Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina
- Life and Extraordinary Adventures of Private Ivan Chonkin (viac)
Réžia:
Jiří MenzelScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Gennadij Nazarov, Zoja Burjak, Vladimir Iljin, Valerij Zolotuchin, Sergej Garmaš, Marián Labuda st., Henryk Bista, Valerij Nikolajev, Marija Vinogradova (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Píše se rok 1941 a v ruské zapadlé vesničce Rudá způsobí rozruch armádní letadlo, které tu nouzově přistane. Hlídáním letadla je pověřen prostoduchý vojín Ivan Čonkin, který až dosud pouze vypomáhal v kuchyni a s armádním drilem nemá valné zkušenosti. Dny ubíhají a vypadá to, že armáda na letadlo i na Čonkina dočista zapomněla. Ivanovi to ale nevadí a život ve vesničce si jaksepatří užívá. Zamiluje se totiž do místní pošťačky Ňurky. Ovšem ne celá vesnice je jeho zdejším pobytem nadšena. Předseda kolchozu Golubjev v něm dokonce vidí vyzvědače. A tak netrvá dlouho a na Čonkina přijde anonymní udání na NKVD a věci naberou rychlý spád. (North Video)
(viac)Recenzie (146)
Svěráka v tom nepoznávám, Menzela trochu ano. Nadprůměrná ruská komedie s českým režisérem a scénáristou. Asi dost věrně zachycuje atmosféru doby, někdy primitivními, ale většinou dost vtipnými gagy prosvítají vážnější motivy, bohužel jsou v tom trochu nesouvislé. Dabing je mimochodem mimořádně odporný. - Koho máš radši, maminku nebo tatínka? - Já mám nejradši STALINA! ()
Tenhle film, je tak přenádherně podvratný, až se mi chtělo dojetím plakat. Ale nakonec jsem se raději smál. Absurdita jedné epochy se zde koncentrovala a ožila převelice ironickým způsobem. A tak uvidíme Lysenka, falešné plnění plánu ("když zfalšuju, možná mě zavřou, když ne, určitě mě zavřou"), hospodářství hovna, katastrofální stav rudé armády v létě 41 - vše v poměrně přesvědčivých ruských kulisách a s přirozenými herci. ()
Mám po shlédnutí snímku rozporuplné pocity. Na jednu stranu výborný nápad - mezinárodní komedii v našich zemích je jako šafránu, pokud někdy něco takového bylo. Druhá strana mince je ale temnější. Při některých scénách jsem nevěřil, že toto napsal Svěrák. Nabytou svobodu i on bohužel využil tak, že zakomponoval do děje za socialismu nemyslitelný vulgární humor. Ale že bych se nezasmál ani jednou, to zase ne, pár výborných momentů tam bylo. Ještěže si po tomto ještě několikrát spravil chuť. U Menzela mě účinkování v takovém projektu nepřekvapuje, po revoluci to s ním šlo opravdu z kopce. Dále bych zmínil, že film mě za 106 minut nenudil, ale než přijde závěr, tak je to vše takové klidné a nějakou pořádnou akci abych pohledal. Též si myslím, že nebylo dobrým řešením film nadabovat, i přes výborný casting mě tam ti naši přední herci nesedí, dabing navíc z Čonkina nedělal až takového hlupáka, jakým má být. A když už ten dabing vznikl, tak na nedávno vyšlém DVD měla být stopa s původním zněním. Myslím, že nápad jako takový na papíře je skvělý, lituji celkového promarnění. 50% ()
Když se film vymkne kontrole, nedá se dělat nic jiného než přetrpět tu snůšku zmaru a absurdního humoru. Těžko uvěřit, že je režisérem Jiří Menzel a scenáristou Zdeněk Svěrák. Není to až tak špatně natočené, ale Menzel si neuvědomil, jak není dobré točit s ruskými herci, v našich končinách prakticky neznámými, jako asi neznámí, padlí vojáci, kterým je film podle mě věnován. Nedovedu si totiž představit nadšení z filmu, který je naprosto o ničem. Když bych se chtěl dívat na ruský film, pustím si ho, ale proč se dívat na ruské herce v českém filmu?! Žádné autenticity se vůbec nedosáhlo, protože film má nepokrytý náběh až do absurdní podívané a většinou do ní neomylně a úmyslně spadne. Zasmát se je nemožné, protože přehrávající ruští herci si nijak nezadají s ochotníky. Film rozhodně nevypadá levně, ale tohle jsou hodně vyhozené peníze. Z filmu jsem si nic neodnesl ani nezapamatoval. Hrozné. 20% ()
Unikátní film v historii české kinematografie o ruském vojákovi, který má hlídat letadlo u nějaké vesnice, protože je to natočené v ruštině s ruskými herci ( čestná vyjímka Labuda ). Dobovka odehrávající se roku 1942 jako tragikomedie, ale myslím, že to jeden z nejslabších Svěrákových filmů a Menzlových taky. PS: Točit v roce 1993 film v ruštině, to je pro diváky atraktivní asi jako točit ho zrovna v dnešních časech. Slabá věc. ()
Galéria (5)
Fotka © Centre National de la Cinématographie
Zaujímavosti (6)
- Během premiérového měsíce vidělo film v českých kinech 29 816 diváků, což znamenalo tržbu 820 624 Kč. Snímek se tak stal 9. nejnavštěvovanějším filmem a 5. nejnavštěvovanější premiérou měsíce října 1994. (cinema_cz)
- Jde o první film v ruštině (u nás však dabovaný), natočený mimo území Ruska (exteriéry se točily v bývalém vojenském prostoru u Milovic). (Siriuss)
- Snímek získal roku 1994 Zlatou medaili předsednictva italského senátu na 51. MFF v Benátkách. (Terva)
Reklama