Azurose

Miss Petty snědla.

Ove je bručoun, který žije stereotypní život a je naštvaný na všechny a na všechno, když něco neodpovídá pravidlům. Přesto si ho nejde oblíbit, především kvůli jeho zásadovosti. Až v průběhu děje zjišťujeme, proč je Ove, jaký je. Tento snímek vnímám jako upřímnou výpověď o životě a lidských hodnotách. Vzhledem k tomu, že jsem už předtím viděl film Muž jménem Otto, tato švédská adaptace se mi líbila více a tak nějak víc zahřála u srdíčka. [Scandi 2023]

(Ne)zběsilá jízda s mrtvou matkou přes celý Island. Jon to s matkou nikdy lehké neměl, a to ani po její smrti. Jon se objevuje ve světě, který mu byl neznámý, a musí se v něm naučit žít. Očekávalo by se, že si Jon uvědomí, v jaké bublině žil, což se sice stane, ale jeho hodnoty se nezmění. A to je co mě na tomto snímku tak baví. Někdy se změna zkrátka nekoná. [Scandi 2023]

Neměl jsem tušení, že to bude taková halucinogenní a absurdní jízda. Galerie Boha je snímek s moc zajímavou premisou, ale ne moc dobrým provedením. Rozumím tomu, že chtěli tvůrci vytvořit něco překvapivého (což se jim opravdu povedlo), ale kdyby zvolili vážnější formu, filmu by to pomohlo. Druhým mínusem je, že celý film ubíhá ohromně pomalu a já osobně jsem se těšil, až to skončí. Tento snímek není určitě něčím, na co by si jen tak zašli diváci do kina, ale myslím, že si svou diváckou základnu najde. Pokud se někdo vyžívá v absurditě a kolážích, nešlápne zkrátka vedle. [Scandi 2023]

Pohodové drama, které nepotěší, ani neurazí. Jednou to bude všechno tvoje kombinuje humor, drama a hudební složky, z čehož bohužel vzniká jakýsi mišmaš, který přestane po třetině filmu bavit. Na komedii je málo vtipný, na hudební film málo hudební. Jen označení jako drama funguje. První půlka snímku mi připadá, jako by byla napsaná, jen aby dotáhla stopáž, protože fakticky nedává žádné nové informace. Ta zajímavá část začíná až ve druhé polovině stopáže, kdy se osvětlí, proč se na plátně dějí věci, jaké se dějí. Myslím si, že kdyby se tvůrci ubrali jen jedním žánrem, byl by to hrozně skvělý film, který by měl vysoké ambice. Cením ale odvahu k takto vážnému téma dodat animace, které některým divákům pomohou odlehčit od neveselých emocí.[Scandi 2023]

Další kvalitní historický film ze severu. Mads Mikkelsen alias kapitán Ludvig Kahlen je sympatickou, přesto poměrně tvrdohlavou postavou. Má jasný cíl, kterého se drží, i když jde chvílemi o život(y). Bastard má výborně exponovaného antagonistu, de Schinkela, v podání Simona Bennebjerga, který ho ztvárnil tak dobře, že jsem cítil momenty, kdy jsem se mu chtěl postavit sám. Plusem je, že se film nesnaží být příliš brutání a akční na to, o jakém tématu pojednává a jak je příběh vystavěn. Přestože byl konec v celku předvídatelný, toto tvůrčí rozhodnutí hodnotím kladně a jsem nad míru spokojen. Tento snímek dokazuje, že si Dánové našli své dvorní herce, kteří v historických dramatech prostě fungují, a určitě toto obsazení nevidíme v historickém filmu naposled. Kameramansky je film prostě skvělý a předpokládám, že se kameraman Rasmus Videbæk brzy dostane do mého žebříčku TOP kameramanů. [Scandi 2023]

Je neuvěřitelné, jak tento snímek dokázal s lehkostí odvyprávět historii a kulturu Bergenu pomocí archivních záběrů natočených na film. Vypráví moderně, hravě a vzbuzuje pocity, že je prostě Bergen potřeba navštívit. Plusem je, že jsme zavedeni do Bergenu jeho obyvateli, nikoliv generickým vypravěčem, kteří komentář doplňují i o vlastní historky nebo historky svých předků. Už dlouho jsem neviděl takto svěží historický dokument. Big thumbs up!

On je celkem problém, když je hlavní postava hloupá a tvrdohlavá. To se pak nemůže člověk divit, že se mu seriál nelíbí. Po prvních dvou sériích jsem neměl žádná očekávání - a to je vlastně dobře, jinak bych byl ohromně zklamaný. Třetí série mi jen potvrdila, jak špatný tento seriál je. A konec už ani rozebírat nechci, protože tak špatné zakončení seriálu jsem dlouho neviděl...

Tohle není film o stárnutí a mládnutí. Tohle je film o morálních hodnotách a sobectví. Němci sci-fi umí, a tento snímek není výjimkou. Poutá od začátku do konce - závěrečná akční scéna tedy mohla být propracovanější, ale tím, že není středobodem filmu, zvládnu přimhouřit oči. Kdyby měl film pokračování, určitě by bylo zajímavé - a předpokládám, že by se neslo v podobném duchu jako Hunger Games. Ale není to potřeba, protože film předává jasné poselství, které stojí samo o sobě.

Majestátními záběry a milými básničkami vystavěná osobní esej. Protagonista Fedrelandetu, stařičký pán bydlící v říčním údolí, je hrdinou tohoto magického místa, ke kterému patří duší i srdcem. Jeho perspektivou objevujeme krásy Oldedalenu, a to od stromů až po ledovce. Film nenabízí jen norskou krajinu, ale příjemně prolíná také osobní život protagonisty a jeho lásky (své ženy i Oldedalenu), což dává tomuto údolí komplexnost a sympatie tak vysoké, že tam chce člověk sám zavítat. Režisérka Margreth Olin má zkrátka talent pro vyprávění, a to jak obrazem, tak zvukem. [TNIFFH 2023]