Crime at the Girls School
Obsahy(1)
Povídkový film natočený na motivy prvních detektivních povídek ("Smrt na jehle", "Jak se koupe žena" a "Zločin v dívčí škole"), které Josef Škvorecký už podepsal svým jménem. Hlavním hrdinou a spojovacím článkem je zde poručík Borůvka, ztvárněný Lubomírem Lipským. Postupně zde řeší případ vraždy mezi horolezci, smrt tanečnice v hudebním divadle a také podivné zmizení profesora matematiky. Ve třetí povídce byli poprvé před kameru přineseni Matěj a Petr Formanovi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (65)
První povídka velkej průměr, druhá lehce nad průměrem a třetí hodně dobrá. Postava Lubomíra Lipského je velmi sympatická a rozhodně mě bavilo, jak si to z detektivního narativu soustavně utahuje, ale všechno nadějné se bohužel podařilo zúročit až ve třetí epizodce - ta má skvělou režii, půvabné prostředí se zajímavou partičkou mladých rebelek a vtipné vypointování. První dvě jí však nestíhají, a přestože se u nich člověk nenudí a občas zasměje, dojem sráží.. ()
Samotné detektivky jsou výborně vymyšlené, ostatně to jsou takové malé pocty britské detektivkářské škole (Doyle, Christie, Chesterton atp). Inu, Škvorecký nejen uměl ale měl tenhle žánr navíc opravdu rád. Ani herecky to není špatné, ovšem Lubomír Lipský jako detektiv, to je omyl. Ne, že by byla přímo špatná taková ta "columbovská" neohrabanost, byť jako vyšetřovatel působí Lipský dosti nepřesvědčivě, nýbrž především proto, že je to jednoduše poměrně špatný herec. Hlavní roli v takovém filmu zkrátka a jednoduše neutáhne. První povídka s názvem "Smrt na jehle" režírovaná Ivo Novákem (též autor scénáře) je téměř bezchybná. Kdyby byl celý film natočen takhle, bylo by to za čtyři hvězdičky naprosto jednoznačně. Ani druhá povídka Ladislava Rychmana (opět i scénář) s názvem "Jak se koupe žena" není vůbec špatná. Režie je přesvědčivá, děj slušně vystavěný, herecké výkony bez větších lapsů. Co "Zločin v dívčí škole" opravdu sráží na kolena, je vedle Lipského a taky nemastných neslaných předělů mezi jednotlivými povídkami, povídka třetí, režírovaná Jiřím Menzelem (opět i autor scénáře). Její podivnost a vypjatou, jakoby divadelní stylizovanost samozřejmě vysvětluje to, že (jak se v závěru dovíme) nešlo o reálný případ ale pouze o Borůvkův sen, i tak ovšem stále platí, že je to jednoduše naprosté vykročení mimo rámec ostatních dvou případů a divák jí bude nutně překvapen a pravděpodobně i pobouřen. Přitom kdyby byl ve stejném duchu natočený celý film, asi by nebyl špatný, ale ve spojení se dvěma víceméně reálně působícími, střízlivě točenými detektivními případy jde vážně o omyl, který naprosto nefunguje... Celkový dojem: 65% ()
Knihu jsem četl před pár lety pořád dokola a dokola, protože jsem se nemohl nabažit Škvoreckého spisovatelského umění - jak přirozeně umí vyprávět, jak skvěle pracuje zejména s náznakovými, napřímo nevyřčenými vtipy. Nedávno jsem viděl tento film a bohužel, atmosféra z knihy se na plátno přenést vůbec nepodařila. Lipského mám jako herce rád, ale do téhle role se vůbec nehodil. V předloze byl poručík Borůvka těžce melancholický, usmýkaný svými komplexy a nepříliš přátelským rodinným prostředím, představovaným zejména dominantní náročnou manželkou, takže se není co divit, že měl každou chvíli na tváři hluboký výraz smutku. Lipský, při vší vůli, hrál spíše svého tradičního rychle mluvícího mělkého popletu a jeho řídké chvíle neveselosti byly zcela nedůvěryhodné. Krásnou příslušnici jsem si představoval krásnější a Zuzanku né jako chodící mrtvolu. No a poslední povídka, podle které se celý film jmenuje, tak ta má s knihou společný pouze název, a taky je to na její úrovni vidět. ()
Škvorecký patřil k nesmírně originálním autorům, tedy i já si dovolím v komentáři použít jedno originální slovo, k jehož "vytvoření" mě Škvoreckého dílo inspirovalo: detektivismus. Narozdíl od mnoha zdejších uživatelů, kteří hodili Zločin v dívčí škole do modrého hodnocení, mne onen Škvoreckého "detektivismus" nesmírně baví! :o) Tenhle film patřil v dobách mého středoškolského studia mezi hodně oblíbené, když jsem si ho po pár letech teď znovu připomněl, moje pocity z filmu zůstaly úplně stejné. Stále se nezhodnu s většinovým pocitem, že nejlepší z celého filmu je první část triptychu Smrt na jehle – ta mne coby syrově laděná povídka kolem vraždy v poněkud drsném prostředí skalnatých nikdy moc neoslovila, spíše deprimovala, a při sledování jsem si vzpomněl, jak jsem ji na DVD kdysi skoro vždycky přetáčel. Škvoreckého rukopis se zde objevuje až při jízdě autem, kdy poručík Borůvka coby odpůrce převratných kriminalistických metod (někdy tak trochu zabíjejících logické uvažování) začne o vyšetřovaném případu pěkně filosofovat. Tenhle "detektivismus" se pak již ve větší míře projevuje v skvělé druhé povídce Jak se žena koupe, který sice rovněž řeší vážnou vraždu, nicméně již v zábavném prostředí hudebního divadla a vyšetřování nabízí zde spoustu vtipných momentů. Do třetice vrcholní závěr Zločin v dívčí škole režiruje Jiří Menzel a zde jde již o typickou "šedesátkovou" komedii s kritikou lidí zastaralých postojů (většina učitelského sboru z dívčí školy) v protikladu s revoltou často provokující mládeže. V Menzelově povídce funguje všechno přímo dokonale: zápletka s několika velkými záhady a postupné rozuzlení a odhalování, velice dobře zvolené "mystery girls" Kill-Kitten-Klanu, humor se spostou chytrých hlášek či dobových narážek (např. kolem focení do časopisu Playboy, ve kterém se tenkrát objevila i jedna známá Češka Olga Schoberová), hned několik point v závěru včetně onoho cyklického zakončení. Tuhle historku o zmizení a znovuobjevení profesora Kotě bych označil snad i za geniální, ani s odstupem času nenacházím na ní žádného hluchého či nedopovězeného místa. Úžasný kousek, za třetí povídku i nakonec film jako celek (navzdory nesympatické první povídce) stále plný počet! ---------------- ,,Playboy, to je jak se řekne anglicky: Hrej si, hochu! Patrně nějaký sportovní časopis pro mládež, bohužel neznám. Ke mne se dostává do rukou pouze Daily Worker." 85% ()
Poručík Borůvka zvaný Bublina je překvapivě dobrý mix Columba (před Columbem) a Suchetova Poirota (před Suchetem), a byť vypadá že neumí bez přebreptnutí do pěti napočítat, nic mu neujde a nakonec každého odhalí. Zápletky nejsou hloupé (naopak, Škvorecký je má vypilované snad až moc vědecky), vše je odlehčováno suchým sebeironickým humorem a zasazeno do zvláštní komorní atmosféry. - První příběh mi trochu skřípe ohledně provedení činu (nepřijde mi to fyzikálně možné), jinak je to ale celkem dobře natočená a Liškovými zvuky patřičně okořeněná horolezecká historka z malebného Hruboskalska, navíc Jana Gýrová je tady úplná Monica Vitti. - Na druhé epizodě je nejhorší přetrpět úvodní muzikálové číslo (Rychman, no), solidní odměnou je pohled na Karlu Chadimovou coby vyjukanou brýlatou policejní asistentku (Triska taky neměl špatný vkus, inu). - Třetí (a titulní) případ nabývá postupně stále bizarnější podoby, což je v závěru tím nejprovařenějším způsobem zazděno, samotná stylizace je ale působivá až hororově. Interním vtípkem je pak vystoupení sotva ročních dvojčat Formanových v roli potomků jedné z členek "Kill Kitten Klanu", přičemž jejich skutečná matka Křesadlová (v roli vůdkyně klanu) stojí hned vedle. - Případy jsou výběrem ze sbírky "Smutek poručíka Borůvky", stojí za přečtení. ()
Reklama