Scenár:
Norman CorwinHudba:
Miklós RózsaHrajú:
Kirk Douglas, Anthony Quinn, James Donald, Pamela Brown, Everett Sloane, Niall MacGinnis, Lionel Jeffries, Jill Bennett, Henry Daniell, Laurence Naismith (viac)Obsahy(2)
Společnost MGM vlastnila práva na populární román Irvinga Stonea o životě holandského postimpresionisty Vincenta van Gogha "Žízeň po životě" (1934, česky 1957) už od roku 1946, ale projekt neustále odkládala jako příliš riskantní. Její názor změnil úspěch životopisného snímku Johna Hustona o malíři Toulouse–Lautrecovi Moulin Rouge (1952) a také ohlas mezinárodní výstavy, jež v padesátých letech představila van Goghovo dílo široké veřejnosti. Režií byl pověřen Vincente Minnelli, jehož výtvarná minulost byla zárukou, že malířovy obrazy budou ve filmu představeny v plné kráse. Zachycení vlastních pláten na filmový pás nebylo přes ochotnou spolupráci největších světových galerií vůbec jednoduché. Tvůrci se museli vyhnout nadměrnému osvětlení, a proto nejdřív vyfotografovali van Goghovy obrazy speciální portrétní kamerou a náležitě zvětšené diapozitivy pak nasnímali znovu s použitím silného zadního osvětlení a speciálních objektivů. Film vznikal prakticky celý v evropských exteriérech, na skutečných místech, kde van Gogh pracoval a žil. Obsazení postavy psychicky labilního umělce, trýzněného neustálými pochybnostmi, bylo poměrně jednoduché, neboť Kirk Douglas, který o roli projevil zájem, byl umělci dost podobný. Za svou kreaci, která patří k nejlepším v jeho dlouhé kariéře, dostal mj. Cenu newyorských filmových kritiků, Zlatý glóbus a oscarovou nominaci. Snímek obdržel ještě další tři nominace (herecký výkon ve vedlejší roli, scénář podle předlohy, barevná výprava), ale zlatou sošku si domů odnesl pouze Anthony Quinn za ztvárnění van Goghova přítele, malíře Paula Gauguina. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (108)
No nevím nevím-Poslední-dramatická-třetina to dost zachraňuje ale do té doby je to minimálně nepřesvědčiivé.......Ve své době to možná mohl být vrchol herectví a špička biografických snímků ale dnes už to prostě vypadá staře=Kirkovo herectví je přehnané/afektované, příběh je zkratkovitý, bez jasných motivací.......neurazilo ale rozhodně ani nenadchlo ()
Umělecký duch se musí vyjádřit, nikoliv pochopit. Život a lidé bývají krutí k těm, kteří se světu otevírají celou svou duší. Báječný film o komplikované osobnosti, která musela trpět, aby jiní se mohli těšit z její tvorby. Jak trpké je vědomí, že ten který se nesmazatelně zapsal do historie lidstva, byl za svého života tím samým lidstvem odsuzován a vysmíván. Bylo by krásné myslet si, že Van Gogh nyní shlíží z planoucího nebe již bez trýzně, jelikož vidí, že díky svému dílu nebude už nikdy osamělý. A že byl přijat tím Bohem pro kterého tvořil, Bohem života a krásy. ()
Scénář je úžasně a pečlivě napsanej (skoro všechny věty mají největší možný smysl a význam a žádná není přebytečná, což je jev co se hodně málo vidí). Práce stojící za tímhle filmem ve formě background checku sběru informací a následné prezentace je vydatná a podmanivá jako van Goghovy obrazy. Film úžasně splnil, co měl. ()
Takhle nějak by měl vypadat povedený životopisný snímek. Zdá se mi, že v dobách dávno minulých se američtí filmaři dokázali popasovat s daným žánrem daleko lépe než dnes. Kirk Douglas v roli psychicky rozervaného malíře Vincenta van Gogha v určitých scénách působil až démonicky a zcela jistě zde předvedl jeden z nejlepších hereckých výkonů své kariéry. (80%) ()
V tomto životopise som sa cítil ako prevtelený do Vincenta van Gogha aj s jeho problémami a túžbami a hoci jeho výtvarné dielo nepoznám, takéto podanie životopisu ma napĺňalo. A najviac určite Vincentove dialógy s jeho kamarátom Paulom, v ktorých každá druhá veta by stála za citovanie. –––– Když se dívám na tvé obrazy, tak vidím, že maluješ moc rychle. – Ty se moc rychle díváš. –––– Mám je rád tlusté, zkažené a ne moc chytré. ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (5)
- Přestože se často píše, že Anthony Quinn získal Oscara za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli za 8 minut, ve skutečnosti je na plátně 23 minut a 40 vteřin. (Kulmon)
- Část filmu byla natočena v Auvers-sur-Oise, kde Vincent van Gogh žil a zemřel. (Kulmon)
- Mnoho lokací z filmu se odehrává na skutečných místech, která navštívil Vincent van Gogh. (Kulmon)
Reklama