Švédska lovestory

Těch několik málo náznaků pozdější Anderssonovy tvorby snad stálo za to (zejména hledání Johna v závěru), ty byly ale stejně nanejvýš upozaděny hlavním a naprosto klasickým příběhem o lásce mladého páru, na který se díky vzhlednosti velké většiny Švédek (čili i Anniky) dalo sice s radostí koukat, ale nepřekvapilo absolutně ale absolutně ničím. Ale věřím, že v záplavě Bergmanů, mohl mít tento film ve Švédsku úspěch, protože je podán realistickou formou a zabývá se tématem, který je blízký všem a každý mu rozumí a vyzná se v něm. Ale já si tedy více vážím stylizace, kterou pak Roy produkuje o třicet a více let později. (01.04.2008)

Přiblížit tento film je docela těžké. S velkou dávkou nepřesnosti bych ho přirovnal k tuzemským filmům nové vlny 60. let, především Formanovi. Má to jiný povrch, ale shoda je přinejmenším ve snaze zachytit obyčejno, bez příkras a se vší banalitou. --- Pro Čecha je mnohem nesnadnější tomuto filmu řádně porozumět, protože švédské reálie byly a jsou dost jiné. Tenhle druh realistických děl se bez jejich znalosti neobejde; však si zkusme představit, jak třeba současný Američan vnímá a jak rozumí filmům jako Černý Petr nebo Hoří, má panenko. --- Já sám jsem Švédsko malinko poznal o dekádu později. Blahobytný netýkavý snobismus v mých reflexích dominoval, snad že jsem byl cizinec. I v tomto příběhu je přítomný, hlavně v závěru. --- Tenhle film je bezmála dokumentem. Vnímám ho jako cenné dílo pro gurmány a specialisty. (27.09.2011)

Opravdu moc jsem si užívala ten krásný romantický příběh ještě ničím neposkvrněné lásky mladého páru tak báječně nasáklý sedmdesátkami. Zamilované pohledy, obličeje prozářené rozpačitými úsměvy a k tomu nádherný hudební doprovod. Pak ovšem přijde studená sprcha! Veskrze atmosférická love story se totiž dostane v závěru filmu, na podivné oslavě kdesi uprostřed švédských luhů a hájů, do ostrého kontrastu se světem o generaci starších dospěláků a divák může jenom doufat, že děti nebudou v budoucnu opakovat chyby svých životem zklamaných rodičů. Značně melancholický poslední obraz snímku však nevyznívá příliš nadějně. (85%) (11.09.2020)

Švédska sociálna dráma v podaní Roy Anderssona určite stojí za pozretie. V popredí sa odvíja prvá láska sympatickej mladej dvojice, zatiaľ čo na pozadí príbehu sa odohráva kríza stredného veku v podaní ich rodičov, strýkov, či kolegov a známych. Napätie medzi nimi eskaluje práve v závere filmu, ktorú považujem za najlepšiu časť. Silné tri hviezdičky za podmanivú kameru a atmosféru na rozmedzí šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov, kedy ľuďom nezostávalo nič iné, ako hľadať pomoc u svojich najbližších či práve v samom sebe a nie vo virtuálnej realite dnešných dní. (31.01.2016)

V prvých dvoch tretinách švédska Fontána pre Zuzanu (1) bez hudby a s inteligentnejším scenárom. Ono to chvíľami pripomína klipy Elánu (a ďalších našich mágov 80 rokov) a je to veľmi vtipné. Je pre mňa prekvapením, ako voľne mohla žiť mládež vo Švédsku v období, v ktorom sa film odohráva, o nejakej motorke v pätnástich sme mohli iba snívať. Ťažko povedať, či je záverečná tretina, sústrediaca sa na tých starších dobrým riešením, mňa to trochu z tej veľmi peknej love story vytrhlo. Normálne verím, že vo fikčnej budúcnosti tohoto filmu sú títo dvaja šťastní manželia a neopakujú chyby dospelých, ktorými tu sme svedkami. (10.09.2015)