Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvým záberom filmu je kreslený obrázok železničnej stanice s vlakom, cezeň je veľkými písmenami napísané „letný čas, čas dovoleniek". Následne vidíme tú istú stanicu s tým istým vlakom, ako ožijú, sledujeme odjazd vlaku, vo viacnásobnej expozícii potom jazdu vlaku krajinou... Nejde ani tak o konkrétnu jazdu vlakom s konkrétnymi pasažiermi, ako skôr o základný pohyb, takpovediac všeobecnú trajektóriu smerujúcu von z mesta. Skrz tieto vysoko poetické obrazy sa dostávame na vidiek, kde žena z mesta (tak je postava označená v úvodných titulkoch) zvádza jedného z domácich, ktorý je však ženatý a má malé dieťa. Ba čo viac, žena z mesta ho hucká, aby svoju ženu zabil a odišiel s ňou do mesta. V mužovi, hoci sa spočiatku tejto myšlienke vehementne bráni, sa predsa len usadí vôľa poslúchnuť radu zvodnej ženy. Pri plavbe loďkou sa však jeho manželke podarí utiecť a nasadne do električky smerujúcej do mesta, no muž ju dohoní. Spolu sa tak ocitnú vo veľkom meste a majú celý deň na to, aby si vyjasnili svoj vzťah. (ASFK)

(viac)

Recenzie (123)

Adrian 

všetky recenzie používateľa

Jednoduchý, ale nadčasovo neuveriteľne príťažlivý príbeh pretkaný symbolikou a krásou nie vo vyslovenom, ale v zobrazenom. Sila poetických obrázkov, ktorá mi spôsobom montáže (napr. dvojexpozícia) a vlastne celkovou hrou s obrazom, pripomenula rovnako výnimočné diela obdobia konca nemého filmu -> Vertov Muž s kinoaparátom ako i môjho obľúbenca Dreyera a jeho Pannu Orleánsku. ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Tato filmová báseň má spíše nespornou historickou hodnotu, než že by okouzlila svým obsahem. Když si vezmete, že k dnešnímu dni uběhlo od vzniku filmu 93 let, tak zůstávám v němém úžasu. Vynikající přizpůsobení se němému formátu a velmi kvalitní vyprávění prostřednictvím obrazu a podmanivé hudby. Dokonce mám takový pocit, jestli se tu náhodou nepsala historie. Prolínání obrazu a jiné nadčasové triky v takhle starém filmu zatím nepamatuji. Příběh je neuvěřitelně jednoduchý, avšak dokonale energický, takže i když je to jen ubohá romanťárna, jejichž nejsem fanouškem, tak v tomhle případě nemohla být o nudě vůbec řeč. I když bych nebral v úvahu rok vzniku filmu, tak tento snímek by přesto strčil do kapsy spousty nesmyslů současnosti. Natočit něco, co zaujme o po více než 90 letech úplně jinou generaci diváků - tomu můžeme zřejmě říkat umění. Přesto mám pocit, že snímek je převážně vhodný ke studijním účelům vybrané sorty diváků, která si nad použitými technikami může vzájemně pohonit ohony, než že by byl vhodným pokrmem pro obecné diváctvo současnosti s mnohdy pokřiveným vkusem. Za sebe dávám v porovnání se vším, co jsem kdy viděl pěknější 3 kousky, i když se znovu zopakuji - historická hodnota je jednoznačně 5hvězdičková. ()

Reklama

Dr.Zhivago 

všetky recenzie používateľa

Pravděpodobně nejkrásnější filmový příběh všech dob. Murnauův první americký film je čistou filmovou prací, za zmínku stojí především herecký koncert dvou hlavních představitelů (George O'Brien a Janet Gynor), ale rovněž také samotná Murnauova režije a naprosto dokonalá kamera, ketrá byla rovněž oceněna oscarem. (tehdy poprvé). ()

Lamiczka 

všetky recenzie používateľa

Snímek z dílny německého režiséra Murnaua pokládá základní pilíře modernímu filmovému umění. Byť se jedná o němý film, jeho způsob vyjádření pocitů a stavů těla je naprosto dokonalý. V první řadě Muž, kterého excelentním způsobem ztvárnil George O’Brien, je přehlídkou celé škály emocí. Od až téměř chorobné milenecké posedlosti novou dámou, přes hrůzu nahánějící výraz při pokusu o vraždu až po veselý a svěží projev milujícího manžela. Stejně tak výbornou a nesporně velmi okouzlující Ženu představila Janet Gaynor, jež za svou roli dokonce získala prvního Oscara (nejlepší herečka). Vztah Muže a Ženy je od začátku do konce zkoušen, prochází nesnadnými životními úseky, ale rovněž k sobě dokážou najít cestu zpět. Film je plný emocionálně vypjatých scén, romantických okamžiků a v jistých momentech má divák možnost se i zasmát. To vše beze slov, pouze s malým množstvím psaných titulků. Potěšilo mě tento, jistě nejen herecký, ale i technický, skvost vidět a doporučuji ho všem, kdo se o dobu před mluveným slovem ve filmu alespoň trochu zajímá. ()

d.beseda 

všetky recenzie používateľa

Východ slunce jsem měl možnost vidět na velkém plátně a za doprovodu živé hudby - i když se spíše jednalo o pěvecký koncert s elektronickým podkladem, než čistou filmovou orchestraci. Na sovu dobu jistě velice povedený film s výraznými hereckými výkony, které v němém filmu jsou určitou podmínkou. První polovina byla úchvatně dramatická až s hororovými prvky, ale když se příběh přehoupl do "usmiřovací" části děje, sklouzlo to někam do hlubin průměrné hollywoodské formy a působilo to až roztomile naivně. Samotný závěr se opět vrací do původních dramatických kolejí a výsledný dojem zachraňuje. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (19)

  • Východ slunce se stal prvním filmem, který F. W. Murnau natočil v Americe, kam jej pozval William Fox poté, co nadšeně zhlédl Poslední štaci (1924). Režisér, kterého Fox propagoval v USA jako „německého génia“, měl v Hollywoodu volnou ruku. Pro natáčení Východu slunce si mohl vybrat štáb, oslovil tak svého blízkého spolupracovníka Carla Mayera, autora scénáře pro Poslední štaci a klíčovou osobu kammerspielu, německých komorních psychologických dramat. Ten při psaní Východu slunce vyšel z krátké povídky „Cesta do Tylže“ (Die Reise nach Tilsit) od Hermanna Sudermanna. (Letní filmová škola)
  • F. W. Murnau plánoval natočiť film bez použitia titulkov, podobne ako to urobil pri filme Posledná štácia (1924), avšak štúdio mu to nedovolilo, pretože sa domnievalo, že sú potrebné pre amerických divákov. Murnau a kameraman Charles Rosher sa preto usilovali urobiť titulky tak, akoby vizuálne patrili na scénu. Napríklad v scéne, kde zvodkyňa nabáda muža k utopeniu manželky, sa titulok rozpúšťa v čiernom pozadí, akoby sa skvapalňoval a ponáral sa do vody. (Michal74)

Reklama

Reklama