Dunkirk

Po Interstellar som sa stal definitívne Nolanovým fanúšikom, to bol skutočne prvotriedny film po všetkých stránkach, kedy konečne fungovali aj prvky, ktoré mu predtým moc nešli a keďže vojnový žáner patrí medzi moje obľúbené, neodradilo ma to a Dunkirk bol mojim veľmi očakávaným filmom a aj keď mu kvalitu uprieť nemôžem, predsa len som celkom sklamaný. V prvom rade musím určite pochváliť prvotriednu vizuálnu stránku a technické prevedenie, ktoré len ťažko hľadajú konkurenciu, plno skvelých netradičných záberov, pôsobí to úplne realisticky, takže to dokáže bez problémov vtiahnuť a čo je veľkým kladom v týchto veľkolepých, nielen vojnových filmoch, keď nielen každý výbuch, ale aj výstrel pôsobí skutočne nebezpečne, toto je už hlavne v dnešných časoch veľmi zriadkavé a pritom ani Dunkirk nepotreboval eRkový rating, aj keď s ním by to bol ešte intenzívnejší zážitok. A tiež musím pochváliť mimoriadnu dynamiku filmu, tu sa film už po prvej minúte rozbehne a prakticky až do konca nepoľaví, tu sa skutočne stále niečo deje. Ale inak mi to dejovo neprišlo zase tak moc zaujímavé, napätie síce funguje, aj táto operácia, ktorá bola založená viac na čakaní, než na skutočnom boji musela byť pre vojakov tiež mimoriadne psychicky náročná, čo sa tu aj podarilo a to napätie tu cítiť neustále, len tu film nemá vôbec čím prekvapiť, vojaci čelia náletom, občas sa potopí loď alebo zostrelí lietadlo a to je vlastne všetko. A ani ten nápad s trojicou línií rôznych časových dĺžok ma nakoniec ani zďaleka tak nepotešil, ako som čakal. Myslel som, že sa s tým Nolan pohrá, aby sa pritom muselo aj premýšľať, ale to vôbec netreba, film je stále prehľadný a navyše mu to podľa mňa skôr škodí, lebo takto sa niektoré sekvencie opakujú, len sú z iného pohľadu. A tak hlavným problémom filmu je, že aj keď si celkovo neustále drží svoju nadpriemernú úroveň, nenájde sa tu ani jediný moment, ktorý ma skutočne nadchol a emocionálne ma to opäť minulo. A Zimmer ma tiež tentokrát skôr sklamal, hudba a všetky zvuky síce pôsobia znepokojivo, ale to je tak všetko, inak si ma hudba nezískala. Po akčnej stránke som v rámci možností veľmi spokojný, akcia očakávane nie je moc rozmanitá, ale všetky tie letecké súboje sú veľmi dobre natočené a hlavne realistické a ako som spomínal, paľba a výbuchy pôsobia nadmieru efektne. S obsadením tiež nemám problém, najviac vyniká pilot Tom Hardy, ale skvelý je aj kapitán Kenneth Branagh, ale aj tí neznámi herci sú sympatickí a dobre zahraní, či už hlavný hrdina z línie na pláži alebo aj celé osadenstvo malej lode. Takže Nolan si svoju reputáciu nepokazil a aj Dunkirk natočil stále prvotriedne, bavilo ma to a kladov je tu nespočet, ale aj tak som čakal podstatne viac, z tohto sa teda pre mňa žánrová klasika nestane. 73% (01.08.2017)

Viděl jsem to poprvé a netušil co napsat. Podruhé jsem lépe vnímal hlasitost a heavy soundtrack, ale i obdivoval, jak je to celý intenzivní a precizní, včetně prolínání tří časových rovin. "Film se stává režijním mistrovstvím ve zpřítomnění aktuálního okamžiku." (zde) I přes to, a kolik je tu nádherných Spitfire přeletů v oblacích i nízko nad mořem, ale pořád nejsem unešen, nešel jsem nikdy na prdel jako u INTERSTELLAR, neměl možnost cítit s jakoukoli postavou (snad krom Hardyho pilota na konci), ani ale kolektivně, jak bylo zřejmě hlavním záměrem. Co tu vidím za devizu největší, tak že má díky DUNKIRK řada lidí možnost ocenit historii a uvědomit si, že dějepis není jen nuda pro dědky a povinně na střední... Na některý ideály, za který lidstvo bojovalo, si to zaslouží vzpomenout, třeba právě prostřednictvím nekonvenčního blockbusteru. Jsou nadčasový. A ješte jedna věc, opravdu si vážím té snahy točit na klasický film a vyhnout se CGI. [kino 70 mm] (25.07.2017)

Nebudu psát obligátní „Nolan to zase dokázal“, ale faktem je, že to prostě, ehm, zase dokázal. Dunkerk je depresivní válečné peklíčko, které funguje i bez eRkového ratingu, jelikož stojí čistě na napětí a nepřekonatelných očích Toma Hardyho. Vezměte si Banea, vynásobte to stovkou a přihoďte Kennetha Branagha, jehož pohled taky vydá za tisíc utopených vojáků. Výsledkem je film, v němž nejsou potřeba vysvětlovačky a vlastně tu na ně ani není čas, protože se pořád uhání kupředu na zemi, na vodě i v oblacích. Nolan v podstatě natočil jednu velkou válečnou scénu, která má 107 minut a nedá vám vydechnout až do samotného konce. A i když ji možná nemusel zamotat až tak moc, právě hrátky s časem zaručují, že Dunkerk nezapadne mezi přímočarou konkurenci. Zkrátka je to pecka a ideálně si ji dejte v IMAXu. Jinde se totiž budou lodě a letadla cpát do jednoho záběru vcelku složitě. (19.07.2017)

Mám s tím v zásadě jen tři problémy. 1) Komplikovaná struktura je zajímavá, ke konci už mi ale těch návratů a dovysvětlivek přišlo přeci jen moc. 2) Vzhledem k bodu jedna je až paradoxní, že zatímco některé momenty film "obkrouží" klidně i pětkrát, podstatná část příběhu Cilliana Murphyho je úplně vynechaná. 3) Nerozklíčoval jsem, proč zhruba jen čtyři kratičké scény nejsou v IMAX formátu? Ale jako celek Dunkerk táhne. Nolan znovu dokazuje, že práci s obrazem a "nervózním" zvukem dotáhl k dokonalosti, měřítko filmu je ohromující, akce strhující a závěr tlačí únosně na strunu emocí, aby byl "jen" dojemný a ne přeslazený. O tom, zda hodnocení poletí nahoru či dolů rozhodne druhá projekce. A tady váhám, jestli si mě zvolené vyprávění nakloní na svoji stranu nebo se potvrdí (a toho se obávám), že je to vlastně jen hezká, ale přebytečná autorská exhibice (jakkoli oceňuji odvahu a samotný nápad propojit optiku vojáka na souši = týden, civilistů na lodi = den a letců = pár hodin). Na druhou stranu zůstane silné vykreslení zmaru, beznaděje a vpravdě geniální práce s "neviditelným" nepřítelem. Projekce v IMAXu je každopádně povinností. Na malé televizi bude, podobně jako například u Gravitace, kouzlo stěží poloviční. 85% (19.07.2017)

Nolanovy předchozí filmy byly sice vypravěčsky rafinovanější a myšlenkově ambicióznější, ale okázalá struktura v nich mnohdy zastiňovala emoce. Dunkerk, držící se v řadě ohledů více při zemi, je zatím jeho nejfunkčnějším prototypem velkofilmu, jaký Hollywood v současnosti potřebuje, velkofilmu, který budete chtít vidět nejen v technicky špičkově vybaveném kině (nejlépe v kině IMAX), ale navíc opakovaně. Díky soustředěné režii je v něm vše podřízené maximálnímu smyslovému zážitku, jehož intenzita stoupá s každým zhlédnutím, neboť se lépe orientujete v časových vztazích mezi jednotlivými liniemi a můžete víc prožívat a méně řešit naratologickou skládačku. Opojné, závratné a ve své intenzitě nepolevující od začátku do konce. (Třikrát kino, z toho dvakrát IMAX.) Všechno ostatní, co mě k Dunkerku napadlo, si můžete přečíst tady. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, MessiáŠ, J*A*S*M, Baxt, JitkaCardova, Triple H, Petike, DoNotCross, anagi609 (09.08.2017)