Diego Maradona

Bůh i ďábel, milovaný i nenáviděný, přesně takový byl a je muž, o němž úplně všechno vypoví pouhé tři minuty ze zápasu Argentiny s Anglií v semifinále Mistrovství světa ve fotbale v roce 1986 - na jednu stranu člověk, který bez problémů dá gól rukou, nepřizná se k tomu a oslavuje jako bláznivý, na druhou stranu génius, který udělá sólo přes půl hřiště, obejde několik protihráčů a nekompromisně zavěsí. Asif Kapadia dostal k dispozici rozsáhlý archiv, kterým se probral a za sebe sestříhal velké množství záběrů, na jejichž základě vypráví příběh o muži, který byl Bohem, aby se později stal ďáblem a jedním z nejnenáviděnějších lidí v Itálii. Autor nepotřebuje mluvící hlavy, aby zapůsobil, stačí mu opravdu pouze archivní záběry, dramatická hudba a výtečné vystavění jeho života, které korunoval penaltový rozstřel na Mistrovství světa 1990, kde na "svém" stadionu v Neapoli popravil Italy a poslal je domů. I když je rozjezd hodně pomalý a zdá se, že nebude o čem vyprávět, závěr pak pomalu graduje a končí poměrně smířlivě, i když určitá pachuť zůstává. A vlastně vůbec nevadí na dokument dost dlouhá stopáž, která asi mohla být o něco kratší, protože uprostřed se snímek dost vleče, závěr to ale dost kompenzuje. Je možná škoda, že tvůrce alespoň textově nedoplnil, co se s Maradonou dělo po odchodu z Neapole, to ale asi nebyl ani jeho úmysl, takže ho za to asi nelze moc kritizovat. Kapadia má každopádně dar natočit dokument o někom z jakéhokoliv prostředí tak, aby bavil i ty, které zrovna ono odvětví moc nebaví a to se rozhodně cení. 80 % (12.01.2020)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $2,617,806▐ Zaujímavý prierez životom tohto známeho "kontroverzného" futbalistu. Krásne opojné úspechy či už z reprezentáciu alebo aj tie klubové nadchnú na druhú stranu zas ten nešťastný vplyv neduhov na jeho život, ten teda zarmúti. /videl v kine: 70%/ (23.11.2019)

Dokument na podobné úrovni jako Amy a trochu kvalitativně za Sennou. Nepochybně to je jeden z nejvýznamnějších fotbalistů historie, ale paradoxně v dokumentu není mnoho z jeho fotbalového umění.. ruka.. nejslavnější solo. Pár záběrů ze zápasů, ale nic uplně highlightového. Vlastně mě dost překvapilo, že po fotbalové stránce to zas taková zábava nebyla a že Maradona vlastně ani tak zajímavý nebyl, tedy ne na dokument, který má přes dvě hodiny. (28.11.2020)

85 %. Tento dokument není o Diegu ovi Maradonovi, je o mně a o mých klučičích letech. Je o snech a lásce k fotbalu. A nakonec je o jednom z nejlepších sportovců planety v celé její historii. Kdyby hrál Diego dnes, byl by jedním z nejlépe placených fotbalistů. Slovo "jedním" jsem použil proto, že dnes se vydávají obrovské peníze i za hráče, u kterých jejich výkonnost neodpovídá utraceným penězům. Ale dost. V tomto komentáři nechci posuzovat Diega Armanda Maradonu, chci psát o tom, co jsem při sledování tohoto dokuentu cítil. Tedy - cítil jsem vůni VHS. Znovu jsem se vrátil v čase a do dob, kdy jsem fotbal sledoval nejvic. Miloval jsem Anglii a její vyřazení ve čtvrtfinále MS 1986 jsem nesl těžce. Ale nikdy jsem Maradonu nenáviděl za jeho "božskou ruku". Prostě se to stalo. A komu jinému by to mělo projít než jemu. Je to určitý signifikant. Fotbalový bůh a božská ruka. Nelze proti tomu nic říct. Bez debaty. Jinak - na dokumentu se mi líbil hlavně fakt, že se jednalo o, žekl bych, sbírku domácích videí. Ano, pravdou je, že šest hvězd bych dal, kdyby se dokument věnoval i pofotbalovém životě této legendy. Beru to ale tak, že toto dílo je oslavou fotbalu a jedné z jeho nejvýznamějších postav. Pláču u filmů, když jsem opilý - mám zesílené citlivé vnímání. U tohoto dokumentu jsem měl vlhké oči ve stavu střízlivém. Děkuji tvůrcům, že jsem se mohl vrátit v čase a děkuji Diegu Armandu Maradonovi, že udělal fotbalový svět krásnějším. (28.10.2022)

Jakožto dlouholetý nefanoušek jakéhokoliv fotbalu (s drobnou odchylkou okolo Eura 2004) se na dokument dívám neovlivněn božskorukým Diególem. A i tak jsem si ho vychutnal od začátku do konce. Z dnešního pohledu už pravěké VHS záznamy skvěle nastiňují dobu a ostatní účastníci se zjevují pouze ve formě audiokomentářů na pozadí, což je skvělá věc a nerozsekává to pozornost na kousíčky. Těch 130 minut uteklo, sestříháno bylo skvěle bez nudných pasáží a velké významné plus je i to, že narozdíl od Senny se Kapadia nebál to temné období do dokumentu vpálit jak kopačákem do kulí. Diego Maradona je tím pádem jedním z nejobjektivnějších životopisů, co jsem viděl. (31.10.2020)