Babička

"Babička" je najznámejšie literárne dielo českej spisovateľky Boženy Nemcovej. Napísala ho v roku 1853. Idylický príbeh z čias Rakúskeho cisárstva o múdrej a láskavej starej žene, ktorá vypomáha s výchovou svojich vnúčat a dokonca sa stane i blízkou priateľkou a radkyňou kňažnej sa stal vďačným námetom pre filmárov. Najkvalitnejšiu adaptáciu tejto poviedky natočil v roku 1971 režisér Antonín Moskalyk. Titulnú postavu stvárnila herečka Jarmila Kurandová. Mala vtedy osemdesiat dva rokov. Bola to jej posledná filmová úloha. *** (02.01.2017)

Subverzivní film pro naši konzumní společnost. Tedy nejenom film, ale i Babička (ta s velkým B, současné babičky se chovají samozřejmě jinak) - jako taková. Tato nekomzumní, či dokonce protikonzumní Babička jako společenská hrozba se smí promítat jen s komentářem: "Děti, takhle to bylo dřív, to bylo a už nikdy nebude!" Ano, tak už to nikdy nebude. Už nikdy nebudeme mít čas sbírat peříčka, protože musíme uspokojovat naše základní potřeby... Moskalyk si rozumí stejně dobře s Babičkou jako s Četnickými humoreskami, ale četníci mu jsou asi přece jen bližší. Radek99 to pojímá jako český biedermeier, což je také stručné a výstižné. (25.06.2014)

"Babičko, ty se mi líbíš. Líbím se ti taky?" Mně se Babička až tak moc nelíbí. Jednak mě v mládí nelítostně týrala coby povinná četba, ale hlavně jsem poněkud skeptický k moudrosti starých žen. Film je pro mě naštěstí mnohem stravitelnější než kniha, ale mlýnské kolo kvůli tomu roztáčet nebudu a věneček z kopretin si taky neupletu, ale co se týká hýkání u splavu, tak v tom již léta patřím ke světové špičce. (26.02.2017)

Krásné a procítěné filmové zpracování knižní předlohy Boženy Němcové. Ve srovnání s předcházející filmovou verzí z roku 1940 s Terezií Brzkovou v režii Františka Čápa bych si troufl napsat, že se jedná o citově lépe zvládnutou verzi, čím ovšem v žádném případě nemíním oné starší čb verzi snižovat hodnocení. Osobně se mě dotkla tato novější verze (již v barevném provedení) o něco více, možná právě proto, že je procítěnější a na závěr o poznání i smutnější a dojemnější. Je však docela možné, že mé vnímání a srovnávání obou filmových verzí ovlivnil fakt, že černobílé podání první verze nepůsobí z hlediska citových vjemů na mě tak, jako to novější, barevné. Dovolil bych si zde porovnat charakterové pojetí rolí obou babiček. Tedy role Terezie Brzkové a Jarmily Kurandové. Osobně jsem cítil, že role zahraná Terezií Brzkovou byla té původní – literární bližší. Snad je to tím, že doba vzniku filmové verze z roku 1940 je časově vzniku literární "Babičky" blíže, než doba vzniku filmové verze následující. A chápání světa Terezie Brzkové bylo té literární babičce pravděpodobně bližší, než Jarmile Kurandové, která ztvárnila roli Babičky v době vlastně již více než 115 let po jejím prvním vydání tiskem. Tiskem totiž vyšla "Babička" Boženy Němcové poprvé ve čtyřech sešitech od května do srpna roku 1855. V každém případě mají obě verze své přenádherné kouzlo a citlivý divák ocení hodnotu tohoto jak původního literárního, tak filmového uměleckého díla u obou výše zmíněných verzích. (29.12.2008)

Miluju ten film. Nenašla bych herečku, která by tu pravou knižní Babičku dokázala ztvárnit lépe, Jarmila Kurandová je prostě ohromná. Hudba je skoro až srdcervoucí. A stejně jako jsem obrečela poslední řádky knižní předlohy, tak dokážu pokaždé obrečet i toto filmové zpracování. Antonín Moskalyk holt uměl natočit krásné věci. Jen tu jednu hvězdičku mi bohužel sráží podle mě zbytečné pobitevní scény na konci. (06.07.2010)