Trabantem tam a zase zpátky

Nudný recyklát - což je u cestopisu, jemuž by zákonitě měla pomoci už jen změna prostředí, dosti smutným stavem. Od dob superzábavné Jižní Ameriky se holt sranda vystřílela a bizarní/sociální atraktivnosti vymizely. Radek fuč, Dominika fuč, vozíčkáři fuč, místo nich zůstaly nudné fórky a "napínavá" linka s těhotnou přítelkyní. O místech a cestě se člověk dozví taky pramálo - nejvíc energie se totiž plýtvá na komentování otravných selfíčkářů, čínských kamer a opakovaných nehod pofidérních vozítek. Definitivně otravným se stává i proslulý egomaniak Přibáň. Místo aby projekt definoval tak, jak ho chápou celou dobu všichni - tedy jako bláznivou cestu nadšených bláznů v bláznivých vozítkách - nadále ventiluje alibistický a pokrytecký blábol "chceme ukázat, že i lidi, co nemaj peníze na lepší auto, můžou cestovat". Tak určitě. Ona se totiž ta časově násobně delší cesta (přičemž nejde zrovna o čas věnovaný poznávání kultur) s častými opravami neprodraží. (: Nemluvě o tom, že se na projekt hojně vybíralo formou crowdfundingu. Díky, ale už ne. Na rozdíl od minule po tomhle nemám chuť ani na seriál. Snad se příště dočkáme oživení, když trabantí etapa končí. Marek Slobodník se svými pionýry v Africe nechává trabanty daleko za sebou. (24.02.2023)

Žlutý cirkus se rozhodl – navzdory nebo natruc (?) celosvětovému poselství pomatené švédské autistky – zanechat tentokrát svou nepřehlédnutelnou uhlíkovou stopu na trase Indie - Nová Ves pod Pleší, kde v místní autoopravně obě bakelitová monstra druhdy hibernují po dobu, než se Danu Přibáňovi podaří sehnat peníze na jeho další taškařici. Po předchozím zaneřádění zbytku světa čmoudícími poruchovými východoněmeckými dvoutakty už ostatně na zeměkouli nezbývá mnoho míst, která by se s jejich výfukovými zplodinami důvěrně neseznámila, snad s výjimkou Antarktidy. Jako obvykle záměrně značně nesourodá parta tentokrát toužebně čeká na pomyslného polského Godota, který by do fádního reportu vnesl trochu toho rozruchu, ale ten se v podobě poněkud oplácanějšího Radoslawa zjeví jako deus ex machina až někde v Uzbekistánu, a tak vydržet svéráz náčelníkova dirigování se daří pouze čím dál objemnějšímu a zarostlejšímu Marku Slobodníkovi a také Vojtěchu Duchoslavovi, který hned po svatebnímu obřadu dal své těhotné manželce vale, přičemž permanentně naléhá na žluté cirkusáky, aby to stihli domů do termínu porodu (možná proto je na těch „posledních“ pět tisíc (!) kilometrů na trase Samarkand - Praha vyhrazeno jen pár minut). Na rozdíl od natahovaného seriálu, kde první dva díly byly vlastně zbytečné, je film alespoň lépe sestříhán, jakkoliv oproti cestě napříč Jižní Amerikou je to v podstatě potvrzení, že jde pouze o další, již několikrát vyvařený guláš, jehož (pa)chuť by už snad nezabrala ani v Prostřeno! (07.05.2020)

Vydat se na cestu do exotických dálek nějakým starým endéráckým umělohmotným křápem je stejně "dobrý" nápad jako jít na procházku do lesa a skákat tam celou dobu na jedné noze v botě s vysokým podpatkem nebo tam jezdit na houpacím křesle s kolečkama (a natočit o tom poutavý dvouhodinový dokument). Nejde v tomto případě samozřejmě vůbec o samotnou cestu, ani o objevování zajímavých krajů, ale jen o jakousi silně exhibicionistickou akci, kde po celou dobu pár ujuchaných a sponzorovaných dementíků neustále demonstruje přiblblou nesmyslnost celého "nápadu" - což je pro ně asi jediný způsob jak na sebe nějak upozornit a trošku si i přivydělat... Mám ale pro vás, hoši, nový super nápad: příště zajeďte tam a zase zpátky vybaveni zahradními kolečky, v pravidelných intervalech vyměňujte klusající řidiče a pohodlně se vezoucí pasažéry a občas to za veselého povyku cinematicky vyhrabejte z písku nebo hnoje. Možná ještě zajímavější a asi podobně duchaplné... A sponzorovat to budou Mountfield, Hornbach a železářství Bradáč. (04.05.2020)

Stojím si za tím, že nejlepší film byla Afrika a to bez debat, ať už dramaturgicky, zpracováním, přehledností a zábavností. Pak mě bavil seriál k Jižní Americe. V téhle poslední výpravě spousta věcí zaniká. Spíše jsme svědky série různých momentů, někdy vtipných, někdy napínavých, ale taky často nudných. Chybí mi tam prvek vzdělávání - základní popis třeba Gangy, Váránasí, hinduismu, buddhismu, Uzbekistánu atd. Vlastně se o jednotlivých krajinách nedozvíme vůbec nic, kromě toho, že indové jsou selfíčkáři a číňani jsou sledováni na každém rohu. Škoda no... věřím, že seriál bude lepší, ale jednoznačně vrcholem byla Afrika. 65% (18.04.2019)

Partička suchopárnejch, megatrapnejch a mnohdy i mentálně zavostalejch Pražáků dvě hodiny rozebírá a skládá trabanta nebo ho tahá z písku a vody. Jindy vtipný pšontek se objevil i ztratil na čínsko ruských hranicích a zábavný maďarský motorkář si tentoraz na cestu pribalil málo žinčice. Kouzlo v prdeli, cestopis v prdeli a s tolik svěží Jižní Amerikou to má společný akorát ten Sachsenringer. Přiblblé ždímání dávno suchého hadru za každou cenu. Nejvyšší čas sešrotovat bakelit a vrátit se ke svý Máně do Přibáně, Dane. (04.05.2020)