Dororo

Začátek mě naprosto strhnul a každá minuta byla pastva pro oči. S každou další epizodou však začíná kvalita trochu víc pokulhávat a nakonec mi přestala docházet energie na tu strnulou epizodičnost. Konec už jsem shlédla jen se skomírající jiskřičkou prvotního plamene nadšení. Takže pokud můžete, zkoukněte to na jeden zátah. (29.10.2019)

Sice je to anime a tam je dovoleno vše, ale mě v jistém smyslu ta nelogičnost rozčilovala. Kupříkladu přestože milý Hyakkimaru, který od svého narození neslyší a nemluví, když získá sluch kupodivu rozumí lidské řeči. Ale je to anime. Animace je moc pěkná, příběh je originální ač nelogický, podívaná to není špatná. (21.04.2020)

Temné, dechberoucí, smutné, akční anime plné naturalistických scén, které výborně vykreslují časy, kdy přežívali jen ti nejsilnější a nejbohatší. Kombinace démonů a člověka, který s nimi bojuje tak dlouho, až se málem jedním sám stane, pro mě byla velmi strhující. O to těžší bylo čekat každý týden na nový díl. Moc se mi líbilo shrnutí, které jsem našla v komentářích pod posledním dílem tohoto anime, ale pozor, obsahuje spoilery: "First thing he feels is pain. First thing he hears is crying. First thing he says is a scream of anguish. First thing he smells is rotten eggs. First thing he sees is his 2 mothers burning alive." - Reggie (21.08.2019)

Původní Dororo vzniklo v roce 1967, avšak tohle je v podstatě remake, taky na to vychází manga remake. Snad se ještě něčeho dočkáme dalšího od Tezuky. Anime je velice dobré, Hyakkimaru je v podstatě hlavní hrdina, který zabijí démony, aby získal zpět části svého těla. Avšak mi ho sledujeme spíše očima Dororo, který s nim cestuje. Musím říct, že jediný co jsem ze světa Dororo viděl, bylo před tímhle to Dorama, takže jsem věděl, už předem kdo je Dororo a pár dalších věcí, tak nejspíš vím dopředu. Anime má však mnohem ponurejší atmosféru, dobrý souboje, hlavní postavy si člověk může jen oblíbit. (17.04.2019)

Tohle byl hodně slabý příběh. Naprosto nelogický. Dobrý námět se utopí v nudném opakování a vnitřních nelogičnostech. Hlavní hrdina zabíjí démony a vždy mu doroste nějaká chybějící část těla. Až na to, že pak je zabíjí a nic mu nedorůstá. A pak zas jo. Pravidla nejde nijak pochopit a celé je to repetitivní a přestává to být zajímavé. Nikdy nic neslyšel, neviděl a najednou umí mluvit? Bojovat s meči místo rukou proti někomu kdo má mnohem delší zbraň je taky strašný nesmysl. Tak by se horkotěžko někomu dostal na tělo. Kdo aspoň někdy zkusil boj s bokenem nebo bo ví o čem mluvím. V ději není prakticky nic zajímavého a překvapivého. Jsme tu jen oblažováni povrchními moudry, kterých jsou podobná díla plná. Rozsekat v 17. epizodě na kousky démonického čtyřnohého mistra Třísku je jako že vtipné? U téhle scény jsem trpěl nejvíc. (09.02.2024)