Watchmen

Damon Lindelof tady spojil svou schopnost psát příběhy, ve kterých do sebe jednotlivé motivy (téměř vždycky) zapadnou s jedním z nejzajímavějších komiksů a docela se to povedlo. I když jsem předlohu nečetl a stjnojmenný snímek viděl před dvanácti lety, bavil jsem se dostatečně. Zvláštností některých postav, alternativní historií i narážkami na naši současnost. Seriál Ztraceni jste, pane Lindelofe, zkazil, ale zde větších výhrad nemám, i když bych možná věděl, jak na určité názory diváků nahlížíte. „If you don't like my story, write your own.“ (22.04.2021)

║Rozpočet $-miliónov║ Prvé štyri diely som skôr pretrpel než užil, nevedel som sa nejak nájsť v tom rozpoltenom doslova až sterilnom deji. V ďalších dieloch to bola ako skladačka, začalo to postupne do seba zapadať a mať nejaký ten zmysel. Takže čo to je zachránené ale úplnej spokojnosti som mal ďaleko. /70%/ (31.10.2020)

Navázání na původní Watchmen univerzum sociálně kritickou blaxplotací nemusel být tak špatný nápad, pokud by se dalo uvěřit, že se jedná o autorský záměr a ne jenom vypočítavý business plán Warnerů v čele s markeťákem Lindelofem, který se nikdy rasové problematice nevěnoval a já tak nemám důvod si myslet, že to není jen další bohatý bílý korporát, který se snaží přiživit na současném společenském pnutí v USA, které je mu jinak samosebou na salámu. Ve Watchmen se tento připosraný přístup "chceme být strašně jedovatí a radikální, ale nemáme na to odvahu ani kapacity" objeví pak skoro ve všech dílčích tématech. Vedle té bandy uvzdychaných amatérů v rolích kladných protagonistů pak nechtěně vypadá post-KKK komunita Rorschachů se svojí chladnokrevností, disciplinovaností a trpělivostí jako nejatraktivnější pilíř celého univerza, což asi původně nikdo moc nechtěl. Největší problém je ale v tom, že jakkoli se série zaštiťuje původním dílem Alana Moora, tak není schopné udržet jeho nejsilnější devizu a to onu bolestivou morální ambivalenci. Zatímco hořkou pravdou původních Watchmen bylo, že existenci lidstva je schopno zachovat pouze skrze správně načasovanou genocidu a jediní strážci tohoto tajemství byli samozvaní hrdinové, kteří se se zapřisáhli boji proti zločinu, seriál není schopný s touto hořkou pravdou pracovat a trvá na své infantilní tezi, že zločin musí být potrestán, nehledě na důsledky a ideálně s rádobyvtipnou hláškou k tomu. S Moorem tohle pak nemá prakticky nic společného. Je to jen další infantilní projekt, kde se všichni mračí, mluví sprostě (hoodně na sílu mimochodem) a odehrává se to v noci, aby měl člověk pocit, že se dívá na seriál pro dospělý. Nepopírám každopádně, že to není občas zábava. (17.02.2020)

Obrovské překvapení, obzvlášť po prvním dílu, který mně moc nepřesvědčil a spíš mně po něm zajímalo, co to vlastně je. Předloha Alana Moora je to nejgeniálnější mistrovské dílo, filmová adaptace je jen geniální, a tohle... tohle bude nejspíš geniální do třetice. Ale definitvní soud vynesu... až někdy jindy. Tenhle seriál je něco, co se opravdu jenom tak nevidí. Má geniálního podivně se chovajícího Jeremyho Ironse a v podstatě šestidílný úvod a třídilné finále. Nové postavy jsou dostatečně zajímavé, stejně jako řešená témata a pokládané otázky, kterých je opravdu, opravdu mnoho. Epizody zaměřené na jednotlivé postavy jsou přímo mistrovská díla, stejně jako černobílá epizoda a zejména, zejména osmá epizoda s navrátivším se Dr. Manhattanem, Bohem, který vešel do baru a odvyprávěl svůj příběh, patří definitivně k úplně nejlepší seriálové epizodě, kterou jsem letos viděl. Tenhle seriál je skvost. Ovšem není to malý skvost, je to obrovský skvost a poslední tři díly to jasně dokazují. Chápu, proč se to Moorovi nelíbí, ale chápu taky, proč všem ostatním ano (protože to jsou vlastně v obou případech stejné důvody). Já obrovsky doporučuji jak znalcům předlohy (těm zejména), tak i těm neznalým (ale radši až poté, co si přečrou předlohu). Za druhou sérii bych se ani trošku nezlobil. Těsně pod hranicí pěti hvězd. (26.12.2019)

Po prvních dvou dílech jsem to chtěl vzdát, nepřišly mi ničím podnětné, byly zajímavé pouze Reznorovou hudbou a tím, jak nepřipravenému divákovi dají do čumáku svojí totální jinakostí a nepodbízivostí. Ale potom, jak se začaly rozvíjet jednotlivé dějové linky, začaly mít náhle smysl, napojení na Mooreův komiks a Snyderův film se ukázalo hladkým a logickým, reminiscence na Dr. Manhattana byly zajímavé a sám velký modrásek se nakonec ukázal v celé své kráse a předvedl pár svých triků. Všechno to krásně do sebe zapadlo. Nečekal bych, že to u mě mnou neoblíbeném Lindelofovi řeknu, ale „Bravo! Tohle je tvůj scenáristický masterpiece!“ (30.04.2020)