Korisť

Quentin Tarantino označil Kořist za jeho nejoblíbenější film letošního roku a já ho chápu. Jednoduchá premisa o dceři plavkyni, jedoucí pro tátu, který se neozývá ze záplavové oblasti na Floridě nabízí víc než se na první pohled zdá. Napínavá hororová naháněčka s táto/dceřiným dramatickým podložím se sice v závěru překlopí do klasického béčka, ale hrdinové nejsou blbci, jsou dobře zahraní (Kaya Scodelario neuvěřitelně válí) a o krvavá překvapení není nouze. (05.11.2019)

Na americký film natočený v Srbsku a odehrávající se ze dvou třetin ve sklepě jednoho starého baráku, jde o nadstandardně uspokojivou žánrovku. Přes béčkový námět film nadto nevypadá lacině a nabízí velmi solidní CGI se zvířátky, která nepůsobí digitálně. Aja počínaje úvodními titulky nepromarní jedinou minutu a neustále dávkuje informace o postavách a vztazích mezi nimi, které později přijdou vhod (stejně ekonomicky jsou zužitkovány skoro všechny postavy a objekty, na něž protagonistka během svižné expozice narazí). Hrdinové tak nepředstavují jen chodící fláky masa pro aligátory. Rozumíme jejich motivacím, fandíme jim a chápeme, kde v sobě berou sílu vzdor všem šrámům zatnout zuby a postavit se nebezpečí. Překonávání rodinného traumatu je s eko-hororovou zápletkou umně provázané i díky skutečnosti, že dům, kde se většina děje odehrává, zpřítomňuje hrdinčino dětství, potažmo otcovo selhání. Jeho zaplavování vodou (díky které Halley může předvést, co jí jde nejlíp) a postupná likvidace tak představuje nevyhnutelnou součást „rodinné terapie“. Pravda, během delších dialogů vyprávění padá řetěz, postavy jsou až příliš šablonovité a vzhledem k R-kovému ratingu bych čekal víc scén, v nichž aligátoři trhají lidi na kusy, ale když už zábavnou a nenáročnou formou připomínat, že pokud chceme přežít, měli bychom respektovat hlavně přírodu, pak klidně takhle. 65% (10.07.2019)

Kořist mi dala přesně to, co jsem od krokodýlího hororu v kině očekával, a možná dokonce Alexandre Aja moje očekávání mírně předčil, protože vytvořil veskrze zábavný a akční survival, ve kterém se bez ustání něco děje. Scenáristicky to není kdovíjak na výši (ale kdo si předem projel filmografii bratří Rasmussenů, nemohl čekat nic jiného), kdekdo by mohl podotknout, že většina vedlejších postav je ve filmu jen na porážku, a měl by pravdu, přesto to zkrátka jako letní horor naplnilo veškerá má očekávání a výborně jsem se při tom odreagoval. Aja po Piraně 3D opět dokázal vytěžit brakový námět na maximum a vytvořit solidní a napínavou zábavu. A údernější song v závěrečných titulcích tu dlouho nebyl. (18.07.2019)

Žijeme v době hororům přímo zaslíbené, ovšem musím uznat, že pokud někoho z toho zástupu hororových režisérů snadno rozeznám, je to Alexandre Aja. Ten si vzal na paškál tentokrát horor zvířecí a navíc s aligátory, profláklejší by snad byl jenom ten žralok (pamatujete na Mělčiny?). I přestože příběh a průběh filmu vůbec ničím nepřekvapí, Aja zvládne dobře řemeslo a zná míru, tudíž 90 minutová stopáž poměrně rychle uteče u neškodného, ač generického hororu, jíž fanoušci už viděli bezpočet a Crawl do roka zapadne takovým způsobem, až to není hezké. Na druhou stranu s námi tvůrci nehrají hru na schovávanou (tu hrají spíš s hlavní hrdinkou Kayou, znáte z Pirátů) a servírují nám od začátku přesně to, co čekáme. A vyděláno taky mají. Fair enough...7/10 (29.09.2019)

Toto ma, po priemerných hodnoteniach od mojich obľúbených, veľmi príjemne prekvapilo. Asi si nepamätám, že by som vôbec niekedy videl dobrý horor o krokodíloch a Crawl má všetko, čo by mal správny zvierací survival mať. Kazia to len tie digitálne krokodíly. Už by si mohli v Hollywoode uvedomiť, že sa toho nedá báť. V medziach subžánru za 4*. (18.10.2019)