Zoku Owarimonogatari

Nemůžu si úplně pomoci, ale nezbavím se dojmu, že už se zde až přespříliš vaří voda. Nemám nic proti a víc než rozumím onomu konceptu dát našim hrdinům jiný druh zakončení s neskrývaným fanservisem, který nemohl u některých být do puntíku prodán v předchozích dílech, protože jsme stále měli příběh k vyprávění. To zde právě neplatí, pouta jsou povolena, svoboda neomezena a hrátky s jistým druhem paralelního vesmíru je pro tvůrce určitě lákavá tématika. Přítomnost mnoha postav je ale na hrubou sílu nucená a ta nitka, která je pojí a vedou Araragiho od bodu A do Z, je tenká, křehká, neucelená a bohužel i nudná. Styl rozřešení problému ve formě abstraktních, slovních a pocitových hrátek tu už v podobném duchu byl a proto údernost "punchlinu" je protentokrát z té slabší várky. Vyvažuje to spousta narážek z všemožných světových referencí, které jsou tradičně Monogatari světu vlastní, a i když je člověk očekává, je to stále nevyzpytatelný a nepředvídatelný druh humoru, který mě pravidelně dostává. Škoda, že nevynechaly některé perverznosti. Co si budeme povídat, bylo to ospalé, až moc pomalé, s velmi slabým příběhem, co by si v rámci ságy zasloužilo průměrnou známku. Jenže ten konec s Hitagi? Ta holka je perfektní <3 Nejslabší 4*, co znám. (12.05.2019)

Monogatari je prostě legenda a báječnější epilog si nemohlo přát. Sice mě mrzí, že je poslední, ale budu doufat, že se dočkáme ještě nějaké adaptace - třeba následují light novely Monster Season. U Zoku Owarimonogatari jsem se nudil minimálně, jeho fantastický příběh, symbolika a zpracování ve mně vyvolalo spoustu pocitů, počítaje nostalgii. Donutilo mě si celý komplex vybavit, všechny emoce, vše. Rozhodně nezapomeňte na tuto sérii při sledování Monogatari. Skvělé! 9.6/10 (25.05.2019)