Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvým záberom filmu je kreslený obrázok železničnej stanice s vlakom, cezeň je veľkými písmenami napísané „letný čas, čas dovoleniek". Následne vidíme tú istú stanicu s tým istým vlakom, ako ožijú, sledujeme odjazd vlaku, vo viacnásobnej expozícii potom jazdu vlaku krajinou... Nejde ani tak o konkrétnu jazdu vlakom s konkrétnymi pasažiermi, ako skôr o základný pohyb, takpovediac všeobecnú trajektóriu smerujúcu von z mesta. Skrz tieto vysoko poetické obrazy sa dostávame na vidiek, kde žena z mesta (tak je postava označená v úvodných titulkoch) zvádza jedného z domácich, ktorý je však ženatý a má malé dieťa. Ba čo viac, žena z mesta ho hucká, aby svoju ženu zabil a odišiel s ňou do mesta. V mužovi, hoci sa spočiatku tejto myšlienke vehementne bráni, sa predsa len usadí vôľa poslúchnuť radu zvodnej ženy. Pri plavbe loďkou sa však jeho manželke podarí utiecť a nasadne do električky smerujúcej do mesta, no muž ju dohoní. Spolu sa tak ocitnú vo veľkom meste a majú celý deň na to, aby si vyjasnili svoj vzťah. (ASFK)

(viac)

Recenzie (124)

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Přiznávám, že se jménem F. W. Murnaua jsem měl spojeného pouze Upíra Nosferatu, ale je vidět, že natočil více pozoruhodných filmů. Začátek přes poetický název připomíná spíše psychologický thriller, pak se příběh prosvětlí až k téměř groteskovitým prvkům (opilé selátko, žena s padajícími ramínky u šatů), aby ke konci opět vystrčil dramatické drápky. Oscary přesně ocenily to, co je na filmu nejlepší. ()

Dan9K 

všetky recenzie používateľa

Po první půlce jsem si říkal, že jde jednoznačně o nejlepší, nejzábavnější a nejuchopitelnější dlouhý němý film, co jsem zatím viděl. Pak mi ale zhruba v dalších 40-ti minutách přišla na mysl citace jedné zprávy z České sody: "A zraněného čápa se nakonec podařilo zachránit a pak už se jenom oslavovalo a věřte nebo ne, bylo opravdu co slavit". Začátek je i na němý film opravdu zajímavý, ale samotné vedení příběhu je naprosto podivuhodné, z jedné strany ho lze brát jako uznání hodný vtípek či pokus, z druhé jako nestoudnou drzost způsobující nepříjemnou nudu. Však uznejte - napětí trvající přibližně 30 minut vystřídá 50 minut odlehčené atmosféry, v které o nic nejde, stále se slaví a juchá a prakticky se tam vůbec nic nestane, aby se pak na posledních 10 minut náhle, jakoby z ničeho nic, zase stal rozhodující moment, asi aby se neřeklo s ještě ke všemu naprosto pro mě protivným závěrem. ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Pokud obdivuji kosmopolitní osobnosti, tak je to často proto, že si užívám jejich práci ve všech destinacích, kam je osud zavál. Ne tak Murnaua, tohoto boha Výmaru. Sunrise zkrátka není film, který bych mohla srovnávat s vrcholy jeho domácí tvorby, jakými byly Nosferatu, Poslední štace, Tartuffe nebo Faust. Stejně tak se nepřenesu přes kreaci Janet Gaynorové a celé té maloměšťácké problematiky. ()

faced 

všetky recenzie používateľa

Východ slunce je prvním filmem Friedricha Wilhelma Murnaua realizovaným ve Spojených státech, ovšem za značného přispění jeho německých kolegů (např. scénář opět psal Carl Mayer). Režisér si vybral jako předlohu novelu Hermanna Sudermanna Cesta do Tilže, ale změnil konec. Děj tohoto filmu je zasazen do komorního rámce a je i celkově odlehčenější. Východ slunce je příběhem venkovského spokojeného páru, do jejichž života se vetře frivolní žena z města a manžela nejen obluzuje, ale i navádí, aby svou ženu jako "přebytečnou" utopil. Film se vyznačuje velkou stylovou čistotou a místy působí až pohádkově. Děj samotný je budován na kontrastu mezi mravní upřímností venkovských lidí a rozkladnými projevy městské civilizace. Velmi působivé je zejména souběžné prolínání dějů (např. muž podléhá svodům milenky, zatímco jeho žena se láskyplně věnuje jejich synkovi). Murnau také používá obrazy se symbolickým významem (usmiřující se manželé vidí za výlohou svatební fotografie a následuje jejich svatební obřad). Ani zde si neodpustil určité "odlehčující" scény (rozpustilá taneční sekvence s komickými prvky). Murnau v tomto filmu motivuje jednání postav jejich vnitřními myšlenkami a náladami. Mistrné bylo zejména ovládání kamery, například v úvodní scéně, kde je kamera v neustálém pohybu a sleduje hrdinu nebo scéna cesty tramvají z venkova do města. Vynikající práce kamery (v mnohém může připomínat uměleckou fotografii kolem roku 1900) byla v roce 1929 oceněna historiky prvním Oscarem stejně jako výkon hlavní představitelky Janet Gaynor. ()

joehot 

všetky recenzie používateľa

Čím kdo zachází, tím taky schází. Občas musí člověk projít peklem, aby dosáhl nebes. A občas musí sahat na nebesa, aby mohl padnout do pekel. Vliv expresionismu je na filmu pořád cítit, stejně tak (prakticky opačný) vliv Hollywoodu. Nádherné využití hudby, práce s emocemi, nápaditost (ožralé prase!). Východ slunce se sice nezařadí mezi moje nejoblíbenější němé filmy, ale slušné hodnocení si rozhodně zaslouží. Ke zhlédnutí: http://www.youtube.com/watch?v=GnLVMREVA6M ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (22)

  • Janet Gaynor byla první herečkou vůbec, která získala Oscara pro ”nejlepší herečku”. Kromě tohoto filmu jí získala ještě za dramata V sedmém nebi (1927) a Anděl ulice (1928). V prvních letech mohl herec získat jednu sošku za více filmů. (džanik)
  • Americký filmový institut označil film v roce 2007 jako 82. největší snímek všech dob. (džanik)
  • Originální negativy filmu byl zničeny ohněm v roce 1937. (Kulmon)

Reklama

Reklama