Černota

Na rozdíl od Janka Rubeše, který se nebojí taxikářských a směnarnických mafí, autoři tohoto pořadu se zaměřili na lidi trpící drogovou závislostí, malé pouliční dealery a další chudáky, co žijí své ubohé životy v centru Prahy na ulici. A život těchto velmi snadných obětí, u kterých je jasné, že se nebudou bránit, nebo nějak účinně mstít, vyobrazují senzacechtivým a stigmatizujícím způsobem, anižby jakkoliv šli do hloubky problému, a alespoň se pokusili nastínit, jak se stane, že člověk skončí na ulici a drogově závislý, nebo odhalit, kdo na pouličních nelegálních aktivitách doopravdy vydělává. (13.01.2019)

Když borci rozkrývají mechanismus prodeje drog na Václaváku, tak se jedná o prvoligovou investigativní záležitost, jakmile se přejde na život feťáků a bezdomovců, tak to ztratí tempo a exkluzivitu, ale zaujme to, ale jakmile chlapci zacílí na sexbyznys, tak už to s novinařinou nemá moc společného, to je spíš reklamní průvodce, kde, co, jak. Přesto se z některých věcí zvedá žaludek solidně. (18.02.2019)

Prvoplánově šokující, odhalující, pobuřující, ale uvnitř nevidím nic, co by mě jako bývalého toxikomana oslnilo. Pokud o drogách nic nevíte a tohle je forma, jak se s nimi setkáte, pak ano, je to závratné, ale jinak ... Půlce těch smažek nic nevěřím. Smažkám se nedá věřit. Když tam někdo přijde a vykládá nějaký silný příběh ze squattu nebo historky, myslím si, že to jsou prostě feťáci, co jedí ze země a hulí péra. Nesmíte jim věřit. Jasně, máme tu velký drogový problém a v Praze je to síla a stojí za to o tom točit, ale chybí mi nějaký intelektuální náhled, filozofický podtext, ale jako sociální sonda, když to vemu s nadhledem, dobrý. Feťáctví je ale taky jinde, půlka děcek fetuje po klubech a diskotékách kolem václaváku, intravenózní apilkátoři kolem koně jsou jen špička ledovce. (01.12.2018)

Černota je takový cross-over mezi amatérskou a profesionální tvorbou. Na tvůrcích jde vidět, že jsou na jednu stranu "kluci z ulice" a na stranu druhou vlastně docela zruční filmaři, kteří dokáží zachytit to, co je třeba. Jednotlivé díly mi přišly nejprve příliš krátké, ale vlastně mi v nich nakonec nic nechybělo. Nejvíc oceňuji experimenty se sexuálními predátory na internetu, jakož téma, které pořádně nakopnul až film V síti. Je skutečně hodné zřetele... 7/10 (26.11.2020)

Stream a jejich sofistikovaný formát opět v akci. Pokud na to nenarazíte až po kompletním odvysílání a nesjedete to v kuse jako hodinový dokument s patnácti reklamama na žiletku na péro, dvaceti supervýhodnýma mikropůjčkama pro nesvéprávný debily a jedním extra otravným malým zeleným zmrdem, co vám třicetkrát za sebou nabídne vánoční slevy v dubnu, budete se muset týden co týden prokousávat tří až čtyřminutovýma epizodkama jak kokot. Tři týdny jsem čekal, než mi chlapci konečně ukázali, u kterýho negra koupit koks a další čtyři týdny jim trvalo mi prozradit, u jaký český smažky sehnat prvotřídní peří. Jestli dostanu chuť na herák, budu to muset buď odložit na příští rok, nebo se vydat s napumpovanýma žílama a prázdnou stříkačkou do podsvětí Václaváku na vlastní pěst. Kluci to sice moderují toporně, jak kdyby se před nima poprvý svlíkla ženská a oni se jí snažili dovysvětlit sinus cosinus tangens cotangens, a opravdu nelze předpokládat, že z nich vyroste druhej nebo třetí Janek Rubeš, ale jako uznávanej feťák jim ty videonávody pro narkomany musím pochválit. Pochybuju, že to bude mít pod taktovkou Streamu takovej dosah, jakej by to mít mohlo a mělo, ale mezi záslužný počiny to bezesporu patří. (10.11.2018)