Zrodenie národa

Černý muž pod bičem otrokáře žil... zpívali jsme si u táborových ohňů jako malí kluci a pochybuji, že si skutečný význam těch slov tehdy někdo z nás nějak zásadněji uvědomoval. Dnes takovéto filmy působí pateticky, obzvláště v éře klekání a přiblblých hnutí BLM, kdy se od bílých vyžadují omluvy a dokonce reparace za to co se stalo před 150 - 300 lety. Doba to byla šílená, to ano. Do Afriky se jezdilo pro otroky podobně jako do Ameriky z Anglie pro dřevo. Jenže nebyli to bílí, kdo by někoho někde v savanách honil. Byli to sami Afričané co lovili své bližní a pak je na tržištích překupníkům prodávali. Jenže o tom se jaksi nemluví. Být koupen nebyla žádná výhra v loterii. Cestu přes moře řada lidí v šílených podmínkách vůbec nepřežila kvůli nemocem, špatnému zacházení, nedostatku jídla i díky dlouhé cestě kdesi v podpalubí v řetězech. Pak většinou následovalo další tržiště a práce většinou na farmě nebo plantáži. Těch, kdo se k otrokům chovali hezky moc nebylo. Jednak to nepatřilo k bontónu doby a pak pro ně to byl majetek a otrok měl cenu jen když mohl pracovat. Nemocný nebo starý otrok naopak byl brán jako darmožrout. Farmářům se nedařilo vždy dobře a když byla neúroda nebo sucho, museli šetřit. A tak se šetřilo an stravě, vynucovaly lepší výkony... Padaly drakonické tresty za nejmenší prohřešky. Zde vzniká černošské americké blues, žalozpěvy o těžkém osudu a životě...  Je logické, že v tomto podhoubí čas od času došlo ke vzpouře ať už z náhlého impulzu nebo ze strany někoho inteligentního jako byl Nat Turner, kterému se na rozdíl od ostatních dostalo vzdělání. Z pohledu dneška je až nepředstavitelné jaké věci se tehdy děly. Jak odporné zločiny páchali bílí na svých bližních a pak v klidu šli na nedělní kázání do kostela. Ano, dnes můžeme být plným právem pohoršeni. Mluvme o tom a snažme se aby se toto nikdy už neopakovalo. Ale nějaké klekání? Reparace? Divák si nesmí tehdejšího farmáře či majitele plantáže osmnáctého či devatenáctého století moc idealizovat. Rozhodně se nejednalo o žádné výkvěty humanismu. Jim šlo o zisk a leckdy samotným o přežití. Chovali se k otrokům tak jak se k nim chovali otcové a dědové. Lidšký život měl tehdy bohužel malou cenu a to se týkalo i bělochů. Stačilo v Anglii ukrást kousek chleba a pokud by soudce kruťák dostali jste v té době jednosměrnou jízdenku do nějaké trestanecké kolonie do Austrálie... Film zcela přesně nekopíruje život Nata Turnera, ale s dovobým zpracováním i tehdejšími poměry si tvůrci vyhráli. Já bych nebyl tak přísný, film beru jako výlet do historie a myslím si, že Nate Parkerovi se povedl. Dávám za 4 chomáčky bavlny. * * * * (17.07.2021)

Poměrně patetický snímek, který nepřináší nic nového. Víte, není to špatně, protože některé věci si musíme stále připomínat...jen bez těch vzletných keců, by to bylo údernější. Pojďme se bavit přímo. Rasismus je špatný. Týrání je špané. Otroctví stálo kurevsky za prd. Vidíte, jak to jde? A ani nemusím desetkrát zvolat ejmen! nebo něco podobnýho. Prostým faktem zůstává, že se to dalo, ale znova se k tomuhle snímku nejspíš nevrátím. Jako sonda do lidské zrůdnosti, to stačilo jednou. Každopádně, potlačená vzpoura a stovky mrtvých otroků jako vendeta, byly jako facka. (04.07.2017)

Černošská a náboženská agitka. Nechápte ma zle. Nemám nejaké predsudky voči menovaným skupinám, ale ani jedna nemá vo filme čistú košeľu. Černoch už v úvodných minútach spácha dve krádeže ( tú jednu, z hladu, ešte ako tak dokážem odpustiť ), pričom z náboženského hľadiska by sa predsa nemalo ( aj keď nie nezmyselne ) vraždiť. Veď vražda je jeden zo smrteľných hriechov a kto do teba kameňom, ty do neho chlebom, alebo ak ťa udrú po pravom líci, nastav mu aj ľavé. Alebo nie? Proste to nejde do kopy a presvedčenia sa navzájom kolidujú. Bordel. Som za spravodlivosť. Voči hocijakej rase, kultúre či náboženstvu. Nikto by nemal byť uprednosťovaný na základe farby, či vyznania, ale podobne musí spravodlivosť stihnúť každého. Je to silný film, volá ( hlavne po farebnej komunite ) do sveta, aby sa ľudstvo spamätalo, lenže jeho krik nepočuli ani pôvodný obyvatelia Afriky, ani zástanci svätého kríža, pretože snímok v kinách prepadol a prišiel nazmar. A to len preto, lebo je to strojový príklad vábenia, aké sa nám dostáva každé štyri roky pred voľbami. Komercia a skutek utek. (27.03.2017)

Pojmenovat film po sto let staré KKK agitce mi přišlo od Parkera jako dobrý nápad, ale tím to skončilo. Tohle je další z řady černobílých pohledů, které jsou v současnosti in. Samozřejmě netvrdím, že by bylo otroctví správné, ale tady jsou všichni běloši tak krásně zlí, až je to legrační. -asi SPOILER- Hammerova postava sice působí dlouho lidským dojmem, ale stejně se nakonec ukáže, že je to jen další hajzl, co o své nadřazenosti nepochybuje. Turner je tu vykreslen nikoliv jako náboženský fanatik, kterým byl, ale jako černošský Spartakus. Manipulativnost je pak podtržena psaným slovem v závěru i tím, že v Parkerově podání černoši vraždili jenom zlé muže. Co se proklamovaných krvavých scén týče, tak tady není nic, co by šokovalo a chování k otrokům je tu v normách charakteristických pro otrokářské filmy. Z mého pohledu další zbytečnost. 35% (22.03.2018)

Jak velké ego musí Parker mít, když si napíše a zrežíruje film, ve kterém se pasuje skoro na mesiáše (a svou postavu si ad absurdum zbožští - například tím, že se Turner nakonec sám nechá zajmout, i když ve skutečnosti ho našli zahrabaného v díře, kde se schovával). Film je to ze své podstaty působivý, i když velmi černobílý, bez přesahu do dnešní doby a bez snahy o vykreslení problému. Hodnotu to má opravdu jen jako vytrucovaný negativ k Grifithovi. Jinak je to jen očekávané. (03.02.2017)