Réžia:
Fatih AkinScenár:
Fatih AkinKamera:
Rainer KlausmannHudba:
FM EinheitHrajú:
Jonas Dassler, Margarete Tiesel, Katja Studt, Marc Hosemann, Martina Eitner-Acheampong, Adam Bousdoukos, Victoria Trauttmansdorff, Uwe Rohde (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Nekompromisný portrét zvráteného psychopatického násilníka ovládaného nenávisťou k ženám, sexuálnou nenásytnosťou. Zároveň sociálna štúdia o odvrátenej strane vtedajšieho ekonomického zázraku v Nemecku, kde jednotlivci zmietaní vojenským a povojenským chaosom trpeli úplným nedostatkom sebadôvery. (Film Europe)
Videá (2)
Recenzie (302)
Pozérsko-hipsterská omalovánka s líbivýma písničkama. Vyhýbal jsem se tomu jak čert křížu, ale furt mně to někdo hajpoval, tak jsem nakonec neodolal. Co kdyby, že? Ale je to přesně takový, jaký jsem to čekal. Z kdysi šokantních exploiťáků se stal hipsterskej mainstream pro hýkající fcb publikum. Ovšem voják Norbert byl skvělej, to byl fakt impozantní a uvěřitelnej zmrd. ()
Málokdy se mi podaří sehnat filmový matroš, díky kterému odložím touhu na trošku toho špiritusu, a zlatá rukavička to dokázala na nejméně dvacet minut! Čímž jsem ve střízlivosti učinil životní světový rekord, zneklidnil příbuzny i sousedy nechutným tichem a klidem, téměř vyvětral acetonovou vůni a překročil Nešporovu pětiletku. Pravda, po titulcích této lahodné seznamovací reality show (skutečně se držela reálií jako Benda křesla) to chtělo trošku spláchnout, že. ()
Už jste někdy viděli film, kde vám byly všechny postavy odporné a dokonce se vám během něj zvedl aspoň jednou žaludek? Já určitě ne, a protože zde se mi to stalo, už proto se tenhle film zařadí hodně vysoko v mých neotřelých a nezapomenutelných filmových zážitcích. A přitom je to vlastně tak prosté. Hlavní hrdina je odporný shrbený loser, kterému se ani nepostaví přirození, když dojde na věc, a tak si sem tam svůj vztek vybíjí na těch nejošklivějších ženách, které shání ve své oblíbené putice, a které jediné jsou ochotny jít s ním do jeho odporného bytu. A neštítí se ani vražd. Tohle byla taková syrová, zvrácená a svými detailními záběry opravdu nechutná úchylárna, že mě to přikovalo do sedadla a nepustilo dřív než se závěrečnými titulky. Film jako dělaný pro festivalovou pozdně večerní projekci, která tomu dodala tu správnou atmosféru. Naprosto skvělý a ve všech směrech uvěřitelný výkon zde předvádí v hlavní roli Jonas Dassler, kterého tímto začnu podrobněji sledovat, ale vlastně všichni herci jsou tak skvělí a reální, že to bylo až děsivé. Každopádně byť je to mega úchylárna a možná budu v menšině, hodnotím nadprůměrně, protože když mě něco takhle baví, nemůže to být špatné. [27. Art film Fest Košice] ()
Depresivni pokus odstranit glorifikaci nebo ospravedlnovani seriovych vrahu .K hlavni postave sympatie nepocitite.Je to pribeh s velkou artovou invenzi a novym pohledem na tento subzanr s necim dulezitym ke sdeleni.Psychologicka podstata funguje. Byl bych stastnejsi,kdyby nikdy na film nepolozil oko. ()
Dílo divákovi poskytne zajímavý náhled, do surového, pro běžné lidi zcela nepochopitelného světa jednoho velice odpudivého ochlasty. Ten je pochopitelně zahořklý a vlastní zlobu si vybíjí na podobně zbytečných existencích jako je on sám. Zejména jde o ženy, které navštěvují jeho oblíbený lokál U Zlaté Rukavice. To stručně k obsahu. Zmíněný náhled je skutečně fascinující, neboť není pochyb, že řada lidí žije/žila v podobných podmínkách. Nicméně filmů o vrazích nejrůznějších kalibrů jsem již viděl tolik, že mne příběh ani jednotlivé zabíjení nikterak zvlášť neohromilo. Jelikož se mi však velice líbil tento objev pro mne skoro až nového vesmíru, hodnotím spíše kladně. 60% ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (13)
- Otec Fritze Honky přežil pobyt v koncentračním táboře, z něhož byl osvobozen ruskými vojáky. Přesto se v roce 1946 upil k smrti. Alkoholem byl tedy výrazně ovlivněn i Fritz Honka. (Jefimov)
- Fritz Honka dožil pod jménem Peter Jensen. (pornogrind)
- Fritz Honka byl zatčen v roce 1975. Následný soud považoval Honkovu silnou závislost na alkoholu jako polehčující okolnost a byl tak odsouzen jen k patnácti letům odnětí svobody. Ovšem v psychiatrické léčebně, ze které byl propuštěn roku 1993. Zemřel o pět let později pod jinou identitou v domově důchodců. (Jefimov)
Reklama