Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvým záberom filmu je kreslený obrázok železničnej stanice s vlakom, cezeň je veľkými písmenami napísané „letný čas, čas dovoleniek". Následne vidíme tú istú stanicu s tým istým vlakom, ako ožijú, sledujeme odjazd vlaku, vo viacnásobnej expozícii potom jazdu vlaku krajinou... Nejde ani tak o konkrétnu jazdu vlakom s konkrétnymi pasažiermi, ako skôr o základný pohyb, takpovediac všeobecnú trajektóriu smerujúcu von z mesta. Skrz tieto vysoko poetické obrazy sa dostávame na vidiek, kde žena z mesta (tak je postava označená v úvodných titulkoch) zvádza jedného z domácich, ktorý je však ženatý a má malé dieťa. Ba čo viac, žena z mesta ho hucká, aby svoju ženu zabil a odišiel s ňou do mesta. V mužovi, hoci sa spočiatku tejto myšlienke vehementne bráni, sa predsa len usadí vôľa poslúchnuť radu zvodnej ženy. Pri plavbe loďkou sa však jeho manželke podarí utiecť a nasadne do električky smerujúcej do mesta, no muž ju dohoní. Spolu sa tak ocitnú vo veľkom meste a majú celý deň na to, aby si vyjasnili svoj vzťah. (ASFK)

(viac)

Recenzie (124)

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Pokud obdivuji kosmopolitní osobnosti, tak je to často proto, že si užívám jejich práci ve všech destinacích, kam je osud zavál. Ne tak Murnaua, tohoto boha Výmaru. Sunrise zkrátka není film, který bych mohla srovnávat s vrcholy jeho domácí tvorby, jakými byly Nosferatu, Poslední štace, Tartuffe nebo Faust. Stejně tak se nepřenesu přes kreaci Janet Gaynorové a celé té maloměšťácké problematiky. ()

Webb 

všetky recenzie používateľa

Technicky kvalitně natočené se zajímavým, jednoduším příběhem. Bohužel je jednoduchý scénář až moc rozvleklý. Střihačské prostřihávání by tento film potřeboval, potom by zůstalo to hlavní s polovinou této stopáže. Takto to rozhodně nemá takovou sílu a pocity po zhlédnutí jsou o to slabší. [6,5/10] (Fox) (Němý, čb. /// Produkce: William Fox /// Scénář: Carl Mayer podle románu Hermanna Sudermanna /// Kamera: Charles Rosher, Karl Struss /// Hudba: Timothy Brock, Hugo Riesenfeld /// Oscar: William Fox (umělecký počin), Janet Gaynor (herečka), Charles Rosher, Karl Struss (kamera) /// Nominace na Oscara: Rochus Gliese (výprava)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Reklama

Adrian 

všetky recenzie používateľa

Jednoduchý, ale nadčasovo neuveriteľne príťažlivý príbeh pretkaný symbolikou a krásou nie vo vyslovenom, ale v zobrazenom. Sila poetických obrázkov, ktorá mi spôsobom montáže (napr. dvojexpozícia) a vlastne celkovou hrou s obrazom, pripomenula rovnako výnimočné diela obdobia konca nemého filmu -> Vertov Muž s kinoaparátom ako i môjho obľúbenca Dreyera a jeho Pannu Orleánsku. ()

d.beseda 

všetky recenzie používateľa

Východ slunce jsem měl možnost vidět na velkém plátně a za doprovodu živé hudby - i když se spíše jednalo o pěvecký koncert s elektronickým podkladem, než čistou filmovou orchestraci. Na sovu dobu jistě velice povedený film s výraznými hereckými výkony, které v němém filmu jsou určitou podmínkou. První polovina byla úchvatně dramatická až s hororovými prvky, ale když se příběh přehoupl do "usmiřovací" části děje, sklouzlo to někam do hlubin průměrné hollywoodské formy a působilo to až roztomile naivně. Samotný závěr se opět vrací do původních dramatických kolejí a výsledný dojem zachraňuje. ()

Superpero 

všetky recenzie používateľa

Friedrich Wilhelm měl radši zůstat u expresionismu. Tím neříkám, že by "Východ slunce" byl špatný, naopak, ale přece jenom když víme že Murnau je režisér, který dokáže natočit po vizuální stránce dokonalý film tak "Východ slunce" působí jak chudý příbuzný. Příběh je naivně jednoduchoučký a na celou stopáž nestačí, vždyť prostřední část je jen o tom jak si usmíření novomanželé užívají ve městě (tím nechci říct že je to špatně). Filmu hodně pomáhají herci, zvlášť Janet Gaynor je hrozně roztomilá. Je to ale zábava a když to skončilo mám takovou hřejivě dobrou náladu. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (22)

  • První a jediný film, který získal cenu Akademie pro ”nejlepší snímek” v kategorii "Umělecká kvalita produkce” (nebo "Jedinečný a umělecký snímek”). Rok 1929 byl jediný, kdy se tato cena předávala. (džanik)
  • F. W. Murnau plánoval natočiť film bez použitia titulkov, podobne ako to urobil pri filme Posledná štácia (1924), avšak štúdio mu to nedovolilo, pretože sa domnievalo, že sú potrebné pre amerických divákov. Murnau a kameraman Charles Rosher sa preto usilovali urobiť titulky tak, akoby vizuálne patrili na scénu. Napríklad v scéne, kde zvodkyňa nabáda muža k utopeniu manželky, sa titulok rozpúšťa v čiernom pozadí, akoby sa skvapalňoval a ponáral sa do vody. (Michal74)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené