Dvě bouřky (S01E06)

Tak tohle byl neskutečný koncert. Děj odehrávající se ve strašidelném domě má neskutečnou atmosféru, ty záběry, to je prostě úžasné a ta bouřka do toho. Prostě luxus. A co se týče přítomnosti, tak zavřít disfunkční rodinu do smuteční síně, to byl vážně geniální nápad a to se prostě povedlo na výbornou. Jsme vlastně svědky jedné velké rodinné hádky s neskutečným strašackým koncem. Atmosférická, depresivní dokonalost. V tomto případě opravdu klobouk dolů. (31.12.2020)

V roku 2018 natočil pod záštitou americkej spoločnosti Netflix režisér Mike Flanagan televízny dramaticko-horrorový seriál "The Haunting of Hill House". Prvá séria obsahuje desať zhruba hodinových na seba naväzujúcich dielov. V poradí šiesta epizóda nesie názov "Two Storms" (Dve búrky). Prvých päť častí, čiže prvá polovica tejto minisérie, bola venovaná piatim súrodencom rodiny Crainovcov. V jednotlivých epizódach sme sa bližšie zoznámili s každým z nich. Spisovateľ Steven, majiteľka pohrebnej služby Shirley, detská psycholigička Theodora, drogovo závislý Luke a nešťastná Nell. Teraz sa stretnú pri truhle najmladšej sestry Nell. Po rokoch sa tam uvidia aj so svojim otcom. Počas dvoch zúriacich nočných búrok a hypnotického krúženia kamery sa odhaľujú naštrbené vzťahy preživších členov rodiny. ***** (29.10.2020)

Tentoraz nam to atmosferou sklzava do temnej, depresivnej a hlavne znepokojivej konverzacnej dramy ostatnych zijucich clenov rodiny. Opat sa opona z minulosti trochu poodhali. V zavere na divaka ide ozaj silny zavan smutku. Tento serial ma neprestane pozitivne udivovat tym, cim dokaze vnimaveho divaka obohatit. Pecka. "I was right here! But nobody could see me!" (28.10.2018)

Najexperimentálnejšia epizóda seriálu, pričom sa dá predpokladať, že podobný úlet sa už do konca nezopakuje. Áno, ak by sa celý diel odohrával "divadelne" iba v smútočnej sieni, asi by to bola nuda a ani by neboli tie krúživé pohyby kamery v dlhých záberoch tak úchvatné. Ale keďže prestrihávame aj na udalosti počas jednej strašidelnej búrky, ktorá nenechá v dome všetko na pôvodnom mieste, ide opäť o skvelú zábavu, samozrejme v zmysle hororovej atmosféry a strachu. Ľakačky nás nečakajú, o to strašidelnejšie ale všetko pôsobí. (09.11.2020)

Když dva dělají totéž, není to totéž aneb jak může nadužívání dlouhých závěru zkazit dojem z celého dílu. Točit na jeden dlouhý záběr je majstrštyk, jak pro kameramana, tak pro herce, ale v tomto případě to má háček - zde nemají dlouhé záběry co nabídnout. Nemají žádné opodstatnění. Zkuste se podívat na Potomky lidí. Tam má každá vteřina svůj smysl. U tohoto filmu není dlouhý záběr použit jako frajeřina, ale spíše jako prvek, který má pomoci diváka vtáhnout do děje a to jen v určitém momentě. V Tarantinovkách nebo třeba v Osvícení je takový záběr zase zdrojem sílícího napětí a divákovi nervozity. Tady mě bohužel štáb nepřesvědčil. První záběr byl skvělý - vše mělo své místo a scéna byla dokonale vymyšlena. Ale! První střih byl tak agresivní, že mě dokonale vytrhl z atmosféry a já nebyl schopen se do ní vrátit. Od toho místa měl díl pokračovat spíše v původních kolejích a nebo, s použitím nějakého sexy neviditelného střihu, pokračovat dál ve stejném duchu. Jinak jsem rád, že se všechny příběhové roviny spojily dohromady, nicméně snad krom jednoho nepříjemného zvratu tento díl nic moc nového nepřinesl. (01.11.2018)