Tenkrát podruhé
La Belle Époque
La Belle Epoque
La Belle Epoque
La Belle Epoque
Réžia:
Nicolas BedosScenár:
Nicolas BedosKamera:
Nicolas BolducHrajú:
Daniel Auteuil, Guillaume Canet, Doria Tillier, Fanny Ardant, Pierre Arditi, Denis Podalydès, Michaël Cohen, Bertrand Poncet, Bruno Raffaelli (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Akú dobu by ste chceli zažiť, ak by ste mali túto možnosť? Pred touto otázkou stojí Viktor, keď od svojho syna dostane darčekovú poukážku agentúry Time Travelers. Tá dokáže pomocou filmových kulís a hercov zinscenovať akúkoľvek epochu a sprostredkovať svojim klientom stretnutie so slávnymi osobnosťami dejín podľa ich želania. Zatiaľ čo sa chcú iní zákazníci pozrieť na dvor Ludvika XVI, či večerať s Hitlerom, Viktor sa túži vrátiť do nespútaných sedemdesiatych rokov a ešte raz prežiť rande so svojou ženou – obdobie, keď v ňom dokázala vidieť viac ako len nudného páprdu v pruhovanom pyžame. Poučná a zábavná love story rozpráva o tom, čo by sa mohlo stať, keby sme mohli zopakovať tie najkrajšie okamihy. Je to potrebné k tomu, aby sme sa opäť zamilovali? (ASFK)
(viac)Videá (7)
Recenzie (126)
Lˈamour. Cœur. Esprit. V Bedosově Hledání ztraceného času je vše na pravém místě. Scéna, kdy Marianne vyhazuje Victora z domu, je ve svém břitkém cynismu a přijímání údělu naprosto dokonalá. Variace Fincherovy Hry pro ty, co mají rádi nostalgii, ale zároveň ví, že nejdůležitější je TEĎ, protože na počátku všeho je akce.. ()
Dobrou polovinu filmu se díváte na neskonale šťastnýho chlapa. Neuvěřitelně jsem mu záviděl, to kouzlo okamžiku, ty staré dobré časy, sedmdesátky, hudbu a samozřejmě nádhernou Dorii Tillier. Vše co se odehrávalo mimo kavárnu La Belle Époque už mě tak nebralo, pozadí příběhu byla jen taková kulisa pro cestování v čase. ()
Victor Drumond: „Nechceš, aby sme spolu spali?“ Marianne Drumond: „Nie, starnem rýchlejšie, keď s tebou spím.“ Zábavný a emotívny príbeh o láske. Jeho základným kameňom sú hereckí predstavitelia dvojice. Plus dobre vystavaný príbeh, ktorý vás bude držať v napätí. Manželstvo je v kríze – manželke ide na nervy už len prítomnosť jej partnera a on sa nudí – bol autorom kresieb do novín, prišiel o prácu a nové technológie ho len iritujú. Jeho nádejou zostáva návrat do čias, keď sa cítil mladý, silný a zamilovaný. Nápad s reality show je originálny a prináša veľa silných momentov, často smiech cez slzy. ()
Kto by nechcel zažiť krásne životné okamihy znova? Či už je to z detstva, prvé rande, stretnutie s hercami, alebo inými významnými ľuďmi. Ale je to možné? V tomto filme vám to zážitková agentúra Time Travelers umožní. Spravia síce iba to čo im zo svojho života prezradíte, ale aj tak. Veľmi milý film s dobrým obsadením. Zasmiala som sa iba občas, no ku koncu sa aj oči rosili. Najviac sa mi páčili Daniel Auteuil, Guillaume Canet a Doria Tillier. Pekne strávený večer. ()
Přesně tenhle typ filmů Francie umí nejlépe ze všech. Velice originální nápad, kdy se člověk může přenést do kterékoliv doby, kterou si jen umane je výborný, až geniální, obzvlášť pokud si postarší výtvarník, kterému už nikdo v moderních časech nerozumí vybere dobu, kdy poprvé potkal svou ženu. Atmosféra je nepopsatelně kouzelná, herecké výkony tu jsou dokonalé (stejně tak jako Doria Tillier v tomhle snímku, wow), navíc to hraje všemi barvami - je to v určitých momentech vtipné, smutné, romantické a převážně emocionální a ve výsledku to má i něco do sebe. Krásně se na to koukalo. Lepší 4* ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (4)
- Na hippie večírku v roce 1974 je v několika záběrech vidět lahvové pivo Pilsner Urquell. (honza.kuzel)
- Natáčení probíhalo od 25. září do 28. listopadu 2018 v Île-de-France, zejména v Asnières-sur-Seine (Hauts-de-Seine), ve čtvrti La Défense a v Paříži. Interiérové scény vznikaly v kinematografických studiích v Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis). (bianci)
- Hrdina filmu Victor (Daniel Auteuil) se ocitne zpět v roce 1974. Když se spolu se svou budoucí ženou (Doria Tillier) v roce 1974 ocitnou na hippie večírku a ona tančí na stole, zazní skladba od dua Baccara „Yes sir, I can boogie“. Tato skladba byla však nahraná až v roce 1976, a na desce vyšla dokonce až v roce 1977. (bubun)
Reklama