Jsem matka

Technicky sice pěkně zvládnutý, ale moc akčních nebo exteriérovejch scén si divák fakt neužije, protože je biják (nejspíš z důvodu limitovanejch financí) pojatej dost komoroně. Po většinu času tak lze sledovat jenom dva lidi a jednoho robota v uzavřenym komplexu. Netvrdim, že jsem se vyloženě kousal nudou a třeba exteriérový finále se mi líbilo i vizuálně. Jen mi přišlo tempo vyprávění občas dost pomalý, stopáž dlouhá, příběh s blížícím se závěrem zbytečně překombinovanej a Hillary Swank byla dost nesympatická. Projekce nijak nelituju, ale asi jsem přece jenom očekával lepší výsledek než "neurazí, nenadchne", dvě hodně silný hvězdy. (03.01.2020)

Myšlenka, že lidstvo se zvrhlo a bylo by dobré začít znovu, není samozřejmě nijak nová. Najdeme ji v řadě knih a filmů, včetně třeba i bondovek. Na druhou stranu ji považuji za tolik závažnou, že je správné stále ji připomínat jako to, že i dobré úmysly mohou dláždit cestu do pekla. Ohledně filmu - nějak mi uniklo - podle zdejšího obsahu - , že by se lidstvo zničilo válkami, či je s někým vedlo. Matka v jednom rozhovoru s dcerou vysvětluje, proč lidé zmizeli, ale byla to právě ona, kdo tak rozhodl. Minimalistické postapo má skvělou kameru, výbornou hudbu a staví především na konfliktu člověka a umělé inteligence. Dcera přežívá v relativním klidu futuristického komplexu, dokud není postavena před volbu: má věřit své Matce, nebo cizímu člověku? A volba není rozhodně jednoduchá, jelikož obě strany jí dokážou přinést řadu argumentů, proč volit právě ji. Minimalistické, chladné, pomalé, avšak místy napínavé s koncem, který nechává prostor pro diváka. Zaujme spíše příznivce artových počinů, milovníci akčních sci-fi budou spíše zklamáni. (26.07.2019)

Většinu času nadprůměrně vypravené a 'atmosférické' scífko, v závěru pak trapná humanistická agitka poněkud kazící dosavadní dojem. Raketový psychologický vývoj/přerod Dcery budí nedůvěru, závěr místo přinášení odpovědí spíš vyvolává otázky, ale přesto je můj dojem z filmu převážně pozitivní. Asi proto, že preferuju pomalá, komorní, psychologizující drámka namísto rozeřvaných exhibicionistických komerčních mega(s)hitů. A že taky hodně oceňuju estetickou stránku, vizuál (uvnitř i venku) se totiž Netflixu fakt povedl. (11.06.2019)

Film se zajímavým nápadem. Ocitáme se v daleké budoucnosti, kdy je lidstvo vyhlazeno a jeho poslední zbytky se vyskytují jako zamražená embrya. Jedno z nich je probuzeno a vychováno robotem. Tato dívka žije normální život spolu se svou robotickou matkou v podzemní laboratoři. Vše se změní, když se do krytu dostane další žena, která je zraněná. Pro dívku je to zcela nečekaná a zkušenost a začne pochybovat dobrých úmyslech své matky. Kdo je vlastně zlý a co jí Matka zatajuje? Film má vynikající napínavou atmosféru. "Posloužila jsi svému účelu." (03.04.2021)

Parádní komorní, dalo by se říci úsporné sci-fi, které však předvádí naprosto skvělé vizuály - od fantasticky nadesignovaného droida v hlavní roli, přes prostředí, až po CGI. Hutnou atmosféru buduje za pomocí kamery, hudby, kvalitní práce se zvukem a především "tichem." A přesně tohle já miluju. Příběhově se nejedná o nic vyloženě originálního, jednou jsem v tom viděl Terminátora, podruhé zase Horizon: Zero Dawn, popřípadě libovolnou sci-fi odehrávající se high-tech interiérech, ale i tak to působí svěžím a neokoukaným dojmem. Tajemno si film udržel prakticky až do konce a já po finálních pointách odcházím naprosto spokojený. (17.10.2020)