Mucha

Zvláštny originál, ktorý okrem hlavnej myšlienky nemá s remakom skoro nič spoločné. Atmosféra 50tych rokov, herecké výkony, hudba - tieto segmenty sa úplne odlišujú od Muchy s Goldblumom. Nedostala som však žiadnu príležitosť nudiť sa a niektoré scény boli vyslovené hrôzostrašné. Celkovo mám z originálnej Muchy veľmi pozitívne pocity, možno aj preto, že som namiesto remaku, bola ušetrená dívania sa na hororové Goldblumove premeny :) (10.06.2010)

Oldschoolová Moucha mě opravdu velmi potěšila, je to takový labužnický kousek a dívá se na něj vskutku dobře. Nicméně že by se mi líbil víc než jeho pozdější remake nebo že by mě dokázal nadchnout, to se nestalo. Začátek je klasicky dost pomalý a co se retrospektivního vyprávění týče, díky jeho naprosté předvídatelnosti divákovi nabízí "pouze" postupné vysvětlování předem jasného děje. Atmosféra by taktéž mohla být ještě hustší, kdyby proměna nenastala prakticky okamžitě. Hadra na hlavě vypadá sice dosti napínavě, ale přesto... Tak či tak, rád jsem to viděl, stojí to za to :) (27.02.2007)

Původní Moucha má se slavným Cronenbergovým remakem společnou jen hrubou kostru příběhu a v dnešní době už působí poněkud archaicky. Nejen svými šablonovitými postavami, hereckými výkony ("schizofrenní" zápas s vlastní muší rukou byl vydatně komický) a filmovým jazykem (stavba scénáře a banalita některých dialogů), ale i "vědeckou" stránkou zápletky. Tam, kde Cronenberg použil skvělý nápad o splynutí lidské a muší DNA, vystačili si v osmapadesátém s konstatováním, že jejich "atomy se promíchaly". Hm, no dejme tomu, že pro masy bylo tehdy tohle vysvětlení dostatečné, ačkoliv o DNA už se nějaký ten rok vědělo. Ale proč tedy mozek v oné muší hlavě zůstal lidský? A lidský zůstal nejspíš i v lidské hlavě mouchy, soudě podle křiku v pavučině... Ale právě tady musím obrátit, protože zrovna tahle nečekaná scéna mě pár minut před koncem filmu hodně nadchla. Samozřejmě že ne svou trikovou stránkou, ale svým obsahem. I odmaskování pána s muší hlavou bylo docela působivé a nepochybuju, že při něm před půl stoletím leckterá dáma v biografu vyděšeně vyjekla a v noci pak měla neklidné sny. A líbila se mi i příjemně morbidní scéna s lisem. Takže divácky jsem s filmem docela spokojený, ale tak velký milec filmového retra zase nejsem, abych mu dal víc než tři hvězdy. (20.06.2016)

Povídku, kterou napsal George Langelaan jsem nikdy nečetl, takže v tomto jsem „naprosto nepolíbený“. Nicméně již několikrát jsem viděl Cronenbergův remake a musím uznat, že to není vůbec špatný film. Tento původní kousek jsem kdysi dávno viděl na MGM, ale moc jsem si z něho nepamatoval. Konečně jsem si ale udělal čas, abych se této „sérii“ věnoval více pozornosti a musím říct, že ani originál není vůbec špatný – hlavně tedy co se roku vzniku týče a tehdejších možností. Zatímco remake se snažil útočit na diváka svou děsivostí – tady šlo především o dramatičnost daného příběhu. A Kurt Neumann to dle mého zvládl velmi dobře – jen je škoda, že nedlouho po natočení filmu spáchal sebevraždu. I tak jsem si ale jeho kousek dokázal užít a absolutně nelituji, že jsem mu věnoval svůj čas. Hororových momentů si tu popravdě sice moc neužijeme, ale o tom to ani nebylo. Po úvodní ukázce tragického konce, se následně vrháme do událostí, které tomu předcházely – některé byly až humorné, většina však v sobě nesla postupné dramatické následky, horlivosti a lehkovážnosti hlavního hrdiny. Který si pak s těžkým srdcem všechny následky hořce uvědomuje a rozhodne se vše dobrovolně skoncovat. Tvůrcům nemůžu mít ani za zlé to, že se rozhodli vytasit se svými „monstry“ až v samotném závěru. Přece jenom v té době neměli ještě vymoženosti moderní doby a tak nám nabídnou muší hlavu a končetinu až skoro v samotném závěru, stejně jako mouchu s lidskou hlavou v ohrožení života – obě tyto scény považuji za docela silné momenty a přestože některým to možná bude spíše k smíchu – já byl s jejich prací spokojený. 70% (10.05.2021)

Ono ten žáner (horror) pri výbere tohto filmu dosť pomýli. Ale aj keď nešlo o nervydrásajúci snímok s kopou vrážd, je vidieť majstrovstvo starej školy. Vytvoriť scény plné napätia na úplne banálnych nápadoch s perfektnou gradáciou by s takými podmienkami dnes vedel málokto. Jedinou veľkou skúškou a nevýhodou pri podobných snímkoch je však čas (roky a starnúce efekty), ktorý filmu uberá sčasti na atraktivite. No inak sa film nemá za čo hanbiť. 75%. (25.02.2007)