Réžia:
Pedro AlmodóvarScenár:
Pedro AlmodóvarKamera:
Javier AguirresarobeHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Javier Cámara, Darío Grandinetti, Leonor Watling, Rosario Flores, Geraldine Chaplin, Fele Martínez, Paz Vega, Elena Anaya, Lola Dueñas, Ana Fernández (viac)Obsahy(1)
Jsme diváky taneční kreace souboru Piny Bauschové. V hledišti sedí dva muži: jeden pláče, druhý se dívá. Touto symetrií, zprvu absurdní, posléze logickou, začíná film. Od prvního obrazu víme, že budeme sledovat dva příběhy, které se protnou v tomtéž stavu čekání. Mladý ošetřovatel Benigno už několik měsíců pečuje o mladou tanečnici Alicii, která po nehodě upadla do kómatu. Zamiloval se do nehybné a němé mladé ženy, vypráví jí o všem, co dělá. Na téže klinice potká svého souseda z divadla. Marco je spisovatel, přítel toreadorky Lydie, která je rovněž v komatu poté, co ji nabral na rohy býk. Oba muži čekají, zda se ženy probudí: jeden tajně miluje dívku, jež by za normálních okolností byla pro něj nedosažitelná, druhý nemusí svou lásku skrývat, ale tuší, že je ztracená. Jeden věří a doufá, druhý pochybuje. Almodóvar přechází od jednoho ke druhému zaznamenávaje banální rituály nemocniční péče, než dospěje k překvapivému rozuzlení. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (313)
Nepobrala jsem to, nedokázala jsem naplno prožít ani jednu z tragédií. Podání, pojetí, vnucování španělské kultury (divadlo, aréna), prožitku skrze ubrečené chlapy; zakroucený scénář, divné figury i herci, jsou mi vzdálené jako býčí zápasy. Navíc Benigno byl vážně kardinální retard, co se jen tak nevidí a psychopat k tomu. Je to jeden z filmů, kde se intimita servíruje na talíři a bohužel v nestravitelné konzistenci a přemrštěné porci. A to dokonce tak, že ač byla Alicie krásná dívka, byla mi odporná ve své strnulé topornosti a bezmocné nehybnosti. Nicméně práci ošetřovatelů obecně obdivuji a hluboce se jim klaním. ()
Pedro Almodóvar, k tomu se snad nedá ani nic dodat... Brilantní psychologie postav, chytlavý příběh, který nám nemusí být vzdálený a vynikající režie. Dvě ženy v komatu a dva muži do nich zamilovaní - z takové záplatky dokáže Almodóvar udělat nadherný film, který v sobě obsahuje silné citové motivy, komediální prvky (nezapomenutelná groteska), lásku, nepochopení a krutost osudu. Bravo! ()
(1001) Takové absurdium natočené kompletně vážně. Takže se mi ve výsledku nechtělo ani smát, ani plakat. Jestli je to dobře, nevím. Každopádně se mi hodně líbilo pár jednotlivých scén a záběrů, takže závěrem asi můžu říct, že jsem si to sledování užila. A jo, když se tak zkoumám povzdálí, tak to ve mně vzbudilo citovou odezvu. ()
Nepopiratelně zajímavý námět i stavba příběhu, ale stále tomu něco chybí. Možná trošku více emocí, možná špetka logiky. Kůže, kterou nosím trpí nějakým podobným handicapem, ale je mnohem vyspělejší, takže udrží divákovu pozornost od začátku do konce. Minimálně první třetina Mluv s ní je lehký letní průměr na jedno zkouknutí. A až od poloviny začne být film skutečně zajímavý. ()
Kdo by si pomyslel, že je možné na tématu "ženy v kómatu" vystavět tak barevný a vrstevnatý příběh (toto jsem si pomyslel dřív, než jsem zjistil, že film dostal Oscara za scénář). Smutný film (ale obsahující naději na život). Podmanivá hudba. Krásné obrazy. Precizně udělané. ■ Po dalším vidění s manželkou zajímavá diskuse na téma: "Vina, trest a pochopení." Nemáme úplně identický názor. ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (6)
- Francúzsky filmový časopis Les Cahiers du cinéma zaradil Hovor s ňou medzi 10 najlepších snímok roku 2002. (Niles)
- Krev býků byla ve filmu skutečná – ekologická skupina v Madridu se pokusila žalovat Pedra Almodóvara za špatné zacházení se zvířaty. Almodóvar se ohradil tím, že má od majitelů býků povolení je zabít. (ČSFD)
- Oscar 2002 za původní scénář; nominace za režii. (Geriel)
Reklama