Černobyl

|| TV-MA || HBO || "Not great, not terrible. Fucking aMAZINg!" Jak nejlépe oslavit výročí Černobylské jaderné elektrárny než pravděpodobně nejlepší minisérií všech dob? Mohl bych si to pouštět každý rok, ba každý měsíc, ale nerad bych si tento skvost zprotivil. Napoprvé v r. 2019 jsem z něj byl neskutečně odvařený jako asi každý, s nutkáním stát se jaderným fyzikem amatérem. Napodruhé moment překvapení logicky opadl, ale význam, myšlenka a fantastická filmařina pochopitelně zůstala. Jak se k tak kvalitnímu dílu Mazin vůbec dostal je na samostatný příběh (asi byl ozářen nějakým duchem). Faktem je, že v Černobylu funguje každý jednotlivý umělecký aspekt. Být to film, posbíral by všechny hl. sošky Oscara. Od nádherné kamery snímající sovětskou architekturu, jako by v ní vyrůstala, přes husí kůži nahánějící hudbu talentované Guðnadóttir až po režii a střih, které ví, kdy kam v příběhu přecházet, co odhalit, co si nechat na později, a hlavně, kdy "držet hubu". Respektive nechat mluvit obraz a zvuk, který vám řekne vše. Tohle 90% dnešních filmařů jaksi zapomíná. Pak jsou tu samozřejmě vrcholné herecké výkony jak Harrise, Skarsgårda a Watson po záporáky od slizkého O'Neila (Fomin) přes ostatní Sověty po snad největšího padoucha na poli seriálů - Rittera (Ďatlov). Obrovská škoda, že tento talentovaný britský herec již není mezi námi a paradox, že zemřel o 9 let dříve než jeho postava v reálu. Když je řeč o Britech, nejen, že je z počátku legrační britský přízvuk naprosto v pořádku, než na sílu tlačený ruský, ale rovněž klobou dolů před tím, jak se jim podařilo vše skloubit, jako by se v Černobylu narodili. Pár odchylek o realitu tu je, ale tak minimálních, že nemá smysl se v nich vrtat. Pořád je to filmový příbeh, a ne dokument. Seriál taktéž není jen o katastrofě, ale také politickém pozadí. Černobyl je díky tomu 5dílný rozbor Sovětského myšlení v kostce pro západní svět, až se sami bývalí Sověti musí divit, jak je to přesné (my Češi pak chápeme ještě víc). Každá epizoda se věnuje něčemu jinému, což však vždy zapadá do širšího celku a rozšiřuje zdánlivě nesouvisející rozsah největší, nejen jaderné, katastrofy. Na poli 5 dílů, respektive 5 hodin je tu toho tolik, co by klidně vystačilo na několik sérií (ale je dobře, že k tomu nedošlo). Smekám před celým tvůrčím týmem a doufám, že se někdy HBO či jinému studio podaří přijít s podobně silným námětem a pořadem. Ehm, říkal někdo 11. září? 100%. (02.05.2022)

|| TV-MA || HBO || "You didn't see graphite! YOU DIDN'T!" Jak nejlépe vtáhnou diváka do děje než skočit rovnou do akce. Hasiči vyráží k hořící jaderné elektrárně, aniž by tušili, co za sebevražednou misi je čeká. Zaměstnanci elektrárny bloudí zničenými, a hlavně zamořenými chodbami, aniž by tušili, co za peklo způsobili. A když mluvím o peklu, mám na mysli skutečnou bránu do pekla, kterou sovětská ruka otevřela v bloku č. 4. Každý pohled do této díry je pak neskutečně fyzicky nepříjemný, ale zároveň vzrušující. Efekty jsou na nadstandardní úrovni, včetně hudby, režie a herců, což platí i o zbývajících dílech. A ani zdaleka nevadí, že se 1. epizoda hlavní postavám téměř nevěnuje. Tím hlavním je tu totiž stále Černobyl. Ze závěrečného proslovu sovětských vůdců jaderného průmysl neskutečně mrazí i dnes. Stejně jako z popírání či upravování reality, jak se jim hodilo (měření radiace) a také posílání svý podřízených na smrt. Zkrátka hotová válka proti lidskosti. Datum 26. dubna, 1986, 1h 23min 45sec si zapamatuju navždy. 100%. (27.04.2022)

|| TV-MA || HBO || "I prefer my opinion instead of yours." Je po havárii a nyní je potřeba vyřešit, co bude dál. 2. epizoda nejen až dokumentárně odhaluje, jak probýhal postup likvidace havárie během prvních 30 hodin, ale také ukazuje fungování sovětského režimu v přímém přenosu. Tedy kdo komu velí a co je vůbec zač. Šéf jaderné energetiky jakožto vyučený švec? Není problém. Šéf průmyslu jako bývalý betonář? V SSSR naprosto normální. Ačkoliv se postavy Legasova a Ščerbiny liší od reálu, v příběhu fungují tak, jak mají i s občasnými polopatickými technickými vysvětlivkami pro pomalejší. Vsadím se, že podobné přirovnání neutronu k letící kulce skutečně musel někdo použít, aby vysvětlil tupým sovětům fungování radiace. Jakýkoliv typ diváka má díky tomu výhodu, že se opravdu něčemu přiučí. Trochu škoda, že legendární pád helikoptéry zde vypadá, jako by za něj mohla radiace a nikoliv lano jeřábu (ačkoliv je viditelné jeho přestřižení). Menší historické lapsy však vynahrazuje přepečlivá režie, která ví, kdy má být seriál zticha a ponořit diváka do vrzajících zvuků smrtelného prostředí elektrárny. Jak evakuace města, tak i brouzdání zatopenými nádržemi jsou scény jako vystřižené z hororu. Černobyl vás prostě nenechá vydechnout. 100%. (27.04.2022)

|| TV-MA || HBO || "Akimov...His face was gone." Ve třetím díle příchází řada na očekávané "casualties" z řad bojovníků proti Černobylské elektrárně. Přirovnání k válečné terminologii se příhodně hodí ke každé epizodě, jelikož je celá minisérie o boji proti neviditelnému nepříteli - ať už radiaci nebo sovětskému duchu. Scény z moskevské 6. nemocnice nabízí opravdu silné momenty s rozkládajícími se zaměstanci elektrárny a hasiči. To co se reálným dokumentům a smyšleným filmům o jaderných haváriích nikdy nepodařilo věryhodně vykreslit, nebo se tomu vyhýbali, je zde v plné dávce. Představa jejich utrpění je nepředstavitelná. Linka s rodinou Ignatenko možná působí v celém příběhu navíc, ale krásně se propojuje s tou hlavní, aby přinesla kýžené rozuzlení. Na druhé straně přichází party černouhelných hrdinů na jednu z mnoha sebevražedných misí pro odvrácení ještě větší katastrofy. Je mi jedno, jak to probýhalo ve skutečnosti, pro mě jsou zde horníci spolu s obětavými potapěči největšími "anonymnímy" hrdiny minisérie. Na opačné straně pak stojí slizký Ďatlov, který s každou větou či pohledem prohlubuje odpor k této postavě a obrovský obdiv k Paulu Ritterovi. Příběh člověka toužícího po uznání a moci, ochotného jít přes mrtvoly, lži a odmítání vlastních chyb. SSSR v kostce. Na závěr nemůžu nezmínit neuvěřitelně nádherně nasnímaný "betonový" pohřeb hasičů. Taková práce se světlem a kompozici, jež platí o celém seriálu, se nevidí ani ve vysokorozpočtových filemch! Totožé platí o občasných záběrech na sovětskou panelovou architekturu, která se správnou rokou umí vykouzlit oku lahodící obrazy. Klobouk dolů. 100%. (02.05.2022)

|| TV-MA || HBO || "We live in a country where children have to save lives of their mothers." Čtvrtou epizodu bych s hodně velkou nadsázkou nazval nejslabší. Ale to pouze v porovnání s předchozím a následujícím klenotem a s opomíjením jedné z nejintenzivnějších scén nejen tohoto miniseriálu. Tvůrci tentokrát chtěli trochu zvolnit a ukázat, jak černobylská katastrofa likvidovala jeden nevinný život za druhým. S radiací nebo bez. A to se opět povedlo na výbornou. Přes 600 000 lidí bylo katastrofou postiženo a na každém se nějak podepsala. Totéž jako válka. Na scénu přichází parta vojenských záložáků mající za úkol zlikvidovat tamní zvěř. Zkažení mladé čisté lidské duše v přímém přenosu musí pohnout s každým divákem, nejen kvůli střílení nebohých pejsků. Proslovy z úst afgánských vojáků by se daly tesat do kamene, stejně jako monolog staré babky dojící krávu v úvodu. Komu by to nestačilo, v těsném závěru přijde ona 90 sekundová jednozáběrovka likvidace ozářného grafitu na nejnebezpečnějším místě na planetě, kterému předchází napínavé testování strojů, a především trefná narážka Legasova s Ščerbinou o "lidských robotech". Neboli obětování pro vyšší dobro, které čeká samotného Legasova. Scénáristický skvost! 100%. (02.05.2022)

|| TV-MA || HBO || "I know what is the cost of a truth. Now I ask...what is the cost of a lie?" Závěrečná epizoda přichází s monstrprocesem, který by snad v měřítku našel srovnání pouze s Norimberským soudem. Nejen, že nás čeká neuvěřitelně silné finále a dozvíme se, co se vlastně stalo před explozí, kterou si seriál šikovně šetřil celou dobu. Vše je nám ke všemu podáno a vysvětleno takovým způsobem, že před tím musí smeknout nejeden jaderný fyzik, ale také všechny dokumenty a pořady o Černobylu. Tato epizoda by se měla (a možná už ano) přednášet všem, kteří se chtějí o katastrofě co nejvíce a nejsrozumitelněji dozvědět. Stručně řečeno to pochopí jak Jana Drábová, tak i Standa z Brna. V příběhu pak sovětské vedení, které je mnohy tvořeno z naprosto nekompetentních lidí. Střih mezi procesem a výbuchem šlape na jedničku stejně jako efekty, kdy každý pohled do reaktoru vyvolává pocity jako při pohledu do pekla. A ačkoliv víme, jak to s Legasovem dopadne, stále se daří udržovat napětí i emoce. Jako např. ve scéně venkovní pauzy mezi Legasovem a Ščerbinou, ze kterého se vyklube poslední soukromý rozhovor potvrzující jejich postupný přerod z politicky motivovaných rivalů v opravdové přátele. Konec se dle očekávání nese v hořkém duchu tak, jak je v SSSR zvykem. Ovšem nemůžu vynechat perfektní tečku v podobě epilogu představující skutečné hrdiny a události, kdy je potřeba otevřít oči a uvědomit si, že nic z toho nebyla fikce, ale pravda. Vichnaya pamyat. 100%. (02.05.2022)