The Haunting

Původně jsem tu měla komentář ohledně série Hill House, ale poté, co se tvůrci rozhodli seriál rozdělit na více částí (kde žádná z nich nemá nic společného s tou předešlou), nemohu jinak než komentář pozměnit a napsat tak své názory zvlášť k jednotilivým sériím. Původně jsem si myslela, že už mě nic tak jako právě Hill House nesebere, ale spletla jsem se. Bly Manor (stejně tak jako Hill House) je naprostá emoční bomba, která vás pomalu ale jistě ve finále rozcupuje na kousky. Nemohu jinak, než udělit všech pět pohromadě. Mike Flanagan a spol vědí, jak na to. Jestli tedy očekáváte strašlivý horor nadupaný lekavými scénami nebo nebezpečné prostředí, kde se to duchama a démonama jen hemží, raději si na sledování najděte něco uplně jiného. The Haunting je hlavně o propracování postav a jejich příbězích. Duchové v těchto vyprávěních, jsou bráni totiž uplně jinak. Ne každý duch musí mít fyzickou podobu a strašit vás. Může to být vaše vzpomínka, stará fotografie vašeho kamaráda, nebo vlastní odraz v zrcadle. Vše se tak nějak staví spíše na té emoční stránce, kdy pak máte z celkového děje daleko lepší zážitek a prožitek, ponevadž se dokážete s postavama pěkně přirozeně sžít. Já jsem z kolekcí příběhů The Haunting naprosto nadšená a doufám, že se brzy dočkám i třetí řady. - "More important than the horror for me, is always the human drama. If we loved these characters and if we truly could empathize with them on a personal level, we wouldn't be able to stop ourselves for being afraid for them." - Mike Flanagan (22.10.2020)

Hmmm... Tak první řada by se fakt měla hodnotit spíš podle dílu, protože ze začátku mě to teda moc neoslovilo - první díly byly imho celkem průměrně, postupně se to ale pořád zvedalo a zvedalo a zhruba ve druhé třetině to najednou nabídne TOP díly na 5 hvězd. Ovšem pak zase úroveň začala klesat a finále mě vyloženě zklamalo. Celkově mi to nakonec vychází na slabé 4 hvězdy, v rámci žánru je to rozhodně nadprůměr a po většinu stopáže si to zajímavě buduje atmosféru a pracuje s postavami. Příběh vás teda stále zajímá a zajímá, nicméně jsem čekal mnohem lepší pointu. Možná i méně zamotanou, protože jsem si docela jistej, že ne všechno jsem pochopil tak, jak jsem asi měl. Nicméně velká škoda, že gradace se zastavila někde u šestého, sedmého dílu a pak to ztrácelo dech. Každopádně druhé řadě dám rád šanci. 70 % (14.04.2019)

HAUNTING OF HILL HOUSE - Hororový žánr osobně řadím mezi nejtěžší k perfektnímu zrealizování. Ono vyvážit dobře vystavěný příběh s tou tíživou hororovou atmosférou okořeněnou lekačkami, jenž nepůsobí prvoplánově a lacině, to vše zvládnout jesť skoro pro každého hororového tvůrce nereálný úkol. Ale režisérovi Flanaganovi se to vydařilo. A nutkno podotknout, že lepší hororové drama jsem asi doposud neviděl (a tím mám na mysli i celovečerní snímky). Dům na kopci totiž zazářil v každém svém jednotlivém aspektu, doopravdy jsem nenašel sebemenší chybičku, kterou bych mohl autorům vytknout. Fakt nenašel, což nechápu. Vyprávění postavené na příběhu v současnosti s retrospektivními prvky v 26 let staré minulosti se zprvu jevilo dost chaoticky, ale postupem času, jak seriál plynul ke svému finiši, se všechny vyrojené otázky zodpověděly způsobem, že snad každičký divák musel být ve výsledku spokojen. Tak silný příběh o jedné rodině jsem na velkém plátně neviděl. Mnoho herců se tímto svým počinem neskutečně zviditelnilo, věřím, že to nakopne jejich kariéru a uvidíme je v mnoha projektech. Dětští herci mě nechali v úžasu, odhodili všechny zábrany nějakého strachu z publika a předvedli výkon, na který jsem jen dokázal čumět jako puk. Vše doprovází úžasně stylová hudba, podmanivý a drahý vizuál, výtečná kamera nenechávající diváka chladným a mrazivá atmosféra, jenž se vám zahryže až do morku kostí (pár scén mi přivodilo infarkt). Kromě dílů pět a šest, které jsou všude vynášené do nebes (a to poprávem!), mě závěrečné dva díly odrovnaly. Ať už svým precizním zakončením tohoto drtivého příběhu, ať už skvělými dialogy, které ve vás budou rezonovat hodně dlouho, a také i emocionálně strhujícími momentkami, kvůli kterým si budu muset dokoupit balení kapesníků. Mike Flanagan, jednoduše jméno, co se mi vrylo do paměti pod kolonkou PERFEKCIONALIZMUS VE VŠECH OHLEDECH. A to už nikdo nezvrátí. Za mě 100 % (26.10.2020)

Kto tu dával takéto hodnotenie, snáď deti čo sa boja ducha pod posteľou? Veď tu nie je takmer nič strašidelné, okrem príšerného detského kriku. Raz za časť niekto zabúcha na stenu alebo sa mu prevrátia oči. Okrem jedného skvelého bubáka v štvrtej epizóde a pár škaredých duchov inak sledujeme len kostrbaté dialógy v jednej rodine, kde chýba akákoľvek strašidelná atmosféra. Horor, ktorý nemá vystrašiť, ale len vzbudiť divný pocit, to bol ten zámer? Celkovo to bolo strašidelné tak na 20 percent, zvyšok je rodinná dráma. Najlepšia a jediná naozaj dobrá časť bola piata, kde sa vyriešila otázka ženy s ohnutým krkom. EDIT: Po 2. sérii ešte znižujem hodnotenie, nakoľko z hororu to prešlo na lesbicko-gotickú romancu. Takéto melodrámy si Netflix môže strčiť. (02.11.2018)

Hm. Trochu škoda, že seriál vrcholil v půlce. Úvod lenivý, budující jen atmosféru a prozrazující až příliš málo. Konec rezignující na pořádné koule. /// spoiler spoiler /// Jo, hezky se poskládá pointa a vysvětlí se kdo je kdo a kdo za co může. Ale co je na tom vlastně zajímavého, když toho dosáhnete odepřením informací v průběhu a odtajněním až na konci? Horší je, že tvůrci naznačili, ale nevyužili možností poslat horror do silného kalibru, např. důslednější prací s tezí dokola opakovanou, že je vše jen sen. Nakonec je tahle místy výborně rozjetá linie znehodnocená - není to jen sen, jsou to střípky času. Naopak se střípky času (poprvé skvěle použito v 5. epizodě a na konci také dobré) se pracuje také nešikovně a nakonec nehrají v příběhu moc roli. Bez nich by fungoval úplně stejně. Úplně mě ale otrávilo, že motiv spisovatele, který ohýbá děj, byl také opuštěn. /// Moc nechápu, co je v horrorech na duších (duch, ne duše) tak děsivého. Zjeví se a dělají hů, hů? Je to nepochopitelné zlo? (hlavně u japonců). Je to snad svědomí a nevědomí, kterým ubližujeme sami sobě? To tady bylo vcelku rozehráno, ale s tak nějak podivnou logikou... /// Inu, to je vždycky škoda, když je dokončený projekt, který v řadě ohledů zaslouží opravdový aplaus, ale v pár ohledech lacině zklame. (01.10.2019)