Klérus

Hned jak jsem si poprvé kdesi přečetl, že se tento hraný dokument snaží polská pobočka globální kleromafie ruku v ruce s PiS dostat do trezoru, bylo mi jasné, že to musím vidět! Pan Smarzowski již ve Volyni ukázal, že se do toho nebojí jít velmi zostra, ovšem po zhlédnutí Kléru, ve kterém se opovážil vykreslit skutečné vládce současného Polska jako bandu hrabivých, zkorumpovaných a věčně ožralých smilníků a pederastů (tzn. jako publikovatelnou mírnější verzi reality) šířících a vymáhajících to své demagogické svinstvo bez jakýchkoliv skrupulí jako někdy v 16. století, a od kterých by se nejspíš distancovala i římskomafiánská buňka z Kmotra 3, jsem překvapen, že jej ojciec Rydzyk či nějaký jiný svatý Goebbels (u našich severních sousedů o ně perunžel nouze není) ještě nedal veřejně grilovat. Snad má tedy pan režisér již vybranou bezpečnou emigrační destinaci (v jeho případě se mi zdá nanejvýš vhodný Írán), neb bych byl velmi nerad ochuzen o jeho další „nekorektní“ počin. (07.03.2019)

Olalá.... Tak něco podobnýho sem teda ještě neviděl. Co všechna nabízí polská kinematorafie :o). Začalo to výborně, tři knězové chalstaj jak duhy, jak vysokoškoláci po zkoušce. No a pak se jejich osudy rozdělí do třech linií, kde každá je naprosto neuvěřitelná. jako je mi jasný, že se mezi flanďákama asi musejí dít věci, ale až takovýdle? To je mazec jak svině. Korupce, vydírání, sprostý slova, znásilnění, chlastání... No prostě masakr. a je to navíc fakt skvěle natočený.... (29.09.2022)

Poláci se teda zas vytáhli a hned s velmi ožehavým, černoprdelnickým tématem. Režisér velmi odvážný muž. Pěkně zacloumal nábožensky založeným Polskem. A všem pěkně ukázal, jak se káže voda a ne pije, ale chlemtá víno. Reálně, syrově, bez příkras ve stylu Dogma. Římskokatolická lůza páchá jeden smrtelný hřích za druhým a ani se nezačervená, natož, aby se kála ze svých hříchů. Ze začátku jsem se smála, ale smích mě brzo přešel a pak už jsem jen zírala v němém úžasu a styděla se místo těch zvrácených kreatur. Velmi silná výpověď o slavné církvi a náboženství, jako celku. Tohle se zřejmě děje skoro všude, ale tutlá se to neuvěřitelným způsobem. Každopádně kdo vybral ty ksichty do hlavních rolí, byl génius. To se jen tak nevidí. (22.01.2020)

Polský Spotlight, s jiným konceptem a dramaturgií, ale stejnou intenzitou. Snímek tak okázale antiklerikální, že ze své jednostranosti v podstatě udělal ctnost - má být takovým mementem mori, zvlášť ve svém symbolickém závěru, propagandistickým plakátem s tomu uzpůsobenými výrazovými prostředky, který má rozbouřit veřejné mínění a rozrazit neudržitelný status quo římsko-katolické církve a jejího krytí pedofilních skandálů, jakož i mnoha dalších hříchů - ovšem i obecněji celého korupčně-klientelistickému systému a prorůstání církve, byznysu a politiky. Režisér Smarzowski se tomuto tématu nevěnuje poprvé, prohnilost policie už kupříkladu tepal ve svých velmi povedených Dopravácích. Současná polská kinematografie je světelné roky před tou českou, ten rozdíl v kvalitě, ale i odvaze, je až propastný. A je neuvěřitelné, že takovýhle film mohl být v současném Polsku natočen a dostal se do polské distribuce, se svobodou slova to tam zjevně ještě nebude až tak špatné! (Pokud se režiséru Smarzowskimu nestane u příštího filmu to, co se v Rusku stalo třeba Andreji Zvjagincovovi po natočení snímku Leviathan) (16.03.2019)

Uznávaný režisér Wojciech Smarzowski zase jednou tnul do živého, když se ve svém snímku Klér bez jakýchkoliv okolků pustil do kritiky katolické církve. Nenechal na ní nit suchou, i proto jsem překvapená, že se silně věřící Poláci hrnuli do kin v tak hojném počtu. Ještě víc mě však udivil samotný film, a to i přesto, že jsem si o náboženství nikdy nedělala žádné iluze. Bylo mi dost šoufl z toho nekompromisního vyobrazení všech možných neřestí, ve kterých se současní církevní hodnostáři utápějí. (85%) (04.10.2021)