Čakanie na barbarov

Johny Depp se přeorientoval a místo bizarních postav ztvárňuje nudné postavy v naprosto zbytečných filmech. Čekání na barbary, byl možná chtělo být novým Lawrencem z Arábie, ale je pouze po všech směrech nudným a naprosto zbytečným filmem, který nepřináší nic nového a téma zpracovává tak nezáživným způsobem, že jsem měl pocit, že je tak 2x delším. (12.01.2022)

Kamera, herci, příběh a myšlenka, to vše na svém místě. Jenže se to vleče. Zápletka je jasná prakticky hned (kdo že je ten barbar? divoši ze stepí, nebo krutá vyspělá civilizace?) a postupem filmu se nějak rozplizává. A vzhledem k rozpočtu tu chybí i velké scény, takže je to spíš taková bohatší inscenace. Souhrnem: není to špatné, ale šlo to udělat líp. (25.03.2022)

,, Oni nás berou jen jako návštěvníky, kteří jednoho dne odejdou'' ----- Uživatel Marze to už vlastně všechno ve svém komentu dokonale popsal. Film se odehrává v blíže neurčeném čase na hranici blíže neurčeného impéria. Ačkoliv se mi jeho myšlenka moc líbila, historie nám nakonec ukazuje jak je to dál. Můžeme se podívat třeba nyní do Afghanistánu odkud se stahují Amíci. Místní ,,utlačovaní'' budou zase mít svoji zemi pro sebe. Budou se mít lépe? Mají se lépe lidé v Africe ve všech těch dekolonizovaných státech po druhé světové? Už je nikdo neutlačuje, jsou svobodní... Jenže s bílými často odešla i civilizace a to co tam po nich zbylo často už dosluhuje... Ve filmu se mi moc líbila kamera. Ty dlouhé pomalé záběry, to já rád. Připomnělo mi to některé australácké filmy. Kdo celý film táhne je Mark Rylance. Co ten tu předvedl, to bylo něco úžasného. Už jen kvůli jeho výkonu stojí film za vidění. Kdo se zajímá o historii, bude značně rozkolísán. Jednak bude samozřejmě stát na straně lidskosti a práva, ale na straně druhé si bude uvědomovat jak to bylo leckdy na hranicích podobných impérií složité a těžké. Že tam nebyl prostor pro luštění starých textů a dumání starého velitele pevnosti. Tohle budu chvilku vstřebávat, ale líbilo se mi to moc.... Dávám za 4 dřívka s texty. * * * * (21.11.2020)

Aneb jak si zarputile vytvořit nepřítele tam, kde by se s trochou pokory dalo koexistovat v míru. Neustále aktuální myšlenka zhoubného imperialismu (kdekoliv, kdykoliv) je tu křišťálově jasná (a pouštní krajina i ospalá pohraniční pevnost krásně nasnímaná), ovšem přes vláčné tempo předkládaná zrychleně koncentrovanými událostmi (léto, zima, jaro, podzim); úplný úkrok stranou pak zastává prazvláštní "romance". (11.12.2023)

"NEVÍM O ŽÁDNÉM NEPŘÍTELI, POKUD JÍM TEDY NEJSME MI SAMI." Rozsahem střídmá historka z rozhraní civilizace (nebo něčeho, co jako civilizaci chápeme), která systematicky a zarputile brojí proti poklidu a romantice oněch míst. A ve výkonu Marka Rylance se ta brutální destrukce (spíše ideová než obrazová - určitá drásavost je ve filmu přítomna, přesto převládá efekt tušeného) "krásně" zrcadlí a je svým způsobem fascinující sledovat drobnou odvahu běžného člověka, který tváří tvář nepochopitelnému počínání neustoupí... Jakýsi zvrácený půvab má také obsazení vyhlášených hollywoodských krasavců (učedník a jeho nástupce?) do rolí veskrze nesympatických, o to ale lépe zvládnutých. 75% (27.11.2023)