Tam, kde je tráva zelenšia

Bizarní, vtipné, originální, satirické, barevné! Naprosto skvělý film, který ale nebude pro každého. Film je unikátní svým humorem - ženy si navzájem “darují děti”; dítě se změní na psa; žena si strčí pod šaty fotbalový míč a porodí ho; a vrcholem všeho bylo stříhání vlasů, při kterém z vlasů teče krev. Velmi vyzdvihuji kameru a zvukové efekty, které filmu dodávaly další rozměr. Bere-li divák film s nadhledem, bude mu určitě líbit. Větší šílenost snad ani neexistuje. (19.09.2020)

Jocelyn DeBoer a Dawn Luebbe pri tvorbe tohto filmu určite neboli čistí, tipujem to minimálne na LSD! Akože sorry, ale takú debilinu som už fakt dlho nevidel. Fakt nechápem, čo sa na tomto môže niekomu páčiť. A to sa mi bizarnosti á la Yorgos Lanthimos zvyknú dokonca páčiť. Ale toto bolo čisté nezmyselné a absurdné psycho, na ktorom sa snáď nedá nájsť nič pozitívneho, ani vtipného, proste nič! Odpad... (27.11.2020)

Tam kde je tráva zelenšia, si do nej pekne ľahnite, a sledovaniu tejto chujoviny sa zďaleka vyhnite. Pastelové farby, pastelové problémy. Skutočne som sa prehýbal od smiechu pri lakonickom rozvode bez dôvodu, okamžitej adopcii dieťaťa, krvi stekajúcej z vlasov pri česaní, či pri koalícii malomeštiakov, spojených strojčekmi na, do budúcna dozaista dokonalé, zuby. Už dávno som nevidel nič tak otravné, a napriek fixátorom krivých zubov, aj bezzubé. (02.01.2021)

Okouzlující film o pozici žen v americké společnosti a hledání kořenů. "Greener Grass" je sympatický úlet o jedné ne úplně dokonalé ženušce z předměstí tak dokonalého, že se tu nikdo nepozastavuje nad jeho vyšinutostí. Jako třeba že někdo vychovává fotbalovou mičudu jako kojence nebo dává dětem jíst přesnídávku předžvýkanou opravdovými matkami, protože stroje jsou nehumánní. Přes sérii stupňujících se vtipných mega bizárů hrdinka zarputile odolává tomu, aby nevybočovala, což vede k řadě ještě vyšinutějších a absurdních scén. Stylem humoru se to blíží bijákům Quentina Dupieuxe střižených estetikou SNL, přičemž se tu tymolinový svět padesátkových předměstí potkává s Lynchem udušeným cukrovou vatou decentně pochcanou od Johna Waterse. (29.12.2019)

Velice svěží film, který, býť zajímavě natočen, je i přes všechnu absurditu a originalitu konzistentně přízemní a nudný. Což jsem po provokativním úvodu nečekal. Nicméně se tvůrcům podařilo udržet mne v lehkéneustupuící úzkosti až do samotného konce, což byl předpokládám záměr. Takže jsem poněkud zmaten a mé pocity bezprostředně po shlédnutí přinejmenším rozporuplné. PS: Asi mám fóbii z pastelových barev. :))) (06.11.2020)