Postřižiny

K tomuhle snímku mám poněkud osobní vztah, a tak se psaní komentáře stále vyhýbam. Děda byl sládek, a i když jsme byl ještě malý kluk, když si ho smrt vzala, tak na dětství v pivováře nezapomenu. Vůně sladu, sešeřelá varna, obří sudy a pivo, kam se podíváš. Mistrně převedená Hrabalova próza, tak jak to snad jen Menzel umí. Krásná M.Vašáryová pijící zlatý mok na jeden zátah tak, že dostanete žízeň, i kdybyste nechtěli. A což šťavnaté bifteky, jejichž vůně se doslova z plátna/obrazovky/monitoru line. Vždy polituji J.Schmitzera pojídajícího jen tvrdé topinky. Všechna ta báječná poetika časů minulých, prodchnutá veselými příhodami, trochou erotiky i odvážnou spank scénou...A pak jistě, strýc Pepin! Nudíte se, kupte si medvídka mývala! A nebo si případně pusťte Postřižiny. (28.05.2011)

Ano, bylo to velmi poetické odpoledne a jestliže „nahé ženské koleno je druhé jméno Ducha svatého“ říká pan děkan, bude na tom snad něco pravdy. Ale co ten Podskalský a jeho podskalské hlášky? Co ten mladší Hrušínský pořád někam padající? Vím, ilustruje většinový obsah Pepinových promluv. Já jsem ale jako Francin: nejlépe se mi líbí úvod, než se Pepin objeví. To je čistá oslava (ne však pro vegetariány). A špatně slyšitelná vzdálená mluva paní správcové při zabijačce skutečně vyvolává dojem vzpomínky na matku a pradomov před vlastním narozením. Všechno pak spěje k početí budoucího Bohumila. Nu, už proto sem Pepin patří (jako sudička; a pan režisér naštěstí projevil dost soudnosti, když ho obsadil Hanzlíkem a ne doporučovaným Menšíkem). Vcelku je ale škoda, že Menzel není ke svým Postřižinám podobně přísný jako k Rozmarnému létu. Čímž nemyslím věrnost předloze (Postřižiny jsem nečetl), nýbrž věrnost vlastní adaptaci. Rovněž ho mohlo napadnout nestrkat sem dvě komparsní ženské figury, čímž by paní správcová byla jedinou ženou v celém filmu se vyskytující. Upozorňuji na mlčícího Donutila u koní, který i pro konfrontaci s Pepinem stojí za povšimnutí spíše než sebepoškozující Hrušínský ml. Co říci závěrem: Vondruška, Vozáb, Hraběta. Komentáře: Šandík (neznám předlohu, ale souhlasím), Radek99 (nesouhlasím, ale doporučuji), NinadeL (krásná citace, díky za její zaznamenání). (23.03.2012)

Další klasika. Jiří Menzel má sklon si věci idealizovat a takové jsou i Postřížiny. Velmi, velmi naivní a naprosto neodolatelné. Jaromír Hanzlík předvádí nejvyšší školu hereckého umění a nahrávají mu i další rozmanité figurky, stejně okatě literární jako roztomilé. Ani nevím čím to je, ale pokaždé mám po tomhle filmu dobrý pocit a jsem přesvědčen, že tak to Menzel přesně chtěl. (03.11.2005)

Paní správcová si k snídani smaží řízek a popíjí pivo, pan správce má na stole čaj a chléb. Magda Vašáryová je nádherná a scéna u kadeřníka jasně dokresluje Menzelovu poetiku. V hlavních rolích jitrnice, pivo a ženy. Pan Čepek v roli velitele hasičů, byl dokonalý a Jaromír Hanzlík coby Pepin? Škoda mluvit, skvělý výkon. Jedním slovem - klasika. Hasičský sbor, pane správče, je sbor dobrovolných hasičů! To nejsou hasiči z amerického filmu! (02.03.2018)

Nejlepší je samozřejmě strejda Pepin spolu s Rudolfem Hrušínským ml. :) chudák pokaždé dopadl blbě, když se mu Jaroslav Hanzlík snažil pomoct ....jinak vážně nádherný film a scéna na komíně je prostě legendární. Opravdu musím uznat, že Jiří Menzel jako dvorní režisér knih Bohumila Hrabala je asi ten nejlepší. Knihu dokáže pomocí obrazu a zvuku zachytit tak, že pak už ani není třeba knížku číst (i když má samozřejmě kniha své kouzlo). Asi nejlepší režisér točící podle literárních předloh. (23.07.2009)