Verní neverní

Hodně zvláštní vztahovka, kterou ale Louis Garrel zvládnul režisérsky se ctí. Navíc se tu objevil i v hlavní roli, kde to do něj přítelkyně po tříletém vztahu v tlaku okamžitě navalí - rozchod, těhotná s kamarádem, ale jako kamarádi se vídat můžeme, ne? No a milý Louis si z toho k mému údivu nějak nic moc nedělá, protože čas uběhne a za pár let mu opět stojí před práhem. Tentokrát s dítětem. Těm vztahovým výkrutám jsem teda vůbec neporozuměl, ale jelikož se na to pěkně koukalo a hlavně to bylo docela krátké, s pohodou jsem mu to odpustil. Navíc Laetitia a Lily-Rose v hlavních ženských rolích byly jednoznačně dobrou volbou. (05.02.2024)

Není to pěkné pokoukání pro chlapa. Hlavní hrdina je takový blbounek, ketrý vůbec neví co chce a ani co vlastně dělá. Holky si s ním manipulují jak chtějí a on má pořád pocit, že o tom rozhoduje on sám. Hlavně to ale nepřichází s ničím novým, není s kým se ztotožnit. Ten chlapík je všechno jen ne borec, kterému bych věřil, že se o něj holky perou. To je pak těžké věřit tomuto příběhu. 50% (03.11.2020)

Ach, vzťahy naše komplikované! Verní neverní je nenápadný francúzsky film na jedno pozretie, ktoré stačí. Rieši rôzne podoby lásky v manželstve a partnerstve. Ako vlastne vyzerá dôvera partnerov? Je vernosť či nevera korením či testom vzťahu? Obdobie zamilovanosti sa prelína s obdobím zrelej lásky a z partnerských trojuholníkov napokon zostáva partnerský vzťah vo dvojici. Páčilo sa mi, že v spleti túžob a potrieb divák vlastne ani nevie, komu veriť a zamotá sa s postavami do spleti psychologických hier. A tie sú o manipulácii, emočnej posadnutosti, zamilovanosti, vytriezvení z lásky, aj vypočítavosti. (19.10.2019)

Francouzi jsou mistři v točení banálních scénářů. V jejich romantických vztahových komediích musí být rozervaný nebo přemýšlivý hlavní hrdina s rozcuchanými vlasy, který zřejmě neví o tom, že představuje ztělesnění dívčího snu. Krásná vyzrálá žena, které by propadl i mnich. Krásna dívka v rozpuku, z které se žena teprve stává. Malý byt. Klavír nebo tahací harmonika. Romantická zápletka, mravně volná. To je tento film Louise Garrela. Přehazovačky partnerů, láska, velká gesta, tajemství, drámo. O Francouzích se říká mnohé a všechno je to pravda. Ve Věrných nevěrných Garrel vypráví vlastně krátkou epizodu ze života několika běžných Francouzů, jejichž životní cesty se osudově protnuly. Zároveň ale využívá mnohdy absurdních, skoro až parodických dialogů, aby filmu dodal lehkost a vlastně banální vyprávění plynulo zábavně. Leitmotivem snímku je žárlivost a zkoumání pocitu, že člověk člověku náleží, který lidé často zaměňují za lásku, ačkoliv ve skutečnosti je to spíše touha, majetnickost. (06.10.2019)

Film jsem stáhnul jen díky tomu, že jsem narazil na rozhovor s Louisem Garrelem ve 2 roky starý Cinemě, když přijel propagovat film do Varů. Už od první scény, která vás zarazí bezkouláckou reakcí Garrelovy postavy, je jasný, že místo chlapskýho počínání, budeme mít co dočinění s typicky francouzskou pubertální melancholií. Milostný trojúhelník, podvádění, řešení otcovství a údajná vražda. Garrel hraje naivního vocase, co je bezhlavě zamilovaný do milfky Laetitia Casta (s kterou tvoří v reálu pár), jejíž postava má být údajně stejně stará jako Garrelova, což nepůsobí vůbec věrohodně, protože vedle ní vypadá jak zajíček, ačkoliv je jen o 5 let mladší. Do toho tu máme dceru Johnnyho Deppa, která jako by Vanesse Paradise z prdele vylezla. Ta je zas bezhlavě zabouchlá do Garrela. Film má hned několik WTF momentů, kdy mi reakce postav přišly jak z alternativního vesmíru. Od úvodní "čekám dítě, ale naprcal mě tvůj kamarád, s kterým tě už rok podvádím, budeme se brát, ale ráda bych, abys nám šel na svatbu" a jeho reakce "ok, nevim, co mám říct, čumim jako debil... co mu řekneš o tom, jak jsem reagoval?" - "že ses zachoval inteligentně", přes "co kdyby sis s ní zaprcal, abys zjistil, jaká je a mohl porovnat, jestli se ke mně chceš vrátit?". Nejvíc mi ale utkvěly v paměti hnusný křivý zuby Laetitia Casta. Asi proprcala milióny z modelkovských let a zubaři jsou ve Francii moc drahý, nebo je to jen francouzská diagnóza jako celý tenhle film. Na závěr musim citovat Garrela samotnýho, který v onom rozhovoru pro Cinemu zmínil, že chce točit filmy, které pochopí divák kdekoliv na světě. No nevim, možná na jiný planetě jménem Francie. (19.03.2021)