Východ slnka

Jednoduchý, ale nadčasovo neuveriteľne príťažlivý príbeh pretkaný symbolikou a krásou nie vo vyslovenom, ale v zobrazenom. Sila poetických obrázkov, ktorá mi spôsobom montáže (napr. dvojexpozícia) a vlastne celkovou hrou s obrazom, pripomenula rovnako výnimočné diela obdobia konca nemého filmu -> Vertov Muž s kinoaparátom ako i môjho obľúbenca Dreyera a jeho Pannu Orleánsku. (18.09.2005)

Tato filmová báseň má spíše nespornou historickou hodnotu, než že by okouzlila svým obsahem. Když si vezmete, že k dnešnímu dni uběhlo od vzniku filmu 93 let, tak zůstávám v němém úžasu. Vynikající přizpůsobení se němému formátu a velmi kvalitní vyprávění prostřednictvím obrazu a podmanivé hudby. Dokonce mám takový pocit, jestli se tu náhodou nepsala historie. Prolínání obrazu a jiné nadčasové triky v takhle starém filmu zatím nepamatuji. Příběh je neuvěřitelně jednoduchý, avšak dokonale energický, takže i když je to jen ubohá romanťárna, jejichž nejsem fanouškem, tak v tomhle případě nemohla být o nudě vůbec řeč. I když bych nebral v úvahu rok vzniku filmu, tak tento snímek by přesto strčil do kapsy spousty nesmyslů současnosti. Natočit něco, co zaujme o po více než 90 letech úplně jinou generaci diváků - tomu můžeme zřejmě říkat umění. Přesto mám pocit, že snímek je převážně vhodný ke studijním účelům vybrané sorty diváků, která si nad použitými technikami může vzájemně pohonit ohony, než že by byl vhodným pokrmem pro obecné diváctvo současnosti s mnohdy pokřiveným vkusem. Za sebe dávám v porovnání se vším, co jsem kdy viděl pěknější 3 kousky, i když se znovu zopakuji - historická hodnota je jednoznačně 5hvězdičková. (11.04.2020)

Pravděpodobně nejkrásnější filmový příběh všech dob. Murnauův první americký film je čistou filmovou prací, za zmínku stojí především herecký koncert dvou hlavních představitelů (George O'Brien a Janet Gynor), ale rovněž také samotná Murnauova režije a naprosto dokonalá kamera, ketrá byla rovněž oceněna oscarem. (tehdy poprvé). (03.03.2009)

Snímek z dílny německého režiséra Murnaua pokládá základní pilíře modernímu filmovému umění. Byť se jedná o němý film, jeho způsob vyjádření pocitů a stavů těla je naprosto dokonalý. V první řadě Muž, kterého excelentním způsobem ztvárnil George O’Brien, je přehlídkou celé škály emocí. Od až téměř chorobné milenecké posedlosti novou dámou, přes hrůzu nahánějící výraz při pokusu o vraždu až po veselý a svěží projev milujícího manžela. Stejně tak výbornou a nesporně velmi okouzlující Ženu představila Janet Gaynor, jež za svou roli dokonce získala prvního Oscara (nejlepší herečka). Vztah Muže a Ženy je od začátku do konce zkoušen, prochází nesnadnými životními úseky, ale rovněž k sobě dokážou najít cestu zpět. Film je plný emocionálně vypjatých scén, romantických okamžiků a v jistých momentech má divák možnost se i zasmát. To vše beze slov, pouze s malým množstvím psaných titulků. Potěšilo mě tento, jistě nejen herecký, ale i technický, skvost vidět a doporučuji ho všem, kdo se o dobu před mluveným slovem ve filmu alespoň trochu zajímá. (09.03.2013)

Východ slunce jsem měl možnost vidět na velkém plátně a za doprovodu živé hudby - i když se spíše jednalo o pěvecký koncert s elektronickým podkladem, než čistou filmovou orchestraci. Na sovu dobu jistě velice povedený film s výraznými hereckými výkony, které v němém filmu jsou určitou podmínkou. První polovina byla úchvatně dramatická až s hororovými prvky, ale když se příběh přehoupl do "usmiřovací" části děje, sklouzlo to někam do hlubin průměrné hollywoodské formy a působilo to až roztomile naivně. Samotný závěr se opět vrací do původních dramatických kolejí a výsledný dojem zachraňuje. (11.07.2014)