Tuntematon mestari
One Last Deal
Réžia:
Klaus HäröScenár:
Anna HeinämaaKamera:
Tuomo HutriHudba:
Matti ByeHrajú:
Heikki Nousiainen, Pirjo Lonka, Amos Brotherus, Stefan Sauk, Pertti Sveholm, Eero Ritala, Jakob Öhrman, Juha Pihanen, Juuso Kuusisto, Mika SirénVOD (1)
Obsahy(1)
Dvaasedmdesátiletý obchodník s uměním Olavi se chystá odejít do důchodu. Člověk, který vždy upřednostňoval své podnikání a umění před vším ostatním – dokonce i před rodinou - si nedokáže život bez práce vůbec představit. Na aukci upoutá jeho pozornost starý obraz. Olavi pojme podezření, že je skutečná cena uměleckého díla mnohem vyšší než ta vyvolávací, která byla kvůli nepotvrzené autenticitě stanovena velmi nízko. Olavi poslechne svůj instinkt a rozhodne se uzavřít poslední obchod, aby si vydělal peníze na důstojné stáří. Současně je svou dvaačtyřicetiletou dcerou Leou, kterou už léta neviděl, požádán o pomoc s jejím patnáctiletým synem, svým vnukem Ottem. Společně s ním začne Olavi zkoumat původ obrazu. Zjistí, že se nazývá Kristus a byl namalován Iljou Repinem. Olavimu se podaří obraz koupit, ale když si aukční dům uvědomí, že u něj byla chybně stanovena původní cena, obrátí se proti stárnoucímu obchodníkovi. Aby dosáhl svého snu, musí čelit nejen aukčnímu domu, ale také chybám napáchaným ve své minulosti. (Cinemax)
(viac)Videá (5)
Recenzie (30)
Skandinávsky suše nicméně citlivě pojatý příběh o životních hodnotách. 1) Nejvíce mě na snímku zaujaly bytové interiéry...inu, Finsko._____ 2) Zkušený dětský herec 17letý Amos Brotherus (vnuk obchodníka s uměním Otto) výborně tancuje (hrál například Billyho Elliota v Helsinském městském divadle) a hraje na cello ve skupině Brotherus Brothers se svými bratry Janem a Robertem. ()
Typický severský a pomalší prístup k rozoberanej tématike - vzťahy v rodine, staroba, finančné problémy.... Rozpitvané do hĺbky a v príjemnej temnejšej atmosfére. A čo je hlavné, vôbec nie tuctové, autor sa tu snažil priniesť niečo nové, vlastné a myslím, že sa mu to aj celkom podarilo. Nadpriemer. 75/100 ()
„Nedokážu prodat ani tyhle. Zhoršuje se to. Měl bych nejspíš skončit.“ - „Potřebuješ něco novýho do výlohy. Tak pojď. Kafe platím já.“ - „Ještě jeden pořádný kšeft! Nic jiného už nechci.“ Usměje se na hlavního hrdinu ještě jednou a naposled štěstí, nebo jen smutně zavře krám? Pro mě byl neznámý nejen autor obrazu, ale i režisér snímku Klaus Häro, který mě tímto filmem motivoval více si posvítit na jeho předchozí tvorbu. Tento počin je takový malý, komorní skoro až nenápadný film, který přitom má svou sílu. Jen ji nedává tak okázale na odiv, ukáže se jen divákovi, který má trpělivý zájem nahlédnout pod povrch. Díky hlavnímu hrdinovi je to jednodušší. Navzdory jeho konzervatismu, starým způsobům a nepříliš vřelému vtahu k rodině si totiž dokáže získat sympatie publika. Svou roli v tom hraje i lítost, ale fandění při dychtivém a pečlivém detektivním pátrání je ze strany diváka upřímné, samotné přehazování zas pěkně napínavé. Jenže kýžený cíl může být ještě dost daleko…Já tomuhle smutnému filmu o smíření a naplnění života dávám solidní 4*. ()
Čo musím na filme vyzdvihnúť, je geniálna husľovo-klavírna hudba, ktorá mi pripomenula Pokánie a ešte viac The Leftovers, v ktorom vznikol v podaní majstra Maxa Richtera jeden z najlepších soundtrackov pre seriál vôbec. Tu to tým precítením nebolo ďaleko. Áno, tá hudba síce predlžuje dej, je to také škandinávsky pomalé, ale nezdalo sa mi to zbytočne natiahnuté. Sympatický dedko, ktorému držíte palce a záver je vyvrcholením, ktoré si v posmutnejšej atmosfére žiada každý divák. ()
Na škandinávske pomery celkom tuctový film. Hlavný hrdina smutný starec odmietajúci moderné technológie, jeho vnuk typický tínedžer večne ponorený do tabletu, dcéra nasraná, že sa o ňu nikdy nezaujímal a napokon galerista z aukčnej siene archetypálny kapitalistický chamtivec. Dedko a vnuk však prekonajú generačnú priepasť, zblížia sa a posmrtne sa urovnajú vzťahy aj s dcérou. Horkoskadký happyend ako vyšitý. Námetom skôr film amerického typu, severské je akurát pomalé tempo. ()
Reklama