Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Apokalyptické vyobrazení války, hladomor a utrpení. Děsivá mračna se stahují nad zemí. Temnota povstala a s ní hrůzné kreatury s obrovskými černými křídly a děsivými tvářemi. To ďábel přichází, aby na zemi nastolil svou vládu. Tu najednou temnotou zazáří paprsek bílého světla. Je to světlo archandělů, kteří se postaví tváří v tvář zlu s mocným mečem božím a zahájí tak boj za duši jednoho starého muže a osud celého lidstva. Sázka je uzavřena - všechno nebo nic. Získá fausta a celou zemi ďábel nebo faust a celá země zůstane v milosti boží? (caligari)

(viac)

Recenzie (98)

Othello 

všetky recenzie používateľa

Celou dobu jsem si stál na svých třech hvězdách z důvodu nezvládnuté postavy Mefistofela (který mi zde prostě připomínal Postráneckého) a přeskakování dějové linie od deprimujícího hororu, až po bezmála romantickou komedii, ale depresivní konec a polibek na hranici vše rozhodl... joo my duše romantické -)Nosferatu je ale pořád nejlepší ()

pepo 

všetky recenzie používateľa

Prva hodina a posledny akt su dokonale (najma morova rana je uzasna). Problem nastane pri zmene depresivnej dark fantasy na utahanu romanticku komediu. Ten prechod nie je rozhodne tak hladky ako zanrove veletoce v murnaouvom sunrise. Skoda tohto zakopnutia, pretoze to trochu kazi dojem z inak fantastickeho filmu. slabsich 9/10 ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Poslední Murnaův německý film je nádherná záležitost. Zdánlivě archaický již v době svého vzniku, ale ve skutečnosti výtečně aktuální tehdy i dnes. Hravý i ďábelský. Formálně natolik kreativní, že je nutné v každé scéně očekávat nějaký další skvělý trik či alespoň překvapující kompozici. Tento velkolepý zážitek je příkladem kolektivní práce nevšedně nadaného týmu lidí, z nichž velkou část čekal prakticky okamžitě Hollywood a ty ostatní nevšední evropská práce po mnoho dalších let. Co jméno, to pojem a samostatný silný příběh. Janningsův Mefisto je královská role v každém gestu a mimice tvář, doplněná o nejlepší kostýmy. Fuettererův archanděl je zdatným sekundantem Janningsově královské hře. Ekmanův titulní hrdina je interpretací, se kterou jsou všechny jiné přepisy vždy srovnávány. Hornové Markétka není jen symbol pokořené ctnosti, ale skutečný člověk plný nadějí, kterého čeká jen bolest a zmar. Dieterleho Valentin je skvělý chlapík. Pokud bych měla uvést příklad filmu, který má na to otevřít oči tam, kde je synonymem pro němý film pouze nelichotivá představa grotesky, Fausta bych určitě doporučila. ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Podmanivý faustovský snímek, postavený na vizuálních hodech zpřítomňujících mnohé z nezbytných středověkých atributů velmi přesvědčivě a věrohodně. Janningsův Mefisto své ďábelské roli pekelného svůdce dává všechno a stává se tak možná i tím nejpozoruhodnějším na celém snímku. Osobně mi tedy trochu vadí víceméně "urfaustovský" charakter námětu, což vynikne především v pohádkovém závěru, jenž působí v porovnání s tím Goethovým přece jen trochu hloupě. ()

Ajantis 

všetky recenzie používateľa

Goethův Faust byl pro tento film zjevně jedním z inspiračních zdrojů, avšak pojmout byť zlomek jeho myšlenkové bohatosti do dvouhodinového němého filmu by byl úkol přetěžký a Murnau se o to ani nepokusil. Společný je jim základ v podobě staré legendy o dr. Faustovi a v zásadě i celkové vyznění, byť Murnau jasně preferuje roli lidskosti před touhou rozumu po poznání. Z pohledu dějového je pojí zde nešťastně rozvleklé námluvy Fausta a Markétky, jejichž význam pro film hrubě neodpovídá více než třetině stopáže, které se jim dostalo. Za pozornost stojí Faust především pro svou obrazovou stránku (opět s výjimkou části s Markétkou) a doprovodnou hudbu Timothy Brocka; ty jsou ovšem natolik fantastické, že ponechávám nejvyšší hodnocení, ač skutečným filmovým kvalitám nejspíš neodpovídá. ()

Galéria (16)

Zaujímavosti (12)

  • Nebývalý úspěch, který Murnauovi přinesl snímek Poslední štace (1924), otevřel režisérovi dveře k natočení jednoho z nejnákladnějších německých filmů své doby, adaptaci Goethova dramatu „Faust“. Snímek měl původně režírovat Ludwig Berger, Murnau však za pomoci Emila Janningse, představitele Mefista, který se objevil i v Poslední štaci, přemluvil producenta Ericha Pommera, aby se mohl režie ujmout sám. (Letní filmová škola)
  • Podobně jako v Poslední štaci (1924), také zde Murnau neváhal sáhnout k jedinečným filmovým výrazovým prostředkům. Kameraman Carl Hoffmann používal i několik kamer najednou, střídal úhly, užíval rafinovaných jízd kamer apod. Natáčení mnoha scén se opakovalo a prodlužovalo celkové natáčení. Vzniklo tak několik verzí, které se lišily i použitým materiálem. (Letní filmová škola)
  • Snímek představoval do té doby technicky nejnákladnější a nejnáročnější filmové dílo z produkce společnosti UFA. Jeho rozpočet činily nevídané dva miliony marek. Tento rekord však netrval dlouho, překonalo jej už o rok později Langovo opus magnum Metropolis (1927). (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama