Scenár:
Norman CorwinHudba:
Miklós RózsaHrajú:
Kirk Douglas, Anthony Quinn, James Donald, Pamela Brown, Everett Sloane, Niall MacGinnis, Lionel Jeffries, Jill Bennett, Henry Daniell, Laurence Naismith (viac)Obsahy(2)
Společnost MGM vlastnila práva na populární román Irvinga Stonea o životě holandského postimpresionisty Vincenta van Gogha "Žízeň po životě" (1934, česky 1957) už od roku 1946, ale projekt neustále odkládala jako příliš riskantní. Její názor změnil úspěch životopisného snímku Johna Hustona o malíři Toulouse–Lautrecovi Moulin Rouge (1952) a také ohlas mezinárodní výstavy, jež v padesátých letech představila van Goghovo dílo široké veřejnosti. Režií byl pověřen Vincente Minnelli, jehož výtvarná minulost byla zárukou, že malířovy obrazy budou ve filmu představeny v plné kráse. Zachycení vlastních pláten na filmový pás nebylo přes ochotnou spolupráci největších světových galerií vůbec jednoduché. Tvůrci se museli vyhnout nadměrnému osvětlení, a proto nejdřív vyfotografovali van Goghovy obrazy speciální portrétní kamerou a náležitě zvětšené diapozitivy pak nasnímali znovu s použitím silného zadního osvětlení a speciálních objektivů. Film vznikal prakticky celý v evropských exteriérech, na skutečných místech, kde van Gogh pracoval a žil. Obsazení postavy psychicky labilního umělce, trýzněného neustálými pochybnostmi, bylo poměrně jednoduché, neboť Kirk Douglas, který o roli projevil zájem, byl umělci dost podobný. Za svou kreaci, která patří k nejlepším v jeho dlouhé kariéře, dostal mj. Cenu newyorských filmových kritiků, Zlatý glóbus a oscarovou nominaci. Snímek obdržel ještě další tři nominace (herecký výkon ve vedlejší roli, scénář podle předlohy, barevná výprava), ale zlatou sošku si domů odnesl pouze Anthony Quinn za ztvárnění van Goghova přítele, malíře Paula Gauguina. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (108)
Snímek, nad kterým čas nemá žádnou moc. Výmluvná výpověď o osudu jednoho z nejvýraznějších představitelů výtvarného umění ... a především o jeho až chorobné posedlosti - o skryté našeptavačce, která sice může ruku v ruce s přirozeným talentem napomáhat ke vzniku těch nejcennějších uměleckých děl, ale bez záruky osobního úspěchu a následné oslnivé kariéry ... o zajištění bohatství či alespoň nějakých skromnějších finančních prostředků raději ani nemluvím. Zato dokáže zcela spolehlivě proměnit život v očistec, neboť je to věrná, ale nadmíru žárlivá společnice, která své oběti chce mít jenom pro sebe. Tak nevím, jestli byste o ni stáli ... kdybyste ovšem měli na výběr - posmrtná sláva je sice hezká věc, ale moc si jí neužijete. P.S.: Obrazy Vincenta van Gogha sice nejsou zrovna můj sálek kávy, ale to s hodnocením nemá co dělat ... 4,5* ()
Krásný film, který vyjadřuje vše, co jsem si o van Goghovi kdy myslel. Jde o tragický osud člověka, jenž se zuby nehty držel všeho krásného, aby alespoň na okamžik nemusel vidět to ostatní a aby mohl zapomenout na své vlastní těžkosti. Skvělý Kirk Douglas a práce režie i kamery - filmové obrazy jsou nádherně syté a hřejivé, no zkrátka přesně tak, jak mají. ()
Životopisná látka bývá z nejobtížnějších, a zachytit život magorů jakými byli tito malíři, to už chce hodně odvahy. Minnelli myslím celkem uspěl, jeho film vypadá hodně neamericky (což je pochvala). Kirk Douglas, zdravíme k jeho včerejším stým narozeninám, to zahrál dobře, stejně tak Quinn. Je to ale dlouhé, nudné, a nutně útržkovité, protože zachytit tak rozporuplnou osobnost nelze. Karel Höger v jednom z nejstarších CS dabingů povýšil Douglasův výkon do výšin. Cukor není uveden v titulcích jako režisér. ()
Po shlédnutí francouzského filmu Van Gogh (1991) jsem zákonitě musela vyhledat i Žízeň po životě. Moc mě zajímalo, odkud se všechno Goghovo znechucení, ale i jeho vnitřní světlo, vzaly. Co prožil, že v jeho obrazech je tolik života a v jeho duši žádný? Van Gogh byl poslán jako mladý kněz mezi hornickou chudinu v belgickém Borinage. Nesmírná bída, hlad, umírající a mrtví, s nimiž se denně setkával, to vše ovlivnilo jeho touhu sloužit lidem i Bohu jinak, než kázáním Evangelií. Otevřeněji a podle jeho názoru i poctivěji - malováním, kresbou. V Paříži, obklopen největšími umělci své doby, se učil. Až venkov, Provence, v něm ale probudil schopnost ztvárnit krásu okolního světa tak, jako nikdo před ním ani po něm. Stále však žil ve strachu, že poslání, které si předsevzal, nedokáže naplnit. To přinášelo hlubokou vnitřní osamělost. Byl plný lásky, kterou neměl komu dávat. Proto ji dával do obrazů. "Ne, nebyla to smutná smrt. Odehrála se za jasného denního světla a sluneční paprsky padaly na zem jako čisté zlato ..." ()
Vynikajúca adaptácia Stoneho románu! Slušná réžia, veľmi dobrý scenár a neprekonateľný herecký výkon Kirka Douglasa majú najväčšiu zásluhu na tom, že si divák na pozadí vtedajšej doby dokáže dosť realisticky predstaviť tažký, komplikovaný a nezávideniahodný život umelca svetovej kvalitiy, a aspoň čiastočne pochopiť jeho ambície, tvorivosť, inšpirácie, pocity..... a to aj napriek tomu, že ich nezdieľa (alebo sú mu dokonca cudzie). Veľmi dobrý životopisný film, pre milovníkov Vincenta van Gogha - nevyhnutnosť. ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (5)
- Mnoho lokací z filmu se odehrává na skutečných místech, která navštívil Vincent van Gogh. (Kulmon)
- Část filmu byla natočena v Auvers-sur-Oise, kde Vincent van Gogh žil a zemřel. (Kulmon)
- Herec John Wayne, predstaviteľ mužných charakterov vo westernoch, bol zhrozený, keď tento film videl. Kirkovi Douglasovi vtedy povedal: "Preboha Kirk, ako si mohol hrať vo filme ako je tento? Zostalo nás len pár skutočných chlapov. Máme hrať silné, drsné postavy, nie slabošské buzny ako bol ten Vincent van Gogh." [Zdroj: Scott Eyman, John Wayne: The Life and Legend (2014), str. 293] (Tvrdolín Veliký)
Reklama