Réžia:
Václav MatějkaKamera:
Jiří MacákHudba:
Michael KocábHrajú:
Dagmar Havlová, Oldřich Kaiser, Jan Hartl, Petra Janů, Josef Somr, Radovan Lukavský, Marie Rosůlková, Květa Fialová, Jana Švandová, Jana Gýrová (viac)Obsahy(1)
Český film o lásce a manželské krizi jako pracovním úrazu, vznikl v roce 1986 a pod pracovním názvem Hroši nepláčou ho natočil režisér Václav Matějka podle scénáře Haliny Pawlovské a Milana Šteindlera. V hlavních rolích manželské dvojice Marty a Zdeňka Hradeckých se objeví poněkud nezvykle obsazená dvojice Dáša Veškrnová a Oldřich Kaiser, kterým to dozajista více sluší v komediálních rolích. Na další místa obsadil režisér ve své době populární zpěvačku Petru Janů jako zpěvačku Irenu, která rezignovala na lásku, manželství i dítě, jen aby neohrozila svou kariéru v pop music, Jana Hartla jako Vaška Hořánka, Josefa Somra jako ředitele Bártu, Radovana Lukavského a Květu Fialovou jako Hradecké, Marii Rosůlkovou jako babičku, Janu Švandovou coby Táňu, Jiřinu Jiráskovou jako Jeníkovou a další. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (62)
Trochu se mi to prolíná se Zlatými rybičkami, ale Matějka je přeci jenom více na úrovni. Jeho přístup ke klasickému problému mateřství nebo kariéra není neotřelý, nicméně poměrně realisticky rekapituluje tuto situaci v rámci šedi poloviny 80. let. Herci jsou na hranici uvěřitelnosti, dokonce Petra Janů působí svěže, vzhledem k tomu, že hraje sama sebe. Ovšem její modely a celková image zcela bez námahy zabíjejí vše, co by jen vzdáleně připomínalo ničím nerušený divácký zážitek. ()
Za socialismu rozhodně životní problém skloubení pracovní kariéry a péče o dítě a manžela v dost nevěrohodném podání. Až tady jsem si s hrůzou všimnul toho, že se má jednat o komedii - to je tak jediné, čemu se na tom lze zasmát. Jako dramatu bych tomu trochu naděje dal spíš. ()
Slušné vyobrazení doby a i když je tato tématika stále aktuální, tak mě snímek neoslovil. Dagmar Havlová, Oldřich Kaiser a Jan Hartl odehráli své průměrné role, ale bohužel na tomto snímku se hodně podepsal zub času...... ()
Režisér Matějka vplul do normalizačních filmových vod jako předchůdce dnešních ORDINACÍ, NÁMĚSTÍ, HOSPOD, KŘEHKÝCH VZTAHŮ, tj. jako představitel lehké a ještě lehčí filmové Múzy. Tento film se zdá být pokusem o prolomení série snadných úspěchů krátkodechého trvání. Základní konflikt i atraktivní prostředí přírodovědného akademického ústavu se mohly být nosné a skutečně se ve filmu střídá nesouvislý sled méně i více zdařilých scén, které čas od času obnaží i skutečný problém. Potíž je v jednom: kvalita nepřesahuje zárodečné stadium právě těchto záblesků a násilný závěr filmu budí dojem, že režisér vyčerpal přidělený barevný materiál. Naděje, daná tématem i hereckým obsazením, byla zmarněna i v tomto případě. MUŽ tak neprolomil meze normalizačního průměru své doby. ()
Když k tomu budete přistupovat jako ke komedii, nebude se vám to líbit. Pokud na to budete nahlížet jako na obyčejný životní příběh ženy, které zahýbá její muž, měli byste být spokojeni (ale jak se koukám na zdejší hodnocení, tak asi ne). Dagmar Veškrnová s Oldřichem Kaiserem neurazí a odehráli si svůj standart. Tento film bohužel už trochu zestárl, ale jeho linie příběhu je aktuální v každé době. ()
A to jen za Veškrnovou a Jiráskovou.. ()
Film, který sám sebe znevýhodňuje svým žánrovým zařazením. Václav Matějka měl tu smůlu, že ho zlatá šedesátá těsně minula. Přitom zaujal (minimálně mě) hned svou prvotinou. Poctivou filmařinu dokázal i v řadě svých dalších kousků. Můj hříšný muž není zajisté komedií k popukání, jde spíš o společenské drama, která má velice pěknou dobovou atmosféru dokreslenou hudební složkou. Ač nejsem fanouškem Petry Janů, právě tento film mi připomenul její nádhernou barvu hlasu, i to, jak se umí opřít do hlasivek. Zde nabízí protiváhu Dagmar Veškernové a jejímu rodinnému životu. Ani jedna "kariéra" obou žen se neobejde bez běžných trablů. Právě zakotvení v životě včetně otevřeného konce vidím jako velkou hodnotu tohoto snímku. Jeho podhodnocení nechápu. ()
V hlavních rolích dva herci, co k sobě vůbec nepasují a neladí jim to. Do toho jim ještě přizvukuje neherečka Janů. Rozkol mezi komedií a dramatem. Jenže od obojího do naplnění žánrových kritérií chybí notný kus. Navíc si některé žánrové prvky, vhozené do jednoho filmu, navzájem překážejí a blokují tak zajímavější rozehrání mnoha situací, na které jako by nebyl dostatečný prostor. Neplynulost filmu také odvádí své negativum. Plusem je filmový přístup, respektive Matějka se vyhnul televizním postupům, ale z marnosti nevybředl. Z filmu si nelze příliš zapamatovat. Neobsahuje žádné silné dramatické ani komické scény. A ke všemu ještě naprosté dramaturgické selhání. 20% ()
Šel jsem na film do kina, očekával jsem, že bude zajímavý. A bavil se, takhle nám ukazovali svět dospělích za socialismu. My si žili po svém, a oni - filmaři - viděli realitu po svém. ***Tenhle film jsem si zařadil mezi ty, co jsou svérázné, ale méně praštěné, než filmy z posledního desetiletí. ()
Žádný majstrštyk to není, ale část věnující se vztahu dvou ambiciózních a úspěšných vědců, kteří se nešťastně vzali, je hodně ze života. Hodně potěšil Radovan Lukavský jako ušlápnutý otec, dialogy o mokrém koláči jsou umělé. Šedivý socialismus, nadržená Jana Švandová a miloučký Hartlík laškující s Dášinými odhalenými ňadry. ()
Tento film nemám rád. Tolik známých a dobrých herců a tak neslané, nemastné. Snaha o film ze života osmdesátých let, bohužel totálně bez humoru. Což je škoda, když je to oficiálně presentováno jako komedie... ()
"Jsem dočista v prdeli.." ()
O ženě jež má zaděláno na to ,že jí brzy porostou fousy :-). Netěšte se na komedii ,ale na docela normální příběh ze života ,který i dnes může mít výpovědní hodnotu. Možná ,že pro někoho i větší právě nyní, v naší době individualismu. ()
Měla jsem práci film dokoukat. ()
Téma jak skloubit rodinu s pracovní kariérou je aktuální i dne, ale jinak film moc jako komedie nefunguje. ()
Naprosto nevtipná komedie o vztazích v konfrontaci s kariérou. Spíše se jedná o drama, jehož námět je určitě dodnes aktuální, ale...ale provedení je dost nezáživné. Divím se, že scénář je od Pawlovské a Štaindlera, ale holt se ne vždy zadaří a přijdou i slabší autorské chvilky. Nemám chuť sledovat reprízy, bohužel. ()
Krasny dokaz toho, ze normalizacne filmy v CSSR v druhej polke 80. rokov len dodychavali a nemali dohromady co ponuknut : 0 % ()
Zcela náhodně vyhmátlej film v bedně a musím říct, že mě lapil. Dnes je pohled na dobu a režim socialismu úsměvnej, nicméně takto zavzpomínat není na zmar. Krásná ukázka toho, jak kariérní růst a touha po moci, zcela pohltily význam slova rodina. Mě to i v danej čas nečas sedlo a Kaisera chválím! 55% ()
Sledovani tohoto filmu da stejne zabrat, jako manzelstvi Hradeckych. Par dobrych momentu se ve filmu najde, cele je to tak nezazivne natocene, az divak neveri vlastnim ocim. Jeste, ze tu nudu svymi hudebnimi vsuvkami bourala Petra Janu... Za zminku urcite stoji rada znamych hercu v malych rolich a par zajimavych postav. ()
Řešení kvadratur Petriho misky a hrnců podle socialistického zadání. Obrysy dramatu, předobraz rutinní nezáživnosti a impotence sdělení polistopadové tvorby. Formalistické snahy o oživení - P.Janů+Kocáb+Žentour, svět vědy, Veškrnová v rozpuku, Kaiser. ()