Město iluzí

K hollywoodské tvorbě jsem byl dříve skeptický a přestože u této její zlaté éry uznávám jisté kouzlo, vyhledávám jí spíše sporadicky a pár klasik (např. noir-filmy s Bogartem) mě v minulosti i zklamalo. Město iluzí je ale jeden z případů, pro který se mi oplatilo zahodit veškeré předsudky, stejně jako v Sunset Boulevard ocenit jedinečnou možnost doslova se podívat do tvorby z téhle továrny na sny či iluze v až netypicky otevřené sebereflexi a užít si tento výlet stejně jako samotný příběh a herecké výkony. Na to, jaké jsem měl dříve o této tvorbě mínění (ač je zajímavé, že zatímco existence tohoto filmu ho spíše vyvrací, jeho samotný obsah paradoxně spíše potvrzuje :o)), neubránil jsem se zase překvapení. Vyzdvihnout musím už jen to, jak uvěřitelně působí i postavy, které zde rozhodně nejsou černobílé. Průbojný producent Jonathan je všemi za své jednání s lidmi, které po skončení jedné spolupráce neváhá zahodit pryč jako použitý papír, nenáviděn, na druhé straně všem těmto lidem pomohl se dostat na výsluní a jeho tvůrčí a režisérská práce se skvěje řemeselnými kvality či novátorskými nápady. Kirk Douglas tuto postavu ztvárnil úžasně a působil chvílemi až odpudivě, zároveň však po celou dobu charismaticky a po Esu v rukávu mě v rámci stejného období tady dostal Douglas už podruhé (a asi bych se měl s ním podívat na více filmů), ale skoro stejně mě dokázali upoutat hereckým výkonem a kouzlem své osobnosti Barry Sullivan a Dick Powell. Dvouhodinové vyprávění z filmařského zákulisí mělo minimum slabých míst, možná se chvílemi táhlo během romantické linky, ale na své úrovni, zajímavosti či napětí ani tehdy moc neztrácelo. Zážitek. [90%] (02.09.2022)

Vida, v roce nádherného Zpívání v dešti vznikl ještě jeden povedený film o filmu, který by v diváckých seznamech 'chci vidět' určitě scházet neměl. Pyramidově vystavěný příběh, směřující skrze tři retrospektivní roviny k vyvrcholení a ke kousavému vyobrazení továrny na sny a jejího mocenského papaláše (Kirk Douglas se tu zase našel), sice nedokáže přijít s nějakým zásadním překvapením ve své odhadnutelné výstavbě, ale to ani moc nevadí. Skvěle se na to kouká, herci jsou výborní a jednotlivé epizody dostatečně zajímavé, aby pozornost publika bez klopýtání udržely. Klasický Hollywood ve své plné kráse, byť zvnitřka hořce obrácené naruby. 80% (04.05.2020)

Typický Hollywood 50. rokov, so všetkým, čo k nemu patrí. Masívne poňatá štúdiovka, solídni herci na čele s Douglasom a veľké kvantum dialógového textu. Akurát ten príbeh prerozprávaný formou troch flešbekov, ktoré mi pri filmoch väčšinou nešmakujú, je taký menší kameň úrazu. Všetko je zasadené do filmárskeho zákusia, ktoré bohužiaľ pôsobí umelo, nablýskane a nie reálne. Chvalabohu za Douglasa, ktorý je vždy famóznym ťahúňom, má šmrnc a vie aj z nudnejších pasáží vyťažiť niečo viac. (28.08.2022)

Jedná se vlastně o tři povídky, které jsou vyprávěny třemi lidmi, kteří se setkali s producentem Jonathanem Shieldsem, kterého skvěle zahrál Kirk Douglas, který tak opět ukázal, jak je velkým hercem. Ty tři lidi spojuje i nenávist k tomuto producentovi. Setkali se před právníkem a vyprávějí mu příběhy toho, proč ho tak nenávidí. Mají k tomu důvody, ale někdy je třeba se na všechno dívat i z jiné stránky. Skvělý pohled do srdce amerického filmového průmyslu. Závěr je pak nádhernou ukázkou lidského pokrytectví. (13.01.2014)

Ze dalsi film o filmarskom zakulisi ? Pch, no ... ani ne. U ma suverenne vedu La Nuit Americaine, Sunset Boulevard a este da sa povedat aj Boggie Nights s Burtom Reynoldsom. Toto je len taky priemer . v pod/priemernych kulisach sa stretli traja ludia a cely film je o tom , jak spolu kecaju. Nic sa nedeje, ani vylety von, ani sa z dialogov nic dolezite nedozviem...... pre ma n neskutocne nadhodnotene spolocenska konzervacka : 60 % (27.03.2018)