Réžia:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrajú:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (187)
Samozřejmě, že je Michálkova variace na Kafkova Nezvěstného čtením tohoto románu jinošskýma očima, a není důvod mu to vyčítat. Kafku (ba cokoliv jiného) je možné číst různým způsobem a on zvolil tento, korunovav jej Terezinou láskou, „Luciinou“ hudbou a závěrečným panoramatem zastupujícím dojatý úsměv diváka, zapomínajícího, že poušť se rozrůstá vertikálně i horizontálně. Michálek vyzdvihl příběh sebenalezení mladého muže v panoptikálním Novém světě, spojiv v něm groteskní absurdity, kořenící ve starosvětských traumatech, s euforickým okouzlením vábivé novosvětské mnohotvářnosti. Myslím, že uspěl. Nedostal se sice až na myšlenkovou hloubku, ale přinejmenším v psychologické kresbě hrdinů nebyl mělký. Zbytečně (intelektuály) podceňovaný a přirozeně (davem) nedoceněný film, který snad nejednoho jinocha může povzbudit k četbě toho souchotinářského mladíka, který otřásl tímto světem. ()
Příliš osobité, což navodilo skvělou ponurou až noirovou atmosféru. Zaujali herci v menších rolích - především Tomáš Vorel a Václav Marhoul, výjimečně děsivě a temně pak působil Jiří Lábus. Filmem se prolínala zajímavě pojatá hudba, která dodávala vlekoucí se tempo a pochmurnost. Nejvíce mě pak zaujaly stylizované kulisy provedené na kafkovský způsob. Tady však klady končí, bohužel mi nesedla hlavní postava které se zhostil Dejdar, který silně přehrával a jeho naivní koulení očima mu prostě nešlo uvěřit. Dobře nedopadly ani ženské postavy, ztvárněné neherečkami (vlastně modelkami). Ne, bohužel k dokonalosti hodně chybí. ()
Nemuzu si pomoct, ale pro me je Amerika jeden z nejlepsich porevolucnich filmu. Vizualni zpracovani, skvele herecke vykony - Labus, Schmitzer, Dejdar. Potesila me i Terezka v podani tehdejsi a soucasne moderatorky Kateriny Kozakove. Jak zrovna nemam rad Lucii, tak tady je to ustredni tema jednou z vyjimek (druhou jsou Cerni andele) ()
Kafkovsky ponurá atmosféra, kterou je tenhle film prodchnutý takřka celou dobu, nedovoluje nikomu, aby se díval na Ameriku stylem "jedním okem tam, druhým ven". Pokud má někdo rád jen komerci, asi tomuhle těžkému filmu nepřijde nikdy na chuť. Filmoví fajnšmekři se pak dělí do dvou skupin, z nichž jedna tohle filmové umění odsuzuje a druhá ho bezmezně obdivuje. Já ho obdivuju a napomáhá tomu i skvělá hudba (a teď nemyslím jen kapelu Lucie). ()
Existenciální, hutná a herecky skvěle zvládnutá partie. Nade vše vyniká Jiří Lábus. Hltal jsem každé jeho slovo. Jiří Schmitzer je těsně na druhém místě, co se týče hereckého výkonu. Vše se točí kolem kolem psychologických témat jako je naděje, šance, prohra a oběť. Vždy je něco za něco. Nemohu také opomenout výborný soundtrack. Ten Ameriku zvěčnil a udržel jí dodnes v povědomí lidí. 74%. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (10)
- Jedná se o první kinematografický film podle Kafky v české produkci. (Snorlax)
- Vladimír Michálek s Martinem Dubou se Kafkovou nedokončenou prózou Nezvěstný nechali inspirovat ke svému vlastnímu příběhu. (hippyman)
- V knize Jaroslava Sedláčka "Rozmarná léta českého filmu" je na natáčení ve skutečné Americe vzpomínáno takto: "'Říkal jsem si, že se ve všem uskromním, ale že v tom filmu musí být aspoň jeden záběr z Ameriky, aby se to celé rozsvítilo,' vypráví Vladimír Michálek. 'Ameriku už jsem trochu znal, takže jsem věděl, že když poletíme na západní pobřeží, pojedeme do Arizony a tam uhneme doleva, tak dorazíme do Utahu, do takových městeček a vesnic, kde chlapi opravují repliky starých aut, a že tam je i poušť a růžové hory, tak jsme letěli do Los Angeles, odbočili do hor, třetí den našli chlápka s autem a celé to natočili. Nestálo to víc než sto dolarů.' Jednu komplikaci to ale přece jen neslo. 'Já mám trauma letadlo jen vidět, netož do něj sednout, říká Martin Dejdar. (...) Kvůli závěrečeným záběrům ho přitom čekal let z Helsinek, kde v tu dobu byl na zájezdu s Ypsilonkou, do New Yorku a odtud do Los Angeles, kde už na něj čekal producent Bouček. 'Čtyřiadvacet hodin jsem letěl, jen co jsem přistál, odvedli mě na jídlo s tím, že hned jedeme do Utahu a ať se nezlobím, ale že hned ráno v sedm se točí. Přijeli jsme tam asi v pět, já si šel na tu chvíli lehnout. Probudím se, koukám na hodinky a bylo jedenáct. Říkám si: Ty bláho, něco se děje, tohle není jen tak. Rozhrnu záclony v motelu a venku ležel sníh. Začal jsem se štípat, jestli se mi to nezdá. Vylezu ven, tam stál Vláďa Michálek, kouřil a říkal: Ty vole, tohle tady ještě nikdo nikdy neviděl. Tady padá sníh, protože tady točíme Kafku.'" (NIRO)
Súvisiace novinky
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (viac)
Reklama