Zábava, zábava

Film o problému alkoholismu u žen. Prolínají se příběhy tří žen různého věku a postavení, které nad míru pijí. Lékařka Teresa je z nich nejstarší, prokurátorce Dorotě je asi 40 let a Magda je studentkou vysoké školy. Všechny už pijí i o samotě a někdy rovnou z lahve. Léčení každá z nich zkusí, ale nevydrží. Na konci filmu jsem cítila velký vykřičník, značící nebezpečí, které alkohol pro ženy představuje. (09.07.2020)

další z mála filmů ,které mě svým zpracováním dokážou přikovat k židli.A prostě je musím vidět až do konce.Sice šlo o démon chlastu ,ale způsob ,jak se s ním postavy musely a taky nemusely poprat byl podán velmi reálně.Vidět ženskou na šrot je fakt nechutné.Doktorka která chlastá jak o život v práci.Tak to prošlo v reálu i u nás.Prokurátorka se svou imunitou ,která jí dala křídla.....Celkově vynikající kamera.Režisér si fakt herce podal. (18.03.2024)

Nejsem si jistý, jestli by v případě tohoto snímku neměla zasáhnout Česká obchodní inspekce, protože název filmu je jasným klamáním spotřebitele (zde tedy diváka). Namísto klamavého Zábava, zábava by byl mnohem vhodnějším název Deprese, deprese. Dánský Druk (2020) mě bavil jiným způsobem, protože podal depresivní téma stravitelnější formou, aniž by ho bagatelizoval. Poláci to vzali po zolovsku, a i když šlo o kvalitní záležitost, nějaké odlehčení by se hodilo. Na filmu mi ve skutečnosti vadila jiná věc; tvůrci se měli z mého pohledu buď omezit jen na jeden příběh, nebo podstatně navýšit stopáž (já bych to rád vydržel). Za stávající situace nedokázali propracovat jednotlivé dějové linie do patřičné hloubky, takže mi ve finálním produktu pořád něco chybělo. Otevřené závěry příběhů mi na druhou stranu nevadily vůbec, protože přidaly dějovým liniím příchuť reality. Já jsem se u filmu velmi dobře bavil, a jak jsem už několikrát napsal, polská kinematografie mi sedí. A musím poděkovat bubun, bez níž bych o tomto snímku vůbec nevěděl. A to by byla škoda. / Poučení: V Polsku se asi dost pije. (03.10.2022)

V tom istom roku vyšlo v Čechách „Úsmevy smutných mužov“ a tak jednoznačne musím porovnať. Oba tieto filmy majú čo povedať, ale predsa len poľská „ženská“ verzia má prepracovanejšie dejové línie. Všetky príbehy sú silné, excelentne zahrané a sprevádza ich občasne silná hudba. Dve linky sa v podstate nesú rovnakým smerom v štýle „komu niet rady, tomu niet pomoci“, ale práve v tom zanechali podľa mňa silné posolstvo o tom, že s alkoholom to neradno preháňať. Veľmi ma ale potešila tretia linka, v ktorej nakoniec dominuje rozhodnutie obetovať sa pre iných. To vzbudilo u mňa najväčšie emócie. A keďže tie ostali aj so záverečnými titulkami, dávam z plánovaných štyroch plných päť. (26.12.2020)

Na stále plné skleničky, pardon, lahve. Dennodenně. Permanentní domácí, venkovní výbava. Zbavte se vazby na barový "pitný režim," než vás zalkne ona hlavní, hltavá, pilná zlodějka motoriky, vědomí vnitřního děje. Ztratíte sebe. Štamgastky života u výčepu, co (ne)mají mok "ve voku." Života, který (do nich) protéká přes rty, přisátými u hrdla. (17.03.2024)