Smrtonosná pasca

Snímek Smrtonosná past 1 jsem poprvé viděl někdy v devadesátých letech, nedlouho po sametové revoluci a tehdy jsem z něj byl nadšen. Jako mladíka mne fascinoval akční žánr a neohrožení hrdinové, kteří tváří v tvář přesile dokázali vyhrávat jeden souboj za druhým a přežít několikrát vlastní smrt. Pravda je, že v tomto filmu hlavní hrdina přišel o několik kapek krve a rozhodně nepůsobil nijak suverénně, ale svůj boj dokázal také vyhrát téměř bez ztráty kytičky. Na druhé straně jsem neméně obdivoval elegantního a sympatického teroristu Grubera v podání Alana Rickmana, který měl tak promyšlený plán, ale nepočítal s jedním policistou. Z tohoto důvodu považuji smrtonosnou past za výjimečný film, neboť se málokdy stává, abych držel palce jak kladnému hrdinovi tak tomu zápornému. Navíc režisér a scénárista dokázali namixovat po vlažném začátku úžasně napínavou podívanou s vtipnými dialogy a hláškami, že jsem se u tohoto akčního snímku dokonce také zasmál. Vše začalo příjezdem policisty Johna McClanea (Bruce Willis) z New Yorku do Los Angeles. kde chtěl strávit vánoce se svou manželkou Holly (Bonnie Bedelia), která zde pracovala ve firmě Nakatomi. Ta sídlila v rozestavěném mrakodrapu a její šéf Takagi (James Shigeta) právě pořádal pro zaměstnance vánoční večírek. Japonský boss nechal na letiště pro newyorského policistu poslat limuzínu, řízenou mladým černochem Argylem (De'voreaux White), který jej dovezl do sídla firmy. Po nutném seznámení se s lidmi na večírku a hádkou s manželkou, které vyčetl, že odešla pracovat do jiného města, se McLane šel umýt, když v tom do mrakodrapu vtrhla banda 12 německých teroristů v čele Hansem Gruberem (Alan Rickman), který zajal všechny účastníky vánoční párty včetně jeho ženy Holly. McLane se jako policista rozhodl jednat a tím začal jeho osobní a osamocený boj proti teroristům, kteří se zatím snažili dostat do sejfu, kde se nacházelo 600 milionů dolarů. Gruber měl dokonale vymyšlený plán, jak peníze získat, jak zmást policii a také jak z mrakodrapu uniknout. nejdříve zabili strážce, uzamkli výtahy, všechny vchody a odpojili telefony. Potom pronikli na večírek a John z koupelny zaslechl střelbu. Podařilo se mu nepozorovaně utéct do vyššího patra, kam později útočníci odvedli ředitele Takagiho, po němž chtěli přístupové heslo k počítači, který mimo jiné řídil trezor, ze kterého chtějí ukrást dluhopisy v hodnotě stovek milionů. Ředitel se jim snažil vysvětlit, že trezor má sedm zámků a on zná kód pouze k jednomu, ale i ten jim odmítl dát. Hans Gruber ho zastřelil, což na vlastní oči viděl John, kterého napadlo spustit požární alarm, aby přivolal pomoc zvenku. Nicméně teroristé zavolali hasičům, že poplach byl falešný, ovšem díky tomu zjistili, že někdo zůstal v horním patře a poslali tam muže se zbraní. John teroristu zabil, sebral mu zbraň a vysílačku a jeho tělo poslal dolů výtahem. Bratr zavražděného, Karl Vreski (Alexander Godunov) chtěl Johna ihned najít a pomstít se. John použil ukradenou vysílačku a snažil se přivolat pomoc, ale jeho volání slyšeli i teroristé a došlo jim, že John bude někde na střeše. Volání zachytila i policie a když po počáteční nedůvěře uslyšeli ve vysílačce střelbu, poslali tam na kontrolu hlídku neboli další legendární postavu filmu, kterou byl seržant Powell (Reginald VelJohnson). Černošský policista, který se později stal přes vysílačku oporou osamělého McLanea, dojel do Nakatomi, promluvil si se strážným alias nastrčeným teroristou a pak chtěl odjet, protože nic podezřelého nenašel. Když ho John viděl odjíždět, vyhodil z okna mrtvolu dalšího teroristy, kterého při přestřelce zabil, a začal z okna střílet, takže Powell ihned přivolal posily. Pro Mclanea to však nic neznamenalo, neboť místní policie zůstala venku po nepovedeném pokusu o vpadnutí do budovy, který teroristé odrazili. Náš hrdina tak musel i nadále bojovat sám a sám ve výtahových šachtách, schodištích a strojovnách obří budovy proti velké přesile, navíc jen v nátělníku, bosý, vyčerpaný a zraněný. Celou situaci pak zkomplikoval příjezd dvou agentů FBI se stejnými jmény Johnson (Robert Davi a Grand L. Bush), kteří nehleděli na bezpečnost rukojmích a vyrazili ve vrtulníku na zteč budovy. Další problémy způsobil horlivý televizní reportér (William Atherton), který odhalil totožnost McLanea a vydal tak jeho ženu do rukou Grubera. Mezitím se teroristům podařilo prolomit kódy a otevřít trezor, takže chtěli z budovy utéci. Byl jsem tedy zvědavý, jak si útěk naplánovali, jestli se hlavnímu hrdinovi podaří zvítězit a zachránit tak rukojmí i svou ženu a také jakou úlohu ještě sehraje Powell a Argyle, který se svou limuzínou parkoval v podzemní garáži a vůbec nevěděl nic o přepadení budovy. Zkrátka tento film mne dokázal až na vlažný začátek naprosto přikovat k obrazovce a perfektně pobavit. Smrtonosná past měla spád, dramatické napětí, nesčetné souboje a přestřelky, pyrotechnické efekty, dokonalé časování děje a v neposlední řadě i odlehčující humor a proto jsem film ohodnotil nejvyšší možnou známkou. V říjnu 2019 jsem si Smrtonosnou past koupil na blu-ray disku a pochopitelně jsme se doma na tento film podívali znova. Kouzlo prvního překvapení bylo sice pryč, ale alespoň jsem si mohl více vychutnat samotný průběh filmu, který jsem si navíc už moc do detailu nepamatoval. Během sledování jedničky Smrtonosné pasti jsem se ujistil, že se režiséru Johnu McTiernanovi povedlo v roce 1988 natočit přelomový film pro Bruce Willise a také pro Alana Rickmana, kteří od té doby neměli o nabídky od filmových producentů i žen nouzi. Snímek s několika vynikajícími herci, vtipnými dialogy a napínavým dějem svižně odsýpal a diváka pobavil. Své investice do modré krabičky tak rozhodně nelituji a určitě v budoucnu zase na tento vynikající film podívám. Suma sumárum, snímek Smrtonosná past ode mne zaslouženě získal pět smrtonosných hvězd *****. (17.10.2019) (menej) (viac)