Slušní chlapci

I po tolika letech neustále opakuji, že Guy Ritchie je jeden z nejlepších a nejosobitějších režisérů současnosti. Vždycky spíše sáhnu po Holmesovi, než po starých špinavých londýnských gangsterkách, které jsem nakoukával až zpětně, ačkoliv samozřejmě i z dnešního pohledu mají co nabídnout. Mě ovšem tématicky zajímají spíše jiné žánry, proto jsem od Gentlemanů rozhodně nečekal takové skóre, jaké tu i pár týdnů po premiéře visí. Ale po odchodu z kina musím místopřísežně stvrdit, že si jej tento film bez jakýchkoliv skrupulí zaslouží. Vlastně se mi tolik trefil do vkusu hlavně kvůli tomu, že jsem vždycky ve filmech sledoval raději vysoce postavené mafiány a gangstery než loosery z ulice, co šulí nižší tisícovky. Z tohoto důvodu fanoušci starších ritchieovek spíše sáhnou po Podfucku nebo Sbal prachy a vypadni, pro mě jsou Gentlemani patrně jeho vůbec nejlepší film! A mám velkou radost, že ačkoliv tento anglický rodák do filmu obsadil rovnou tři box office poisony (McConaughey, Hunnam, Farrell), nevyhořel tentokrát tolik komerčně jako několik let starý a neméně skvělý Man from Uncle. Nutno říct, že všichni tři jsou ve filmu vyloženě grandiózní, sekají hlášky a sprostou mluvu jak na běžícím páse a v případě potřeby bravurně vystřihnou nějakou groteskní situaci. V kombinaci s úlisným mimoněm Hughem Grantem (dlouho jsem jej nemusel, ale tady je taky k sežrání) dokonalá kombinace. Takovou RocknRollu si třebas vůbec nemám touhu znovu pustit (ač se mi libila), Gentlemany si pustím doma znovu bez problému a jsem strašně rád, že jsem je ještě stihl v kině, s odstupem několika měsíců dokoncd dvakrát...90% (17.02.2020)

„Čo urobil?“ – „Nepodal mu ruku.“ Guy Ritchie je pre mňa v podstate anglický Tarantino. Paradoxne sa mi jeho prvé filmy až tak nepáčili, ale Kráľ Artuš a Rozhnevaný muž (a áno, azda i Aladin!) sú obrovské pecky. Gentlemani sa plnohodnotne do tejto silnej série môžu zaradiť. Hoci majú skoro dve hodiny a sú plní postáv, zvratov a skokov v čase a priestore, sú zároveň krásne prehľadní a svižní. Myslel som, že také zbesilé tempo snímke nemá šancu vydržať až do záverečných titulkov, ale som sa našťastie mýlil. Mýlil som sa i v tom, aké brutálne to bude. Predsa len, je to Guy Ritchie... Ale nie je to nijako výrazne explicitné (ak uvážime, že mohlo: prasa, rezanie pol kila mäsa atď.). Čo sa hercov týka, fakt neviem, či si to viac vychutnal Hugh Grant, Charlie Hunnam alebo Colin Farrell. Scenár neprestáva prekvapovať po celú dobu trvania; len čo som predpokladal, že viem, ako to dopadne... dopadlo to presne naopak. A hlášky a dialógy je fakt radosť počúvať („Mladší už nebudem. Skôr naopak.“). Mimoriadne originálny spôsob vydierania! (21.07.2022)

(35%) Neměl jsem v plánu vidět tento nový filmový „gangsterský“ počin GENTLEMANI. Neříkám, některé gangsterky mám rád, ale takové ty novodobé, typicky americké jako je tento film opravdu nemusím. Ospravedlňuji se všem fanouškům režiséra Guy Ritchieho, ale toto mi vážně nesedlo. Neviděl jsem žádný jeho film a asi ani neuvidím. Tato novinka mě trochu nalákala vysokým hodnocením, ve výsledku ale zůstanu nepochopen. Přesto jsem to neodjebal jednou hvězdou jak jsem zamýšlel a to proto, že v hloubi duše cítím, že to jistou KVALITU a ÚROVEŇ mělo. Technická stránka filmu, kamera apod - to zde bylo asi dobré. Občas se tu zastřílelo, ale to nestálo moc za řeč. Bavili mě nejvíc herci McConaughey, Hunnam a Farrell. První půle filmu byla totálně nudná, ta druhá už byla lepší. K tomu to mělo funkční, ale strašně nudné rozuzlení. Nějaké ty nadlehčené scénky zde byly, ale minuly mě. Takže asi tak, víc to okecávat nebudu. Vydržel jsem to až do konce a už další filmy, ani ty předchozí, co natočil Ritchie, neuvidím. Aspoň jsem to zkusil …. (01.04.2020)

Gentlemani jsou návratem k Ritchieho počátkům, tedy rozjíveným gangsterkám prošpikovaným spoustou podrazů a špinavých zákulisních her, natočených se zjevným nadhledem a s vědomím, že svého diváka chce režisér na prvním i druhém místě bavit. Jak Guy stárne, stárnou a proměňují se i jeho hrdinové. Už to nejsou drzí malí hráči posedlí ambicemi, co by se rádi přiživili u zavedených machrů galerky, ale mocné postavy podsvětí, které se pohybují mezi společenskou smetánkou a přemýšlí o vycouvání z nelegálního byznysu, aby jejich nákladně budovaná reputace neutrpěla jakoukoli újmu. Jenže velký šéf přitahuje pozornost těch, co by rádi zaujali jeho místo v potravinovém řetězci, a tak se poslední kšeft jeho kariéry nečekaně zkomplikuje. Místo spokojeného gangsterského důchodu je nucen odrážet útoky ze všech stran. Ritchie dokáže obvykle přicházet se zábavnými neotřelými figurami, a ani tentokrát mě nezklamal. Vedle dílem okázalého, dílem ležérního šéfa gangu je to především všivácky zkažený prodejný bulvární novinář v přímo lahůdkovém podání Hugha Granta. Ten se kdysi proslavil sterotypními hezounky v romantických komediích, aby se k stáru přeorientoval na noblesní padouchy, obvykle zahrané s jemným ironickým nadhledem a vyznačující se extrémně rozvinutou ješitností. Abych to shrnul, bavil jsem se, a to velmi. Doufám, že Guy Ritchie ještě neřekl poslední slovo. Celkový dojem: 90 %. (27.12.2021)

Ritchieho gangsterky můžeme vnímat jako žánrové projekční plátno, kam si autor promítá sám sebe, respektive svůj aktuální bod své životní dráhy, kariéry a pozice ve filmovém průmyslu. Na úplném začátku v prvotině "Sbal prachy a vypadni" tak máme partu sebevědomě oprsklých mlaďochů, kteří mají talent a ambice, ale hlavně více štěstí než rozumu, když se po hlavě pouštějí do světa všemocných starých struktur. S druhým filmem už mnohem menší roli hraje náhoda, zato se režisér spolu s hrdiny dostává do mnohem větší hry se zámořskými hráči jiné váhové kategorie, ze které si navíc nemůže dovolit vyváznout jen s odřenýma ušima. Dnes už opomíjený existenciálně pesimistický "Revolver" ukazuje bývalého machra ve svém oboru, který ale byl nějakou dobu mimo, paktoval se s příliš mocnými lidmi a nyní sám o sobě pochybuje, takže zkouší rozjet velkou hru, která ho dostane zpátky na vrchol, ale současně přehodnocuje svůj vlastní život. "RocknRolla" vyjadřoval pocit nově nabité jistoty a současně loučení s ostrovními kořeny, přičemž se příznačně věnoval i pozici Anglie / Ritchieho mezi Evropu a Amerikou. "Gentlemani" proto nejsou toliko návratem, jako snahou dokázat ostatním i sám sobě, že "král na to pořád má". Urazil dlouhou cestu a z nevycválaného vychytralého drzouna je distingovaný lumber švihák v letech a majitel stylové hospody i vlastního hipsta pivovaru, kterému neváhá udělat reklamu. Sice stále chová sympatie ke streetwise chuligánům s těmi jejich online projekty, ale je jim už na hony vzdálený. Trochu pomýšlí na důchod, když se teď paktuje se smetánkou a pohodlně si nahrabal na lukrativních projektech, jenže tahle zdánlivě poslední bilanční prácička mu nakonec vžene novou virilitu do žil. Dravost, odvahu a drzost vystřídala sofistikovanost (byť spíše v tom snobském povrchním smyslu, než jako opravdová důmyslnost či propracovanost) a okázalá vytříbenost. Gangsterky vždy stály na motivu střídání generací, potažmo na konfliktu mladé a staré školy, proto příznačně Ritchieho věku a sebeobrazu se tato historka z podsvětí ubírá atypickým směrem, jaký by jemu samotnému v začátcích nepřišel vůbec na mysl. Otázka je, co by na tohle glorifikované vypolstrované páprdovství řekli dnešní mlaďoši, kteří si v rámci žánrových světů gangsterů brousí zuby na své příležitosti - v posledních letech vládne především frankofonní produkce jako vynikající "Bídníci" či hyper-stylový "Gangsta". To ale nikterak nesnižuje zábavnost a svižnost "Gentlemanů", kteří by i v jiném, silnějším roce patřili mezi nejvděčnější tituly z široké distribuce (tedy alespoň z pohledu diváka boomerského věku). (30.12.2020)