Zažiť to znovu

Zpočátku nepěkně uštěkané, rychlé, hysterické, nepřehledné, nepříjemné, na to si zrovna nepotrpím. V kombinaci s titulky a epileptickou kamerou nic moc, ale uznávám, jako názorná ukázka dnešní uspěchané, přetechnizované doby ("bez lásky") to bylo trefné. Pak se film rozběhl směrem, který mě bavil. Úsměvné, nostalgické, milé, Daniel byl naprosto famózní, nebýt lehčího žánru a dlouhého seznamu jeho kvalitních rolí, nebála bych se termínu životní výkon. Žrala jsem mu to i s navijákem každou vteřinu. Dámy se také blýskly v nejlepším světle, jen režisér splněných přání mě neoslovil. Love story s herečkou mi v celém příběhu neseděla. Uvřískané, otravné, jejich chemie mě totálně míjela, protože taková Itálie vypadá jinak. Sekvence plné hrubých hádek, nadávek, žvýkačka nalepená na obraz, zahozená berla a kravál střídající řev, kecy do sluchátka, mi kazily film, ačkoli tuším, co tim chtěl scénárista a režisér říct. Nebýt to takto přeplácané, nemám výhrad. Čtrvrtou hvězdičku pouštím jen kvůli Danielovi. Jinak jde o pohodový průměr, příjemně originální, s několika silnými mimenty. (04.03.2020)

Jednoduchá myšlenka s obrovským potenciálem pro filmové zpracování. Přitom po prvních asi patnácti minutách filmu jsem měl velmi blízko k tomu, abych tuto autorskou vizi nedokoukal. Postavy mi připadaly protivné a afektované...velmi vzdálené svěží ležérnosti klasiků starých francouzských komedií. Jenže ... . Bedos klame tělem a pod rouškou nepříliš vtipné komedie servíruje příběh o odcizení dvou lidí a o způsobech, jakými se snaží vypořádat se stářím a prázdným místem v srdci. Taky trochu zahrozí, že: usnouti v manželství na vavřínech, parohy opatřiti jest si snadno. Zvláště pak ve Francii, která by je snad měla mít ve státním znaku. Victor sice nezvolil cestu, kterou bych se vydal já, ale já nejsem fromantik. Přesto se ke mě spousta emocí a myšlenek dostala a prostřední část filmu jsem si vysloveně užíval. Příznávám, bylo to i díky Dorii Tillier, která mi připoměla, že Francouzky byly odjakživa ozdobou evropského filmu. Nemůžu říct, že by Bedos ten obrovský potenciál námětu vytěžil, ale rozhodně použil ingredience evropské, resp. francouzské a namíchal odlehčené drama s velmi přesvědčivými hereckými výkony. Typická francouzská komedie je podle mě už dlouho pryč, ale francouzská kinematografie žije a daří se jí moc dobře. (30.11.2021)

Film bez sponzorský výrobků, to je u nás nevídané. Pro mě vynikající výchozí nápad. Nostalgický výtvarník si objedná výlet do časů, kdy svou nynější nevěrnou manželku poprvé potkal, kdy nezvonily mobily a všude se smělo kouřit. Jeho žena projde ve filmu docela zábavnou proměnou. Na scéně se vystřídají další klienti agentury, ať si objednali setkání s Hitlerem či s vlastním zemřelým otcem. Trochu lacině vyzní znovunalezení inspirace již rezignovaně vyhaslého umělce. Trochu mi vadilo, že postavy dle tradice francouzské komedie nepřestanou žvanit. (23.04.2020)

Zábavná, úsměvná a nostalgická komedie, u které se párkrát zasmějete nahlas. Skvělé herecké výkony, příjemná atmosféra, která svým lehce nostalgickým duchem připomene Allenovu Půlnoc v Paříži (samozřejmě ne dobově, ale ta nostalgická atmosféra ani ne tak po starých časech jako po bezstarostnosti mládí a budoucích příslibů a očekávání). Po delší době se ve francouzské kinematografii zase vyloupl příjemný film z žánru komedie. 80% (Viděno v rámci 22. Festivalu francouzského filmu.) (22.11.2019)

Príjemná jednohubka, ktorá je stvorená do kina, na rande. V divákovi vzbudí pocit a zvedavosť, aké by to bolo, prežiť ešte raz niektorú z minulých, dôležitých udalostí svojho života. Hlavnému hrdinovi tohto filmu to bolo dopriate. Celkovo originálny, utáraný - ako sa na francúzov patrí - snímok, ktorý neurazí. 75 % (11.12.2019)