Tabu

Tvůrčí genialita F. W. Murnaua by se dala hledat v každém jeho díle a ani toto není výjimkou. Při natáčení spolupracoval s dokumentaristou Robertem Flahertym, jenž plánoval dokončit třetí část maorské trilogie. Neshody, které při pojetí ztvárnění mezi nimi vznikly, vyústily ve vzájemný rozchod a film dokončil Murnau sám (Flaherty mu nakonec přiřknul jeho autorství). Jeho premiéry se ovšem nedožil, neboť jeho život si vyžádala tragická autonehoda. Oproti svým „temnějším“ filmům vytvořil jednoduchý milostný příběh o lásce, který graduje v řadě scénách (např. útěk před žralokem), včetně té závěrečné. Dívka Reri je zasvěcená bohům (tedy prohlášena za „tabu“) a s pomocí svého přítele Matahiho se snaží vymanit z rukou osudu. Opět tedy stojí v protikladu čistá naivní láska kontra zkostnatělé místní tradice. Natáčení probíhalo s místními obyvateli na ostrovech Bora Bora a Takapota. Murnau se plně oddává kouzlu exotických exteriérů a v průběhu děje můžeme cítit onu jemnou lyričnost. Tu ještě podtrhuje hudba, která obratně mísí klasické nástroje s tamějšími (při jejím poslouchání si všimněte úryvků z Vltavy B. Smetany). Nuž, nezbývá než litovat, že režisérův život skončil tak náhle a nečekaně. (27.10.2003)

Abych se přiznal, od Fridricha Murnau jsem viděl daleko lepší filmy. Tabu není špatným snímkem, ale dané téma se mu podle mého názoru nepodařilo více rozvinout, protože jistě skýtá mnohé zajímavé možnosti. Takto to spíše vypadá jen na dramaticky zpracovanou etnografickou sondu do života primitivních kmenů. Více tak potěší jen Smetanova Vltava a sem tam pěkné ňadro. (11.04.2008)

Práce s neherci se opět ukazuje jako přínosná, pokud chcete zachytit krásný a krutý příběh jedné lásky. Ano, srovnání s dramatem "Romeo a Julie" je naprosto namístě, protože příběh obou dvojic je původně tragický. Murnau zasazením do zajímavého, jiného prostředí navíc ještě dosáhl dalšího efektu odcizení, který snímku hodně pomáhá. (22.07.2014)

Tak to je hodne zajimava sonda do zivota domorodcu na ostrove Bora-Bora. Film jsem vice vnimal jako dokumentarni a lyricky, na rozdil od jinych filmu tohoto nemeckeho rezisera. A slyset Smetanovu Vltavu, kdesi v Tichomori, to jsem taky necekal:-). Urcite se nejedna o nejlepsi film Murnaua, je vsak velice originalni. (03.01.2012)

Těsně po zhlédnutí jsem se ošíval, že Tabu to s temnotou, s osudovostí hříchu a s následky porušování zákazů přehnalo, ale právě onen přehrocený závěr mi ne a ne jít z hlavy. Příběhy o lidech, kteří nevyhnutelně budou trpět pro svůj kousek štěstí, mě většinou opatrně rozčilují, tady se ovšem díky upřímným tvářím Anne Chevalier a Matahiho naopak zase jednou trefilo přesně do požadovaného cíle. Murnau byl ve svém němém tvůrčím výrazu zcela odlišný od ostatních a je velká škoda, že veškerý tragický duch vyprávění z Bora Bora předznamenává i jeho brzký osud. (19.09.2017)