Děvčátko, neříkej ne!

"Máte hodinovou výpověď!" "Hm, teď jsou dvě, takže ve tři nashledanou." Tohle se ani nedá nazvat nepovedeným filmem, tady muselo být od začátku jasné, že nebude stát za nic. Prostě jen další produkt od běžícího pásu tehdejší výroby. Najdeme v něm zadluženého šviháka Čeňka Šlégla, soukromého detektiva Jindřicha Plachtu, policejního komisaře Marvana atd., ale to jsou jen koloraturní figurky, postávající stranou, aby vytvořily dost prostoru pro to nejdůležitější - producírování netalentovaných slečinek po módním molu (mezi nimi se ovšem mihne i Adina Mandlová!). K tomu se přidalo pár tristních hudebních čísel s neuvěřitelnou "choreografií" a to je tak asi všechno. Třeba hlavní song "Děvče, neříkej ne!" je pojatý jako tercet Emana Fialy s dvěma herečkami (Vacková, Poznerová), které nejenže nemají sluch, ale jejich hlasy neladí ani vzájemně a když při té scéně zavřete oči, slyšíte jen kakofonické kejhání jako z kurníku. Jediné, co Děvčátko zachraňuje od úplného odpadu, je pár solidnějších výstupů Emana Fialy v roli přidrzlého příručího Ferdy. 10% (22.03.2006)

Dvě hvězdičky za pár povedených slovních hříček z úst Emana Fialy, jinak to byl film velice slabý, z části měl charakter reklamy sponzorů, jak ukázaly dlouhé minuty z módní přehlídky. Snd ještě Jožka Vanerová stála za povšimnutí, ale Jindřich Plachta totální výbuch a ví bůh, co všechno měla ta motanice kolem drahého kožichu a prázdné krabice znamenat. Vrcholem bylo zatčení celé skupiny výtržníků. Například jsem takynepochopil, jakým způsobem se módní salón dobral k penězům za kožich. (02.11.2020)

Nejvíce mě zaujali hudení scény, hlavně se mi do hlavy vryla píseň "Děvče, neříkej ne" podle které je vlastně i název filmu, ale jinak tomu chyběla pořádná zápletka. Ano, milostný trojúhelník je vtipný, ale nebylo to ono, nebylo tam žádné napětí, žádná gradace příběhu a konec se mi zdál až moc naivní. (28.02.2017)

...jen cesta ve dvou, madame, tou pravou cestou k štěstí jest. Nádherná, téměř fetišistická záležitost. Ale spíš nedopatřením či, jak se říká, dílem náhody a okamžiku. Je zřejmé, že scénář i režie balancuje na hraně kýče, ale o to nakonec nejde. Protože ten skutečný přesah vězí v něčem jiném: a sice v tom, že tenhle rozezpívaný a lehounce nevázaný film zachytil krásu a půvab první republiky se vším všudy. Přehlídka dámské módy, k níž s obdivem a uznáním dodnes vzhlíží nejedna žena, je natolik fascinující, že jí prostě nelze odolat. Stejně jako oběma budoucím divám, Haně Vítové a Adině Mandlové. Mandlová zatím jen stvrdila, že bývala dvorní manekýnkou u Rosenbauma, Vítová si společně s Jindřichem Plachtou dokonce střihne lehce bizarní popěvek o tom, že kotě je jen kotě, dej však pozor, aby neškráblo tě. A k tomu jako vždy báječný Šlégl. Ten film je moje tajné guilty pleasure. (24.11.2008)

Muzikálový slepenec bez děje, s hloupými písničkami, špatnými hereckými výkony a hrozným zvukem. Bylo to opravdu děsivé a ač jsem od té doby viděla plno dalších hrůz, tak tato je opravdu vymakaná, protože tu patrně není ani jedna věc, co by fungovala. Navíc je tu naprosto geniální scéna módní přehlídky, která podle všeho zaplatila celý film, ale nijak nerozvíjí (neexistující) děj. Takže jedinou nadějí je vyhlížet krásnou Adinu Mandlovou, která se mihne tu v jednom, tu v druhém rohu. (07.08.2023)