100 vecí

Reziser Florian David Fitz uz nie je zaciatocnik, pozeram, ma na konte aj film nejkrasnejsi den, a ten som videl. Toto je v poradi jeho treti film, u ktoreho /tak akou tretieho albumu/ sa rozhoduje, ci je reziser schopny a talentovany alebo nie. Fitz je reziser na urovni, naposledy som bol maximalne uneseny u nemeckeho filmu Die Welle 2008. Tuna dvaja sympataci matthias Schweighoifer a Florian D. Fitz zistuju, ze najdolezitejsia vec na svete je casto kamaratstvo : 74 % (03.07.2019)

Co se týká humoru, dobrá německá komedie je stejný příměr jako zborcené harfy tón. Na úrovni kritiky konzumní hodnotové orientace jsem té mileniálské sortě filozofujících revolucionářů nezbaštil ani jedno z těch prázdných gest a na podobně motivované Up in the Air se to může jen zbožně koukat. Kdyby Schweighöfera navlékli do zbroje, spletl bych si jej s Brienne z Tarthu.. (29.04.2022)

"To ti někdo odebral lebeční kost a nasral ti tam?" Aj takéto kúsky rozosmejú v príjemnej komédii. Trochu nevyváženej z hľadiska humoru, ale stále príjemný zjav s malou dávkou romantiky s šerednou Nemkou a veľkou dávkou priateľstva. Páčila sa mi myšlienka konzum vs sloboda, kde asi zahrala aj propaganda zelených, ale tu s nimi súhlasím. Asi sme naozaj príliš zamestnaní materiálnymi vecami, ktoré z nás robia otrokov. (28.11.2019)

I když mám Floriana a německé komedie velmi rád, tahle mě absolutně neuspokojila. Přišla mi hodně obyčejná až skoro laciná. Solidní námět byl využit jen v pár povedených scénách, zbytek bylo jen přešlapování na místě, které vyústilo v hodně nepovedeném konci, na nějž se budu snažit co nejrychleji zapomenout. (22.07.2019)

Kdo by čekal, že německá komedie, kde ještě pořád cejtím Pedolfa, bude za poslední měsíc to nejlepší a nejvtipnější, na co jsem mohl v pirátském webu natrefit. Jako správný gerotorent, nebo spíš torrent (ani nevím, co ty slova znamenají), tak i já bohužel jsem otrok moderní konzumační sféry. Denodenně mám plnou lednici žrádla (nějaká klobása a plesnivej sejra), mám co nosit každý den něco jiného, a nenosit pořád ty samé hadry (triko co mám na sobě, nosím už asi tejden), a mám dostatek prachů, abych si mohl kupovat každý půl rok nejnovější model Ajphounu (mám jen místo toho starý siemens, kterému ještě k tomu nefunguje klávesa na zapnutí), a mám i dostatečně rychlej internet, abych si dokázal na 100% legálně (kecám) stáhnout film, který mi přímo do ksichtu říká, že jsem ta nejhorší osoba na světě. Píčifix. Už je asi na čase, abych si taky udělal takový rádoby "celibát" bez věcí, bez kterých byl nepřežil ani den. První den - jít do centru města, bez spoďár a kaťat a uvědomit si, že exhibicionismus je dost nahovno věc, a ne každou to tak oslní, že mi ho rovnou přeblafne u knihovny, kde potkám svojí bývalou učitelku matiky. Uuh, ta krůta mi vždycky rozjasňovala pelikána. Druhý den - vynést celou lednici, rovnou i s tím smradlavým sejrem, a nechat před popelnicí, ať si místní feťák a Majsneros pochutná, já nepotřebuji konzumní trh. Mě stačí stonek cibule, která mi zrostla na podlaze, a já si můžu hezky vychutnávat dlouhé a zimní (už pomalu letní) večery. No, a jelikož 100 dní je na mě příliš moc dní (hlavně kvůli tomu, že do té doby bych dávno skapal s nedostatkem porna), takže třetí den - Finální - když jsem ztratil veškeré své cennosti a oblečení, tak si počkám až soused půjde nasekat špalek do kamen, a já přeskočím oknem, zamknu dveře a všechno totál zeseru, pomrdkuju a pochčiju, vezmu mu zbytek žrádla a jeho starou, podpálím mu chajdu do základú, a vezmu si to dom a konečně pochopím, jaký to je mít lepší život. Soused je asi milionář či co, a ta zmije lakomá mi nechce dát ani búra na pivko, takže konečně chápu tenhle "celibát". Súsede, zkusili jste taky tuhle nekonzumní čelindž? (21.05.2020)