Setkáme se v St. Louis

Rozhodně jeden z nejhorších muzíkálů, co jsem kdy viděl. Tak starosvětsky milý, až je to k uzívání. Typická středostavovská americká rodinka má čtyři dcery a ty neřeší dokola nic jiného, než za koho se chtějí vdát (přičemž je samozřejmě v první sekundě jasné, jak všechno dopadne). Jednoho dne si ale jejich přísný, byť v jádru hodný otec (herecký šuplíček jak blázen) vzpomene, že pojedou všichni do New Yorku. Své dcery tím ovšem zarmoutí. Meet Me in St. Louis se tak stává obrácenými Třemi sestrami - zatímco u Čechova se řeší smysl života a sestry chtějí odjet za velkým světem, ale nemohou se odhodlat, v tomto technicolorovém muzikálku chtějí sestry naopak zůstat a shnít v maloměstě, kde k největším akcím patří halloween - a to jen proto, že se tam zakoukaly do pohledných mladíků, takže by se chtěly stát obrazem svých matek - spolehlivých domácích ženušek. Naštěstí si ale otec rodiny včas uvědomí, že nechce stát dcerám ve štěstí a zničehonic se rozhodne v St. Louis zůstat. Zápletka je tedy celkem nijaká - jednání postav není motivováno snahou něčeho dosáhnout, ale tím, že se ,,prostě rozhodly a tečka". Celý film tak působí dost ploše - postavy se objevují a mizí (např. strašidelný soused, kterému malá dcerka hodí do obličeje mouku), skoro žádná scéna tu nemá pointu a ve filmu je umístěna prostě proto, že je hezká; případně že se na ni váže nějaké hudební číslo.. Příkladem budiž třeba The Trolley Song - dívky jedou tramvají a zazpívají o tom veselý kuplet. Ale kam a proč jedou? To se asi nikdy nedozvíme.. (14.12.2014)

Ačkoli je to jeho první barevný film, osvědčil se teprve třicetiletý režisér Vincente Minnelli při inscenaci muzikálu jako zkušený mistr barevných záběrů. Sentimentální rodinná atmosféra, vdavekchtivé dcery a celá ta pohoda, která vystupuje z plátna. Hudebních čísel není mnoho. Ale když přijde jejich čas, tak režisér velmi šetří střihem, záběry jsou skutečně hodně dlouhé, ničím nerušené, kdy většinou používá amerického plánu a své postavy zabírá po kolena. Jeho scénografie je nenáročná, velmi přirozená, nějakých honosných tanečních čísel se zdaleka nedočkáme - ostatní účinkující se pouze pohupují, hází rukama a zasněně se usmívají. Jejich občasná neobratnost pak jen zvyšuje půvab celého filmu. Jde o neuvěřitelně laskavý muzikál, Judy Garland jen září a celé to drží příjemně pohromadě. (08.01.2006)

Všude dobře, v St. Louis nejlépe. Nádherně bezelstný muzikál z časů, kdy národ potřeboval povzbudit. Utužování tradičních hodnot a podprahové probouzení lásky k vlasti je zakódováno takřka v každé scéně. Smithovi jsou už dle příjmení typickou americkou rodinou, zažívající nadto tradiční situace (Halloween, Vánoce). Veškerá důležitá rozhodnutí činí moudrá a ve správnou chvíli také shovívavá hlava rodiny a také ostatní posuny ve vyprávění jsou vyhrazeny mužům. Povinností žen a dívek je spočinout v objetí urostlého mladíka z lepší rodiny, posléze uvařit chutnou krmi a podpořit manžela (manželka od pana Smithe jako jediná přijme nabízený kousek dortu). Není to důvod k úšklebkům, Meet Me in St. Louis výtečně plní jak úlohu „feel good“ filmu, tak filmu, skrze nějž se lze dobrat povahy meziválečné americké společnosti. Judy Garland je zde navíc, na pohled i na poslech, mnohem příjemnější než v Čaroději ze země Oz. 80% (21.08.2014)

Kouzelné ohlédnutí za jednou érou Hollywoodu, to bývaly krásné časy... Rodina Smithových je početná, rozmanitá, vícegenerační a přiznávám, že její soudržnost mě fascinovala. Malé dívenky vymýšlely jednu rošťárnu za druhou, ať už k obveselení či potrápení ostatních, velkým slečnám se začly zapalovat lýtka a pan Smith dostal nabídku práce v New Yorku... Příjemně pohodová záležitost, navíc tahle etika je mi srozumitelná. (31.03.2019)

Perfektní výprava, kostýmy a hra s mizanscénou bohužel nezakryje fakt, že až na ústřední myšlenku není vůbec o čem vyprávět. Zbytečná epizodičnost a střídání žánrových poloh (například halloweenská kapitola s malou Tootie) přispívá k celkové nevyrovnanosti snímku, který krom pár chytlavých písní opravdu stojí jen na místě a nikam se neposouvá. Jistě, to by se dalo opět ospravedlnit podporováním hlavního tématu, ale i tak jde oproti ostatním muzikálovým kouskům z klasické hollywoodské éry jen o poměrně zaměnitelné dílo. Ani ta idylická romance tentokrát za moc nestála... (29.12.2012)