Réžia:
Oriol PauloKamera:
Xavi GiménezHudba:
Fernando VelázquezHrajú:
Adriana Ugarte, Chino Darín, Javier Gutiérrez, Álvaro Morte, Nora Navas, Francesc Orella, Clara Segura, Aina Clotet, Belén Rueda, Ana Wagener, Albert Pérez (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V den pádu Berlínské zdi se nad Španělskem točí zvláštní bouře a malý chlapec slyší v domě přes ulici hluk souboje a jde se do obydlí sousedů podívat. Tam spatří muže s krvavým nožem stojícím nad mrtvou manželkou. Chlapec v panice prchá a venku na ulici ho přejede auto. Po mnoha letech přichází identická bouře a Vera Roy (Adriana Ugarte) najde ve svém domě starou kameru a televizor. Když si chce se svým manželem pustit staré nahrávky, ještě netuší, že působení nevyzpytatelného přírodního jevu jí několikrát změní život takovým způsobem, jaký si do té chvíle nedokázala ani představit. (C0r0ner)
(viac)Videá (3)
Recenzie (155)
Po režisérových filmech Tělo a Contratiempo jsem už měl jistá, poměrně vysoká očekávání. A Oriol Paulo mě zase nezklamal, ačkoliv v tomto případě jde o trochu nevyrovnanou podívanou a oba výše zmíněné snímky jsou přece jen kvalitnější a hlavně propracovanější. Režisér byl tentokrát ještě ambicióznější a pustil se do látky, na které by se mnoho jiných tvůrců dost možná zcela odvařilo. A pravdou je, že není úplně jednoduché přijmout všechny zákonitosti onoho „sci-fi“ světa (největší problém jsem měl s „rozpomínacími doteky“). Pokud už však přistoupíte na pravidla hry, můžete se slušně pobavit jako já. Protože co do atmosféry, napětí a emocí jsem byl moc spokojený. Horší to ovšem bylo s motivacemi určitých postav a především pak chováním některých z nich (tím spíš, že není tak obtížné uhádnout totožnost „oné“ osoby). Když si pak v duchu začnete přehrávat jisté momentky, nedává vám konání některých zúčastněných tak úplně smysl, což je trochu škoda. Na slabší 4* to ale ještě stačit bude a já se těším na další tvůrcův počin. ()
Španělská variace na Frekvenci a Osudový dotek, takže hrátky s cestovánim časem a efektem motýlích křídel. Ze začátku jsem byl vcelku nadšenej, ale jak se začal celej příběh rozplétat a zároveň se vrstvily další dějový linie, začal jsem o biják tak trochu ztrácet zájem (zejména z důvodu velký překombinovanosti). Příběh se měl buď plně soustředit na vraždu a okolnosti kolem ní nebo na snahu Very zachránit toho malýho kluka. Radši jsem se ani nesnažil nad příběhem moc přemýšlet, protože bych se do toho akorát díky časovejm paradoxům pořádně zamotal. Finále mě trochu zklamalo, čekal jsem něco napínavýho a ne takovou uloudanou ubulenou "vztahovku". Celkově jsem teda čekal víc napětí, akce než ukecanejch scén. Za mysteriózní atmosféru, filmařinu a pár napínavejch momentů třetí hodně slabá hvězda. ()
Já jsem tě zachránila. Teď jsi na řadě ty. Večne strapatý Oriol je majster sveta v kombinovaní, ba až prekombinovaní. Počas tejto búrky sa ale podľa mňa krotil, pretože to cestovanie v čase je celkom prehľadné. Príbehovo je to hutné, miestami atmosferické a všetky postavy sú zaujímavé. Odporúčam. ()
Další skvělý snímek od Oriola Paula. Znám od něj ale i lepší věci. Celé je to postavené na podobném cestování v čase, jaké bylo použito v Mužích v černém 3. Žena se během zvláštní bouře prostřednictvím videokamery a staré televize spojí s chlapcem z minulosti, aby mu zachránila život. To ale ten její obrátí vzhůru nohama a ona přijde o dceru. Snaží se tedy vše vrátit zpět, ale to není tak jednoduché. Podaří se jí vše napravit a dceru zachránit? "My se známe? Ano, ale nepamatuješ si to." ()
Hodně slušný pohrávání s paradoxy při jízdě časem. Tématicky i kvalitou srovnatelný s Frekvencí či hustym serošem Dark. A i když né zas tak složitý jako zmiňovaný seriál (ale o to možná i líp), chvílema předvidatelný (přesto nechybí překvapivé momenty) a nějaké logické mouchy se také najdou, přesto mě to bavilo moc, napínavý dostatečně a vše do sebe ve finále celkem pěkně zapadne. Španěláci teda v posledním období docela jedou! ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (6)
- Vera (Adriana Ugarte) najde v kapse kalhot svého manžela sirky s nápisem Arabesco. Stejný název má restaurace ve filmu Tělo (2012), který také režíroval Oriol Paulo. (fisus)
- Když se Vera (Adriana Ugarte) vloupe do domu, lze si na zdi všimnout kalendáře, který zobrazuje rok 2017. Děj filmu se ale odehrává v letech 1989 a 2014. (vojacekr)
- Vo filme je viacero odkazov na filmy Alfreda Hitchcocka: scéna v kúpeľni (Psycho), sledovanie susedov cez okno (Okno do dvora), pád tela z výšky (Vertigo). (megajalec)
Reklama