Upír Nosferatu

Láska k černobílým obrázkům, které šeptají svá bizarní poselství a věštby do ticha. Pokroucený svět maniaka Caligariho a plíživá hrozba vampíra Nosferatu. Bezesporu nejsugestivnější zpracování draculovského mýtu – právě proto, že zlo nemůže mluvit, právě proto, že má jen dvě barvy. Nosferatu alias Orlock alias tajemný Max Schreck není jen filmovou stvůrou, je to dokonalé ztělesnění zla a zmaru, smrti, předtuchou budoucí zhouby německého národa. Tenhle film nemá slabých momentů. Neděsí intenzivně, ale je jedním dlouhým požitkem z filmařiny, která nepotřebuje drahé efekty, aby uchvátila diváka emocionalitou a atmosférou. Tohle je film ve své syrové podobě. Tohle je, dámy a pánové, Film. (25.01.2004)

Poznámka k olomoucké projekci Nosferatu v rámci Projektu 100 2009 – 24. 2. 2009: Viděl jsem dvakrát shodnou verzi filmu s hudebním doprovodem J. S. Bacha, takže jsem byl zvědavý na odlišný přístup – elektrickou kytaru hudebníka kapely Priessnitz – Petra Kružíka, od které jsem si sliboval především specifickou úroveň expresivnosti. Celý problém byl v tom, že hudba nepodtrhovala obrazy, ale strhávala pozornost na sebe. Tempo doprovodu bylo po většinu filmu neslučitelné s tempem filmu – až na povedenou část, kdy Nosferatu připlouvá na lodi a gradující kytara vzbuzovala silnou emocionální odezvu, kterou navíc dokázala udržel po celou dobu až do okamžiku příjezdu. Po zbytek filmu jaksi nedocházelo ke kontrapunktu obrazu a zvuku, ale celé představení budilo dojem, že sledujeme němý film, a do toho shodou okolností prosakuje zajímavá hudba. Navíc byl film na začátku hudebně zbytečně „přepálen“ a pak to vypadalo, že hudebník dalších dvacet minut ladí kytaru, aby nevyšel z tempa a silný úvod pak vyšel trochu naprázdno. Je to škoda – němé filmy s hudebním doprovodem jsou u nás poměrně vzácným zážitkem a například podobné klavírní doprovody Filipa Topola byly k promítaným obrazům citlivější. (12.12.2004)

Skutečná lahůdka z dřevních dob žánru. Co více dodat, když vše již bylo řečeno ;-) - - - Jen tak pro zajímavost, tohle dílo dnes existuje v mnoha verzích (jen na IMDb je jich vyčísleno osm) střihu a tím i délky filmu. Já sám jsem tenhle film viděl v průběhu nějakých dvaceti let 4x a mám pocit, že pokaždé jinak. Krom televizního uvedení a projekce v brněnském FK daleko zajímavější byly projekce na 20. LFŠ (1995) s nezapomenutelným klavírním doprovodem >improvizujícího< Filipa Topola a letos pak v brněnské Flédě projekce s hudebním doprovodem DG307 a hostujícím violoncelistou Pepou Klíčem (toto hudební nastudování vyšlo též na cd "NOSFERATU" - viz. diskuze k filmu). Topola už asi v souvislosti s tímto filmem neuvidíme (i když by to bezesporu stálo za to! - pokud by o to stál :-) ale Dégéčka si živě s tímhle filmem - budete-li mít tu možnost - určitě nenechte ujít! Možná by to bylo i téma pro některého z vydavatelů - tenhle počin vydat na dvd! (17.04.2006)

Mal som jedinečnú príležitosť, zhliadnúť túto klasiku za doprovodu živej kapely. Nemý film a do toho life kapela DG 307. Som toto názoru, že dobrá filmová hudba nemá byť veľmi výrazná a má doplňovať obrazovú kompozíciu a zbytočne nestrhávať pozornosť. Pri Upírovi to žiaľ nefungovalo na 100%. On ten doprovod bol taký silný, že úplne preválcoval filmového starčeka, ktorý cez tie letokruhy ledva stojí na nohách. Pár krát mi srdce búchalo ako o preteky, ale na druhú stranu som sa hudbou nechával unášat mimo dianie na plátne a než som sa zasnený spametal pár vecí mi uniklo. Preto nehodnotím, lebo nedokážem ohodnotiť samotný film, ktorý ma moc nezaujal, ale aj tak to bolo celé silný filmový zážitok, na ktorý tak skoro nezabudnem. Upír Nosferatu je film s prakticky nulovými ambíciami osloviť širšie publikum, určený pre skutočných fajšmekrov, ktorí sa cez jeho pokročilý vek dokážu preniesť. Viem, že ich je veľa. (08.10.2005)

Nepotřebujete hektolitry krve, nepotřebujete usekané končetiny, nepotřebujete miliony monster k tomu, aby jste se báli! Max Schreck je bezkonkurenčně jedno z nejstrašidelnějších stvoření, která jsem kdy viděl. Nedivil bych se, kdyby skutečným upírem byl, přesně tak, jako to vidíme Ve stínu upíra s Johnem Malkovichem. (01.08.2007)