Vlastníci

Do kina bych na to nikdy nešel a původně jsem to ani vidět nechtěl, protože mi bylo hodně protivné obsazení většiny rolí, jakož i skutečnost, že jednu dobu před tím filmem nešlo nikam utéct. Zvědavost nakonec zvítězila a místy mi to přišlo docela vtipné, ale že bych z toho byl nějak odvařenej, to fakt ne. Myslím, že dobře chápu, co chce ten film říct, ale osobně mě neoslovuje ani to sdělení, ani způsob, jakým je to v tom filmu podáno - přišlo mi to přehnané a nevěrohodné (v divadle ta nadsázka asi mohla fungovat víc - jen tipuji, na představení jsem nebyl, podobně jako jsem nikdy neabsolvoval podobnou schůzi - díkybohu, chce se dodat po zhlédnutí tohoto filmu). Když tak nad tím filmem přemýšlím, přijde mi, že nejvíc mi na něm asi vadí ta rovina podobenství, které mi připomíná, v jakých sračkách tu žijeme a s jakými kretény musíme vycházet, což se běžně snažím spíše vytěsňovat - a Vlastníci si z toho dělají srandu, zatímco já preferuji drama - když už depresivní konec, tak pořádně! (22.03.2020)

Vlastníci jsou fakt skvělým mixem dramatu a komedie. Občas je to střelená komedie plná hlášek, občas až mrazivé drama plné různých figurek, které můžete znát i ze svého prostředí. Osobně mě kromě padoucha Lábuse dost fascinovali dvojčata byznysmeni, z nichž jeden se vypracoval v Rusku a jeden v USA, a na každém to očividně něco zanechalo. Prakticky celý film se odehrává na schůzi vlastníků... A představa, že bych tam mezi nimi byl, je pro mě dost depresivní a k vzteku. Já bych tam nevydržel sedět ani 15 minut. Ve filmu se jinak sice najde i pár slabších vtipů, ale humorem je ten film tak natřískaný, že to nevadí. Velká sranda i velké drama. Super. (8/10) (14.02.2020)

"Vlastníci jsou debutem zkušeného tvůrce, divadelní hrou podanou velmi filmovými prostředky, burácející komedií se strukturou klasické tragédie a s drtivou katarzí. Z těchhle (téměř) oxymóronů vyrůstá snímek Jiřího Havelky, pevně spojeného s divadelním uskupením Vosto5, jako monolit – děsivě trefný kolektivní portrét lidí vzpírajících se nutnosti dojít ke vzájemné shodě." Tentokrát máme všichni štěstí. Já vás - kdo jste to snad ještě neviděli - můžu poslat na Vlastníky, aniž bych to provázela hutným, překombinovaným textem, který jsem nemusela půlku noci potit a vy půl dne luštit - hodila jsem ho rozepsaný do koše. Vojtěch Rynda totiž napsal klidnou, soustředěnou recenzi, kterou bych téměř slovo od slova byla chtěla napsat já - jenže já bych se to samé pokusila říct na polovině formátu a v každé větě všechno najednou, kdežto on je ke čtenářům galantní a dal si tu práci, že všechny důležité postřehy poskládal a rozvinul v po sobě jdoucích čtivých a spolehlivě výmluvných odstavcích. Odemykám tu na své náklady v odkazu níže placený článek z Deníku N, celou Ryndovu recenzi, a Vy čtěte, šiřte - a kdo jste nebyli, jděte se na to modelové drama předvádějící v akci tristní konsensuální potenciál jedné namátkové české občanské buňky, z jakých se dnes bohužel většinově stále ještě skládá naše společenská základna, podívat. *~ https://denikn.cz/241647/filmova-prvotina-jiriho-havelky-vlastnici-je-panoptikem-v-akvariu-kde-dochazi-vzduch/?cst=c23fde70d8ffb6ee25a87af65ba7908b88452e8b (04.12.2019)

"Kdo bude sčítat hlasy při hlasování o tom, kdo bude sčítat hlasy?" Každá domovní schůze je sbírkou absurdit a tohle byla taková komorní bestofka. Prostě bylo to dokonalý a v podstatě všichni vlastníci by si zasloužili výbuch plynu v domě, ránu prožraným trámem do palice a následný udušení stanovama SVJ. No jo, prostě mě vtáhli do děje a probudili ve mě touhu zabíjet. To jim neodpustím, už to nechci nikdy vidět a po vzoru pana Švece hlasuju vždycky PRO. (24.09.2021)

Tak, jak jsem měl (nebo chtěl), jsem se bohužel nepobavil. Postavy jsou na můj vkus až příliš přehnané karikatury, ačkoliv tedy nemůžu říct, že bych zástupce každé té skupiny neznal osobně, a všechny jejich repliky a dialogové přestřelky většinou znějí jen jako dobře napsaný scénář, ale pořád ne jako něco opravdového. Herci v čele s Jiřím Lábusem a Terezou Ramba tomu sice svým maximálním nasazením pomáhají, jak mohou, ale výsledkem je zkrátka ne špatná, ale rozpačitá hořká komedie, která může k Formanovým nebo Papouškovým pitvám lidské povahy jen obdivně vzhlížet. (13.02.2021)