Next Stop, Greenwich Village
Réžia:
Paul MazurskyScenár:
Paul MazurskyKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Bill ContiHrajú:
Lenny Baker, Shelley Winters, Ellen Greene, Lois Smith, Christopher Walken, Antonio Fargas, Dori Brenner, Lou Jacobi, Mike Kellin, Jeff Goldblum, Joe Spinell (viac)Obsahy(1)
Ve filmu Příští stanice Greenwich Village (1976) natočil Paul Mazursky v podstatě vlastní příběh. Píše se rok 1953 a herecký elév Larry Lapinsky (Lenny Baker) se rozhodne opustit teplé místečko v brooklynském bytě svých rodičů a přestěhovat se na Manhattan, do bohémské čtvrti Greenwich Village. Pronajme si malý byt, obstará si místo s obchodě se zdravou výživou, navštěvuje hodiny herectví a obchází konkurzy. Stýká se s partou umělecky spřízněných přátel, k nimž patří jeho dívka Sára (Ellen Greeneová), bohémský básník Robert (Christopher Walken), černý homosexuál Bernstein (Antonio Fargas) a další herecké adeptky Connie (Dori Brennerová) a Anita (Lois Smithová). Dokonalé vystižení prostředí a dobové atmosféry patří k největším kladům Mazurského snímku, který je upřímnou výpovědí o uměleckém zrání a ambicích. Jeho další velkou předností jsou herecké výkony, zejména prakticky neznámého Lennyho Bakera v hlavní roli Larryho, který byl za svoji pozoruhodnou kreaci nominován na Zlatý glóbus (byla to bohužel jediná hlavní úloha jeho krátké kariéry, již v roce 1982 náhle ukončila rakovina, když mu bylo pouhých 37 let). Víc než přesvědčivá je v postavě typické starostlivé židovské matky Shelley Wintersová, rovněž nominovaná na Zlatý glóbus. V malých úlohách se ve filmu mihnou později známí herečtí představitelé Jeff Goldblum (herec na konkurzu Clyde Baxter), Bill Murray (kamarád v hospodě Nick Kessler) a Vincent Schiavelli (muž na večírku). (Česká televize)
(viac)Recenzie (18)
Problém je, že film by chtěl ukazovat uvolněné prostředí newyorských bohémů, ale často přitom sklouzává do křeče. Hlavní hrdina na mně i přes kvalitní výkon svěho představitele působil spíš jako laciný kašpárek než jako talentovaný herec (třeba to byl záměr, nevím). Nejzábavnější mi tak přišel mimickými svaly takřka nepohybující Christopher Walken. ()
Takové docela Allenovské, pojetím i zpracováním. Většina postav fajn a tvoří pěknou plejádu rozmanitých figurek, které fungují a působí uvěřitelně. Potěšili hlavně mladý Walken a mírně komická figurka v podání Jeffa Goldbluma. Z většiny jsem se bavil, ale byla tam i trochu hlušší místa, která celek trochu srážejí. 3,5*, ale dávám 4, protože trojka sráží film do modré barvy a to si myslím úplně nezaslouží. ()
Čekal jsem že půjde o Mazurskyho další kvalitní snímek jakým byl Harry a Tonto. Ovšem nekonalo se tak. Nuda, nicovatí herci, špatně zrealizovaný scénář a ještě k tomu všemu nepřiměřená délka stopáže. Navíc jak si v tý stanici povídá sám pro sebe, jelikož imituje herce, ale zároveň ze sebe dělá šaška ...ztráta času. ()
Vystupte si, ať to klapne. Nohy klapou po chodnících touhy. Na tahu je srdce, které ti chce vyčarovat slunce, když na duši déšť kape, paprsky pohltit šeď. Nenechte se vůkol zaklapnout do škatulky jedné role. Rozprostřete sebe všemi směry, do všech zákoutí, abyste dokázali náležitě plnokrevně a šťavnatě vylíčit svět fiktivní pravdy, vdechnout život iluzi. ()
Je to zvláštní - jeden by řekl, že film, který představuje pro režiséra jeho autobiografický výlet do mládí a počátků kariéry, bude patřit mezi jeho priority a bude k němu přistupovat s maximálním zaujetím. Jestli ale v Mazurského filmografii najdu titul, ke kterému bych se vracel, bude to Moskva na Hudsonu, nikoliv tenhle kousek. Nejvíc mu asi škodí tuctové obsazení s necharismatickým hercem v hlavní roli. Za zmínku stojí snad jen Walken a Goldblum ve vedlejších miniroličkách, vše ostatní je zaměnitelné a popravdě řečeno mně ty kreace nebo postavy přijdou často spíš protivné než nějakým způsobem šarmantní a humorné. Zapamatováníhodných scén je minimum. Nemůžu si pomoct, ale pro mě je zajímavější Mazursky jako herec než člověk stojící za kamerou. Celkový dojem: 45 %. ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (1)
- Když se synáček loučí s rodiči, po tom co jim sdělil, že se stěhuje, dává provázkem omotaný kufr na zem za sebe a líbá matku. Když je však v dalším záběru, že už odchází, tak je kufr opět na židly. (Rodriguez)
Reklama