100 vecí

Podobně jsem ještě nikdy žádný film neokomentoval: Přeji si vidět remake. Vynikající nápady se utopily v podivném zpracování. Bylo tady toho nějak moc, občas jsem se v tom ztrácel. Nepobral jsem ani samotnej závěr, nevím, co tím chtěl scénarista říct. Může to být moje ostuda, titulkářova, nebo tvůrců. Každopádně to ale po bezmála dvou hodinách sledování nepotěší. (21.07.2019)

Člověk by řekl, že když může vidět v kině Spidermana a nebo německou komedii, bude zákonitě zklamaný, pokud padne volba na druhou možnost. Jenže musí se téhle srandě s hodně slušnou ústřední dvojici nechat, že překvapit umí. Vtipy nejsou hnané na hranu trapnosti, což je u mě vždycky velké plus. Hlavní dvojka šlape fakt poměrně slušně. Jistě občas by místo blbých reakcí stačila jedna věta, aby konflikt nevznikl. Jenže to by pak ke konci nemohlo dojít na omluvy a šťastný konec. Pointa je podaná v pohodě a nenásilně a to je dobře. Být chycený za krk a dotáhnutý na komedii může dopadnout i fakt dobře. 70 procent za pohodový film a odpoledne. (28.07.2019)

Zatímco rozjezd je svěží a nápaditý, dojezd poměrně kostrbatý a těžkopádný. Velcí kamarádi. Od dětství. Znají rodiny toho druhého, dokonce spolu mají firmu a nyní udělali milionový aplikační obchod. Ale krapet se u toho nepohodli a v opileckém rozpoložení uzavřeli podivnou sázku o to, kdo z nich vydrží déle bez všech svých věcí. Konzumní společnost má totiž dostat pořádně přes prsty. Protože hoši musí začít od podlahy a každý den si mohou něco ze svého dosavadního komfortu vzít. Kdo prohraje, svůj podíl přepíše na jejich zaměstnance. To vše má trvat sto dní. Uvěřitelné? Moc ne. Originální? Možná. Pochopitelně začnou (a divák má s nimi) přehodnocovat své životní hodnoty a zapřemýšlí právě nad konzumním životem (nejen hrdinové, ale i mnozí diváci nakupují kousky, které kolikrát zůstanou v neporušené krabici), ekologií, přátelstvím. Do toho se objeví hezká holka, ať se nám to nějak dějově nakupí, přičemž ona sama má s materialismem své trable. Solidní námět se krapet rozmělní a v druhé polovině prostě ztratí drajv. A závěr vyvrcholí docela málo nápaditou formou. Režisér a scénárista (a jeden z ústřední dvojice) Florian David Fitz a jeho kolega Matthias Schweighöfer jsou nicméně skvělí: oběma nechybí dramatičnost a humor. A jsou nehorázní sympaťáci. Stejně jako babička jednoho z nich. To, že to směřuje k otřepanému prozření, tak ve finále až tolik nevadí. (22.07.2019)

Konzumní způsob života nás jednou zcela pohltí, takže kvituji s povděkem každý pokus s tím něco udělat nebo na to alespoň upozornit. Přestože se komediálně laděný snímek Bez věcí nad věcí nedokáže s námětem vypořádat nijak úderně ani extra objevně, tak proti tomuto filmu v zásadě nic nemám, obzvlášť když děj doprovází pohodová muzika. Nehledě na to, že ústřední dvojice Florian David Fitz a Matthias Schweighöfer působí sympaticky a velmi přesvědčivě. (70%) (28.05.2021)

Zpočátku mi to přišlo neúnosně ukecané, pak jsem si zvykl. Neříkám tak ani tak, ale pokud by se alespoň na podobné úrovni točily komedie u nás, bylo by lépe. Filmu se dá mnohé vytknout, ale jsou tam i cenné momenty a občas i něco v druhém plánu k zamyšlení. Je zajímavé vidět jak Němci vidí sebe i svět. Samozřejmě ten filmový. 70% (27.09.2020)